Lví srdce

Já jsem mile překvapen, protože filmy s fašounama mě moc neberou, především kvůli zápletce, ale tady bylo dobrý to, že i když se člověk rozhodně jít správnou cestou a snaží, tak značně dementní okolí, tady až na hlavní hrdinku opravdu, co postava to kretén, to je pak těžký produkovat čistokrevný dobro. (04.04.2020)

Finové mě tímto filmem dost překvapili. Nejenom tím, že dost nekompromisně popisují problém nacionalizmu ve své zemi, ale také tím, jak tento problém zakomponovali do absolutně odlišného příběhu, než by si standardní rodák Evropy mohl v dnešní době představit. A samozřejmě na tyto záludné otázky odpovídající stejně tak nekompromisně a zdařile, jak se na poctivý skandinávský film sluší a patří. Přitom je to zvláštní, že na toto téma vytváří film zrovna země, která má s tématem imigrantů podle mě i nejmenší problém v celé Evropě. Imigrantů tam mají, že byste je spočítali na prstech jedné ruky. To už tam je více cikánů, o které se pro změnu starají královsky. Nicméně když jsem jednou četl finské noviny, překvapilo mě, jak jediný článek o krádeži byl o dvou etiopských fotbalistech na severu Finska, co vykradli fotbalový klub, který se za ně zaručil. (30.09.2016)

tema silna, herci fajn, ale chybali mi emocie. cakala som, cakala, ale neprisli. "Good night, nigger monkey. Good night, Nazi loser." tak toto ma ozaj zabilo. Isla som do kolien :) (23.01.2015)

Typicky severský film, sociálně vnímavý, s bizarními postavami, jdoucí po silném příběhu, vyvracející obecně zavedenou ideologii, totiž Evropě vládnoucí multikulturalismus. Snímek dehonestující všechny ty rozjuchané multikulti komedie... Lví srdce je film, který intuitivně reaguje na status quo, který obtěžkává současnost - Evropa se mění, ale obyčejných lidí se nikdo neptá, nedává jim šanci zvolit si zachování dosavadního stavu světa, fatálně jim nutí realitu nového. Starý svět odchází a pokud s tím nesouhlasíte, budete muset odejít s ním, stejně jako to udělá jedna z postav... Neobyčejně pravdivě smutný film... (13.07.2015)

,,ZA BÍLÝ FINSKO!“… /// Teppo potkal Sari. Šukaj jako veverky, jí se chce zvracet z tý jeho vykérovaný svastiky, ale sex je sex. Takže jediný překvapení by nakonec mohlo bejt, že ten malej černej vzadu není bubák, ale její syn… Multikulturní propletenec námětem pro sociální drama a příběh, během kterýho se dozvíte, že ani Finové (bílí) v tom nemaj jasno. A to maj někteří na hrudi lva. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stará domů vodněkud dotáhla romáka. Mám ji poslat do prdele nebo koupit brusku? 2.) Přemejšlím, jestli existuje něco, co by mně mohlo zabránit tančit navždy bílej rokenrol. 3.) Thx za titule ,,mmacoo“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (26.03.2014)

Já jsem poměrně velká milovnice severských filmů až se může zdát, že jim trochu nadržuji, možná to tak někdy trošliličku je, ale tentokrát to neudělám. Ačkoliv bych po herecké stránce (Teppo, kterého hrál Peter Franzén byl suprovej) neměla žádných výtek, tak jsem tomu příběhu moc nevěřila. Kdyby šlo o jednu situaci, tak přimhouřím klidně jedno oko, ale bylo jich víc a to už jsem nepřekousla. Ty neonacistický hrátky byly přece jen až moc na hraně, co se reálnosti týká a ten bombastický konec mně taky tentokrát moc nesednul. Možná se mýlím, já nevím nic o tom, jaké mají ve Finsku problémy s neonacisty, ale nedá se nic dělat, nad trojku já dneska nejdu. (02.04.2014)

