The Guest

"Nikdo z venčí nesmí vědět, že subjekt je pořád aktivní." Vojenské experimenty nám již přinesly soustu skvělých výsledků - aspartam, nervový plyn, jadernou bombu a nyní usměvavého sympaťáka Davida. Je to hodný kluk, takže jestli mi svým úmrtím šéf uvolní pracovní pozici, šikanující spolužáci schytají zásah chilli papričkami a feťáci se spravedlivě rozdělí na mrtvoly a obviněné z vraždy, tak já stojím za Davidem. Poskytnu mu alibi a nikdy se nebudu ptát po jeho skutečné identitě. Jenže rodina Petersenových to takhle jednoduše neviděla a to je škoda. Pro mne v tu chvíli nastal problém, protože nerad měním dres uprostřed zápasu a tak já jsem odhodlaně stál na straně Davida od startu až k restartu. Takový rodinný přítel se zkrátka moc často nepotkává. (25.04.2016)

S filmy Adama Wingarda to je pořád to samé. Po zhlédnutí ocením jejich sebeuvedomnění a zvládnutí konceptu, abych na ně do pár měsíců prakticky zapomněl. Tady se pokusil o větší zapamatování hodnost, ale ta chtěnost je strašně viditelná už od prvních vteřin a prvoplánovost každé myšlenky dějové i filmařské to posouvá na hranu parodie. Můžu jen uvažovat, jestli záměrné. Je to přesto docela zábavný film, ale rozhodně není ani trochu sofistikovaný, jak si možná autor myslel, že ho dělá. 3 a 1/2 a hodně váhám, kam zaokrouhlit. (18.01.2015)

Rodince se do baráku přistěhuje marinér, protože dal slib jejich synovi, že se o ně postará. Takže tam začne mlátit středoškolský frajírky a vůbec likvidovat všechny potenciální hrozby, což je prdel. Je ale jasné, že s ním není něco v pořádku a je zaděláno na solidní drama. Jenže asi v půlce se to vydá jinou cestou a stane se z toho akční film, který se nebere úplně vážně. Tvůrci dobře pracují s hudebním doprovodem, takže třeba vyvraždění kavárny je díky němu vlastně vtipné. A samotné finále s halloweensky zamlženou podlahou je taktéž dobře zvládnuté. Hlavní antihrdina je navíc fakt sympaťák a i když byl zlej, tak jsem ho měl docela rád. Prostě takovej ten film, kdy víte, že je to blbost, ale baví vás to. A hrajou tam hezký holky v sexy podkolenkách. (19.11.2016)

Mistni komentare jsou celkem ujete. S Drivem to nema nic spolecneho, pouze Stevense, mix Goslinga a Walkera. Jinak pribehove to odbocuje az do prapodivneho bahna, slapnete do nej a nevite, zda to je hovno ci omacka. Lepe receno, prvni pulka je spickova, bitka v baru, dialogy hlavni postavy, ktera je aj solidne zahrana. Ono to ovsem upadne, konec nezajimavej a prepolovani hlavni postavy je bidne. Kdyby si tvurci s tim vice pohrali, pridali souboj navic, byl by to plnej pocet. Skoda. (12.12.2014)

Precizně šlapající žánrovka pro dnešní přesofistikovanou kinematografii znovu objevuje sílu základních konceptů ve stylu osmdesátých a devadesátých let (k dané éře ostatně film odkazuje stylem hudby). The Guest se nesnaží diváky zaskočit nečekanými zvraty ani vodit za nos všemožnými odkazy, ale naopak staví na dokonalém naplnění očekávaných schémat a žánrových atrakcí. Při tom vyprávění stojí v prvé řadě na hereckých výkonech, kde každá z hlavních i vedlejších postav skvěle ožívá díky přesně vybraným aktérům. V čele pak stojí titulní postava v uhrančivém podání Dana Stevense, který se ukazuje jako herec, pro kterého bylo Panství Downton moc malé a silně omezující. Jeho výkon, kde si stejně jako postavy ve filmu kolem prstu omotává i diváky, s přehledem přebíjí kariérní stín masově populárního britského seriálu a nechává nás napjatě vyhlížet Stevensovy nadcházející kroky. (21.12.2014)