Fotbalová vášeň

Dobré sci-fi, tenhle film, kam se na to hrabe Matrix... Sepp si nechal natočit krásné promo video, jaký je on a jeho parta soubor čestných a nezkorumpovatelných lidí, no bohužel to načasování nemohlo dopadnout hůře (nebo lépe?), páč víc než trailery na tuhle slátaninu pouštěly televize záběry, kterak zásahové jednotky vyvádí z Orlího hnízda FIFA právě tyhle, jak bílá lilie, neposkvrněné pány... Nechápu jen jednu věc (a možná to ani radši vědět nechci, vzhledem k tomu, jakým stylem FIFA pracovala)- jak na takhle zparchtantělý film utáhli taková herecká esa, jako je Sam Neill a Tim Roth (ten ve své nejzápornější roli, hehe). No nic, už teď se těším na druhý díl, sequel, to bude teprv zábava! "FIFA je chudá, ale to ještě neznamená, že prodáme jediné bohatství, co máme- svou čest." Ahaha, tak ten byl dobrej. (03.07.2016)

Tento film má jednu obrovskou nevýhodu a tou je odhalení korupčního skandálu v Mezinárodní federaci fotbalových asociací těsně před premiérou tohoto filmu, což se pochopitelně projevilo na celkovém hodnocení a spousta lidí už z principu hodnotilo odpadem, často aniž by film viděla. Na jednu stranu se to dá pochopit, je to jako hodnotit film plný komunistické propagandy těsně po rozpadu Sovětského svazu, na tu druhou to bohužel nijak nekoresponduje s kvalitou filmu. Ano, je to film velmi povrchní, funkcionáři dané organizace se v něm nechutně vykreslují za vzory a hrdiny, ale z hlediska režie, kamery, scénáře, ale i vizuálních efektů, to není nikterak špatné, naopak je to poměrně zručně natočené, což je dáno jednak téměř miliardovým rozpočtem, ale i zručností režiséra a kvalitou herců. Moje hodnocení 40%. (04.07.2016)

No tak tohle byl naprosto radikální filmařskej průser. Fotbal mám rád, ale až v dospělosti jsem pochopil, že nejlepší období fotbalu je doba, když nevím, jak moc do něj zasahuje politika a hlavně peníze. Nejlepší je totiž v momentě, kdy ho hrajete Vy sami. Jinak je to spíš smutná karikatura rovnocenného a spravedlivého sportu, který si takový film rozhodně nezaslouží. Utvrzuje to totiž akorát o skutečnosti, že fotbaloví funkcionáři udělají všechno pro to, aby očistili svoje černé duše. Jediný, kdo to kdy s fotbalem myslel upřímně byl Jules Rimet, který s tou myšlenkou mistrovství světa přišel a zde ho hraje Gérard Depardieu. Druhá půlka příběhu odehrávající se v druhé polovině dvacátého století a zasahující až do současnosti už je čistá demagogie o tom, jak to všichni dělají pro radost ze hry a ne pro peníze. Ačkoliv sami funkcionáři v tomto filmu mluví o tom, že fotbal musí být silně spjatý s politikou. Tak na tom ale něco nesedí, ne? (21.02.2017)

Viděl jsem hada chcát, koně blít, viděl jsem cikánskou maringotku převrženou, viděl jsem Lukáše Zelenku běhat. Ale něco takového jsem ještě neviděl. V tomhle je tolik patosu, že by z toho Roland Emmerich natočil tři filmy a ještě by zbylo něco pro Spielberga. V podání Frédérica Auburtina je založení FIFA shůry seslaný zázrak a činovníci králové mezi muži, jejichž morální integrita a odhodlání se dotýkají nebes. Když se zatajeným dechem popisovali zápas mezi Kyjevskými fotbalisty a výběrem Luftwaffe, tak se rozplakali oba mí plyšáci a na výraz úcty se rozkvetl dlouho zanedbávaný květináč s fialkami. Přísahám na čest Seppa Blattera, že se to opravdu stalo. Už jen kvůli bizarnosti celého projektu a skvělé výpravě se United Passions vyplatí vidět. Ale je to jen pro silné žaludky. (10.04.2016)

John Oliver se po uvedení tohoto filmu vtipně ptal: "Who makes a sports film where the heroes are the executives???" Odpověď je samozřejmá: Právě ti fotbaloví bafuňáři, o kterých film pojednává a kteří si o sobě potřebují vytvořit zcela nový, od všech korupčních skandálů odfiltrovaný obraz. Žijíce ve své bublině nevidí, jak průhledná je tato stupidní propaganda, která "neziskovou organizaci" FIFA stála cca 16 milionů liber (přičemž rozpočet filmu byl 19). Joao Havelange je zde vyobrazen skoro jako idealista, který dělá vše jen a pouze pro fotbal, Sepp Blatter nemá daleko k bezohledně a bezdůvodně pronásledovanému feministickému hrdinovi s visačkou "Mr. Clean" na klopě... Avšak i pokud přistoupíme na tuto předkládanou fikci a soustředíme se pouze na film samotný, nebude to o nic lepší. Film v podstatě nemá žádnou jednotící linku, dějovost zajišťují pouze izolované epizody z dějin světových fotbalových šampionátů, interních voleb prezidenta asociace apod. Sotva na začátku filmu dojde k založení FIFA (1904), za pár minut už se hraje finále MS v Uruguayi (1930)... A dál to pokračuje v nesourodém sledu až k volbě pořadatelské země MS 2010. K tomu nám hraje unylá hudba, záběry skutečných slavných fotbalových zápasů působí jako násilná kulisa, která má divákovi připomenout, že jde přece především o fotbal... Dobrá je kamera a rekonstrukce davových scén; herci profesionálně bez chyb plní to, co jim Delfino a Blatter napsali do scénáře. Dvouhodinová nuda s některými nechtěně vtipnými momenty ("Vy potřebujete peníze, my potřebujeme světový šampionát" - uruguyaský činitel prezidentovi FIFA Julesi Rimetovi /G. Depardieu/ před volbou pořadatelské země...; Hail to the bubble!). To je vše... A slovo "Katar" nezaznělo ani jednou. (30.05.2015)