Navenek jsou to drsoni, uvnitř se to v nich ale bije. Bílé Finsko, vyholené hlavy, ne moc velká inteligence a um připlést se do každé rvačky, která se naskytne. Zoufalí hrdinové se tu pohybují v příběhu, který sice není žádná hitparáda, nicméně sází na reálnou atmosféru a velmi dobré herce. Hlavní nácek pozná blondýnu, brzy se do ní zabouchne, jenže ona záhy najde na jeho těle vytetované něco, co se jí sakra nelíbí. Ten černoch vzadu je totiž její syn. Radikální neonacista začne měknout. A to je možná jedna z prvních velkých kaněk. Až příliš brzy v tom (neonacismus) totiž nemá jasno, navíc role matky (kluka ohrožuje náckův agresivní bratr, incident s granátem) zůstává v pozadí. Tenhle sociálně nenávistný propletenec nicméně láká, takže ty opatrné čtyři hvězdy si zaslouží. (14.06.2015)

Keď sa "hodnotám z presvedčenia", postaví do cesty "láska". Neskutočne námet, zaoberajúci sa problematikou "rasizmu" ... (15.05.2018)

Seveřani mají ve zvyku volit silná témata. Zpočátku jsem byla z jejich kinematografie nadšená, ale postupem času vnímám mnohem víc cílenou manipulaci s divákem. Je to cítit i z tohoto příběhu. (13.01.2017)

Dějově výstavba, která si bere na mušku rasismus, mohla být silným příběhem skoro až pravdivým. Obecně nácky taky moc nemusím. Důležité je ovšem zmínit to, že ve filmu nelze nepostřehnout velký sklon jednostrannosti ve vyhroceném konfliktu, tím je v holohlavé lapálii vystaráno. Neméně podstatný zůstává fakt, že v tomhle příběhu multikulturalismu je zcela opomenut také běžný rasismus i z té druhé strany. (27.04.2014)

"Za biele Fínsko!"...Kvalitný film na tému skinheads tu už dlho nebol a aj keď nejaký príde, mám problém s premenou hrdinu, pretože takmer všetky filmy majú podobne tvrdého a presvedčeného hrdinu, ktorý nakoniec príde k rozumu. Česť výnimkám ako napr. Made in Britain. Tu som tomuto príbehu veril, pretože cez lásku k svojej vyvolenej sa rozhodol zmeniť. Herecky výborne zahrané i zrežírované, výborný čierny humor, ale to už nejako k filmom zo severu patrí a dvojica bratov bola vo filme z môjho pohľadu najlepšia. Celý čas som si hovoril, kde sa stratil ten druhý granát, že to určite bude mať ešte dohru, ale záver ma i tak prekvapil. Výborný film, ktorému som takmer dal plný počet. Odporúčam pozrieť. 80%. (08.02.2015)

[SCANDI 2014] American History X po fínsky, ktorý vydarene žongluje s "feel-good" v jednej a pár sociálnymi granátmi v druhej ruke. Väčší príklon k realizmu by však neuškodil. 70% (16.01.2015)

Filmů s velmi podobným námětem, dějem a rozuzlením je už docela dost. Tento je lehce nadprůměrný. (21.02.2021)

Prvá polovica snímky je veľmi predvídateľná a tá druhá sa stále mohla uberať buď cestou tézovitosti, alebo prísť s nejakými zaujímavými zvratmi a podzápletkami. No a našťastie sa stalo to druhé. Predovšetkým vedľajšia dejová línia v škole tomu dodala na šťave a pekne sa tu príbeh rozbehol v zmysle príčina následok a ďalší následok. Až tak, že sledujeme neonacistov biť sa nevedomky za práva afrického chlapca s tými, možno ešte nebezpečnejšími rasistami, kvázi umiernenými civilistami. Podobne kriticky vyznieva aj rozhovor s učiteľkou v škole. No a Rhamiho otec so svojimi otravnými "joky joky" taktiež nie je zobrazený ako úbohá obeť euro-xenofóbie. Pretože tvrocom išlo aj o všeobecnejšiu polemiku o násilí, čo si možno nie každý všimne. (21.04.2018)

