Reklama

Reklama

Une promesse

  • angličtina A Promise
Trailer

Obsahy(1)

Někdy v průběhu roku 1912 přichází za zaměstnáním do továrny železářského magnáta Hoffmeistera (Alan Rickman) čerstvý absolvent freiburgské univerzity Friedrich Zeitz (Richard Madden). Pracovitý a nadaný mladík si brzy získá přízeň obávaného šéfa, jenž mu s radostí otevře dveře nejprve své kanceláře, a později i svého domu. Zde se Friedrich seznamuje s Hoffmeisterovou o mnoho let mladší ženou Charlotte (Rebecca Hall). Zhoršující se průmyslníkovo zdraví skýtá stále větší profesní příležitost pro mladého inženýra, jenž se zanedlouho stává Hoffmeisterovým osobním tajemníkem a stěhuje se do jeho domu. (dopitak)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (17)

Lucindajet 

všechny recenze uživatele

Bylo by to možná ještě lepší nebýt kameramana co si hraje se zoomováním víc jak pětiletý dítě co má kameru poprvé v ruce. Strašně nepřijemná kamera, u historickýho filmu dvojnásob, sotva se začínáte vžívat, zazoomuje a zatřásne s obrazem tak, aby ste si uvědomili že 'jen' koukáte na moderní dobový film. ()

emma53 

všechny recenze uživatele

Alanův hlas mohu poslouchat kdykoliv a kdekoliv, působí na mě pokaždé zvláštním a příjemným magickým kouzlem. Se scénářem to bylo už horší a to je moc velká škoda, protože Une Promesse měl potenciál daleko větší. A ta holčina, kterou jsem si původně myslela, že si jí Friedrich vezme, byla jak jeden z Renoirových obrázků. ()

Reklama

bllm 

všechny recenze uživatele

Mám ráda příběhy z první třetiny 20. století, ať už romantické nebo třeba válečné. Ale tady se to bohužel moc nepovedlo a nezachránili to ani herci, ikdyž nejsem zrovna faninka Rebeccy Hall, ale budiž. Příběh rozhodně není nijak originální, ale s trochu lepším scénářem (zejména dialogy) a hlavně režíí mohl být i tak perfektní. Příběhu schází trochu dinamiky, možná lehkosti, celé to působí toporně a těžkpádně, místo vzrušujícího milostného příběhu, je to taková rozplyzlá stojatá voda. A ani já nemůžu opomenout naprosto dementní kameru, ani si nevzpomenu, kdy jsem naposled něco takovýho viděla. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Stefan Zweig není žádná vysoká literatura, ale jeho příběhy (mluvím hlavně o novelách) mají vždy šťávu i pointu. Jedním ze zásadních Zweigových témat je "slib", ať splněný či nesplněný (třeba již v novele Netrpělivost srdce nebo nedokončené novele Widerstand der Wirklichkeit nazývané též Reise in die Vergangenheit - podle které je právě tento film). Dalším frekventovaným Zweigovým tématem je "současnost" a její pozitivní přesah do minulosti a negativní do budoucnosti. Leconta zřejmě přitahovala témata obě a především nedefinitvní, fragmentální podoba novely "Cesta do minulosti". A zmocnil se jich skutečně kongeniálně, po zweigovsku. Dal jim šťávu, i pointa je tu, i když ne příliš originální a překvapivá (snad i zde jde "jen" o fragment). Jak by se příběh mohl vyvíjet dál? Nejspíš by vedl do perzekuce, exilu a smrti, tak jak to prožil sám Zweig... Pozn.1: Možná se tu hodí ocitovat pasáž ze Zweigovy autobiografie vydané krátce před jeho sebevraždou Včerejší svět s podtitulem Evropanovy vzpomínky": "Jedním rázem se poválečná generace brutálně emancipovala od všeho, co dosud platilo, a obrátila se zády k veškeré tradici, rozhodnuta sama vzít svůj osud do vlastních rukou, pryč od všeho minulého a jedním máchnutím se dostat so budoucnosti (překlad: RT)". Pozn. 2: Zweigovovo téma "slibu" má výraznou psycho(analytickou) hodnotu - oddalování slasti, kterou stejně není možno zcela naplnit. V současné době nejenže silb nemá žádnou váhu, ale v podstatě ani neexistuje. Řešení, které nabízí ryze česká lidová písnička platí obecně, nejen v erotickém marketingu: "Otevře mně jiná, holka roztomilá, a to ještě dneska." ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Nemám problém, zato spoustu výhrad. Budu trochu spoilerovat, když napíšu, že v 58. minutě jsem čekal, že Fríďa sebere tu svoji rozkošnou hospodyňku, co mu prala a žehlila košile, a najde štěstí v zemi aztécké. Místo toho to ale dějově začalo jít z kopce, s Pruskem, s Alanem a taky s tím erotickým dusnem, co se tak povedlo. Nelíbila se mi kamera, občasné cuky (přibližovačky), trhaný a roztřesený pohyb. Některé dialogy se pohybují na rozhraní stupidity a naivity, ale to lze říct v podstatě o celém filmu. Klišé se vrství na klišé, předvídat dovedete mnoho replik v doslovné podobě. Ani se velectěným benátským divákům nedivím, že to vzali tak hurónsky, protože tvůrci museli být pořádní kujóni, anebo pitomci. Rebecca Hall se ale líbila moc (obdivoval jsem jí už ve Vicky Cristina Barcelona), a Shannon Tarbet asi ještě víc. Madden pro mě sympaťákem měsíce. Cílovou skupinu tohoto filmu by měly tvořit ženy nad 45, o tom žádná. Romantika, alespoň pro nezkušenějšího diváka, docela fajn. Konec je ovšem hrozný a hodnocení zabíjí. ()

Galerie (51)

Reklama

Reklama