Pasažéři

"Smál jsem se muži bez kalhot, než mi došlo, že nemám nohy." Robot, gentleman a práskač Arthur mě bavil určitě víc než duo probuzených. Ti sice byli mladí, krásní, jedineční i odhodlaní, ale taky mi způsobili hybernační kocovinu a 612 dalších zdravotních problémů. Pardon, to jsem nebyl já, ale kapitán Mancuso. Mě to tedy nic neudělalo, vlastně mě to celkem bavilo, představoval jsem si 90 let pohody s vlastním kinem, zábavnými výstupy do vesmíru, hláškujícím robotem a vybíráním budoucí matky svých dětí. A asi by to dopadlo jinak než "náhodné" setkání Jima s Aurorou, které nedostalo šanci něčím mě překvapit. (09.05.2017)

Sci-fi to má těžké, až příliš často slouží jen jako ozvláštňující kulisy pro jiné žánry. Často pak sledujete horor, krimi nebo akčňák ve futuristickém kabátku. Pasažéři představují čistokrevnou romanci zasazenou pro oživení do prostoru obří kosmické lodi. Pokud ke snímku chcete přistupovat jako k dramatu, dobrodružnému příběhu nebo nedej bože začnete přemýšlet nad logikou zobrazovaného mikrosvěta vesmírného korábu s elegantními promenádami, bazény a luxusními atrakcemi, nevyhnete se zklamání a odsudkům. Psažéři jsou ideálním doplňkem pro večer ve dvou, kdy v jedné ruce držíte sklenku vína a druhou objímáte svého partnera či partnerku. Je to příjemný film, kterému je snadné odpustit určitou naivitu a scénáristické můstky kormidlující příběh žádoucím směrem. Ještě nikdy jsem snímku, na kterém se podílela Jennifer Lawrence nenadělil víc než dvě hvězdičky, a jak se tak dívám do její filmografie, u dosud nezhlédnuté části nacházím podstatně víc kandidátů na odpad než slibných kousků. Takže té chudince vyjdu vstříc a nadělím čtyři hvězdičky a 75 % celkového dojmu. Jako bonus může sloužit i zajímavý design kosmické lodi a jejích interiérů. V rámci toho, k čemu se sci-fi běžně zneužívá, je to ještě velmi pozitivní příklad... (23.04.2018)

Hvězdná loď Avalon letí s 5000 pasažéry a 258 členy posádky do nového domova na planetu Homestead II. Celá posádka je hybernaci, protože tato cesta bude trvat 120 let. Na jednotce Jima Prestona (Chris Pratt) dojde k poruše a je probuzen po 30 letech od startu. Jim se snaží svůj problém vyřešit, ale není úspěšný. Společnost mu dělá pouze obsluha baru android Arthur (Michael Sheen). Situace se zlepší ve chvíli, kdy se probudí další pasažér, kterým je spisovatelka Aurora Lane (Jennifer Lawrence)... Výsledný dojem z celého filmu lehce kazí poslední třetina, protože je zkratkovitá a myšlenkově nedotažená. Na slabé čtyři hvězdy to dopadne, ale je docela škoda, že se nepodařilo využít potenciál příběhu naplno. HODNOCENÍ 70% (12.03.2017)

Vesmírná romantika kde je málo vesmíru a hodně romantiky, která je mnohdy dost na sílu a mimo mísu, hlavně aby byla. Bohužel celá zápletka kolem vesmírné lodě je velmi jednoduchá a jen jakési pojivo v koncepci příběhu o vztahu a životě páru v raketě. Není to špatné, výpravou impozantní, plné neonů a cutting-edge hračiček, alepod vycizelovaným kabátkem je to prachobyčejná, vcelku nezáživná vztahovka. (04.03.2017)

Hvězda dolů za ten song v titulcích. To je prostě peklo. Jakýkoliv dobrý pocit z filmu tvůrci zabijí naprosto nesmyslnou nevkusnou písničkou, která se spustí asi tak půl vteřiny předtím, než skončí samotný film. Jinak souhlasím s tím rozdělením na třetiny, první je dobré sci-fíčko s velkým potenciálem, druhá je relativně zábavná romantika, třetí část je rutinní akcička, která by se neztratila v průměrném sci-fi seriálu. Jako celek lehký nadprůměr, který má spoustu drobných sympatických detailů, ale působí víc teen dojmem, než by se od seriózního sci-fi slušelo. (14.02.2017)