Finská pohádka o zamilovaném náckovi, který začne chránit černého synka své přítelkyně proti podobným týpkům, jako je on sám, je nejsilnější, když těží z absurdity této situace. Bohužel se ale snaží vypadat jako vážně míněné drama, takže se každou chvíli objeví jakási scenáristou vykalkulovaná situace, do které by se za normální situace tyto postavy snad ani nemohly dostat. Finští náckové (podobně jako němečtí) navíc jdou ve šlépějích svých dědů, nemusejí to být tedy naprostí dementi jako jejich názoroví sympatizanti ve slovanských zemích. Ale s tím film nepracuje, tady ani jeden nevypadá, že by uměl číst. (15.07.2015)

Hlavného hrdinu zahral Peter naozaj parádne, veľmi dobre sa mi na neho pozeralo, aj príbeh nebol zlý, ale všetko išlo tak nejak po povrchu a ľahúčko a jednostranne .... no a ten koniec mi tam nejako nepasoval. (05.02.2015)

Fínsky Kult hákového kríža sa podaril. Samozrejme od amerického staršieho brata sa líši. Je menej veľkolepý, chýba mu väčšia atmosféra čo do obrazu aj hudby, hlavný herec nemá charizmu Nortona, hoci to zahral veľmi dobre. Napriek tomu môže byť snímok Europánovi bližší, viac pochopiteľný, najmä v súvislosti s dnes aktuálnou otázkou utečencov. Prekvapujúco sa stretnete aj s momentom, že možno budete s ultrapravicovou ideológiou miestami súhlasiť. Najmä keď mladý mulat od začiatku znepriatelene pozerá na svojho otčima, robí mu zle. Divné sa môže zdať aj to islamské modlenie sa. Nerozumel som v tomto prípade faktu, prečo mladý žije s mamou a tá dovolí, aby jej synáčik vyznával islam po otcovi. Za hercov je určite potrebné vyzdvihnúť Harriho, brata hlavného hrdinu, v jeho prípade uveríte, že snáď podobné názory presadzuje aj v civilnom živote. (24.06.2016)

Keď máte, citujem: "hlavu plnú sračiek a medzi tým, len chcanky", je najvyšší čas s tým niečo urobiť. A Teppo to aj urobil. Miestami síce skratkou a moc po "americky", inak však veľmi výstižne a fajn. Niečo medzi 3-4*. (31.05.2017)

Upřímně řečeno mám už podobně laděných filmů plné zuby, protože všechny jedou podle stejného schématu. Ortodoxní nacista přijde do blízkého kontaktu s člověkem tmavé pleti, proběhne obroda jeho vnímání světa a pak už jen zbývá vypořádat se svojí bývalou partou, která se se změnou názoru svých členů nehodlá jen tak smířit. Je jedno, jestli celý příběh skončí tragicky nebo dobře, protože to poselství je jasné: rasismus je špatný. Neříkám že není, ale konkrétně skandinávské země byly až donedávna symbolem tolerance a pozitivního přístupu k imigrantům a jestliže má být tenhle film reakcí na vzrůstající rasismus na Severu, tak by bylo také záhodno ukázat, proč tam ta vlna xenofobie sílí. Tohle je jen další jednostranný film na společenskou objednávku. Přesto ho ale hodnotím pozitivně. Jednak je to dáno mojí slabostí pro severskou kinematografii a za druhé musím ocenit oba hlavní představitele, Lauru Birn a Petera Franzéna, v hlavních rolích, kteří film v pohodě utáhli a i přes klišovité téma mu dokázali vtisknout punc neokoukanosti. Takže za 80%, ale pořád čekám na objektivnější ukázku toho, co se vlastně ve Skandinávii, a nejen tam, děje. (20.03.2014)

Zajímavě zpracované téma na střet různých kultur. Další z povedených finských filmů. 75%. (24.08.2014)