Obsah
-
Postapokalyptická futuristická vize totalitního státu, ve kterém se schyluje k občanskému převratu. Vládnoucí vrstva proto hledá bezpečí v podzemním úkrytu, avšak eskalované napětí nakonec pronikne i tam. (Caminzind)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (10)
-
Kryšpín
Orwellovské téma pro francouzsky. Z filmu srší atmosféra 1984 na sto honů... pardon framů, i když se jedná o jiné téma. Enki Bilal s česko-jugoslávskou krví dokazuje, že v malém prostředí s několika herci jde odehrát zajímavý příběh s "šokujícím" závěrem. Navíc nejen, že má režijní talent, ale literární a malířský. Další tvůrce, jehož uměleckou kariéru bude zajímavé sledovat.(20.12.2010)
-
strougy
Bizarní snímek odehrávající se v nedefinované minulosti/současnosti/budoucnosti, který ignoruje strougyho touhu po informacích o důvodech tristního stavu světa, ilustrovaného hned zpočátku na triviální předpovědi počasí, a místo toho ho nechává sledovat několik bývalých členů vlády, skrývajících se v postupně se rozpadajícím podzemním bunkru, kde čekají na příchod prezidenta. A tak strougy sleduje sofistikované opravy kazících se robotů ve stylu majznout ho po palici činkou, "rafinované" svádění do podzemí se infiltrované rebelky či do nikam se vytrácející rozmluvy postav, založené na událostech, které se evidentně staly v době ve filmu nezobrazené a nebohému strougymu tak mnohdy nedávající pražádný smysl. To vše pozvolným tempem směřuje ke konci, který následně celý film převrátí vynalézavě na hlavu a přesto se strougy nic významně předchozí události vysvětlující nedozví. A co následně udělá zmatený strougy? Nadšeně zatleská, udělí lepší 4* a zvolá:"Jen více podobných filmů, prosím!"(10.5.2011)
-
honajz
Celková výstavba příběhu, mírně mimózní jednání postav, hra s jazykem, postupná zkáza bunkru i mezilidských vztahů je na velmi solidní úrovni. Zpočátku mi chybělo víc naznačit něco o odboji a něco více o Holmovi, abych byl stoprocentně spokojený. Ale SPOILER!!!!! když jsem uvědomil, co vlastně film naprosto nenápadně říká, že totiž jde o válku robotů proti lidem a vyhlazení i té nejmenší skupinky z řad vlády, která přežila, KONEC SPOILERU musel jsem zvednout i hodnocení. Ten film nemá chybu.(26.7.2010)
-
IMPAIRED
Bilal +100(12.6.2010)
-
boogieman
To aké ma Bilal výtvarné cítenie je obdivuhodné, a svet ktorý stvoril je bez debaty fantastický, jedna z najlepších totalít aké som kedy videl. O to viac zamrzí, že hoci film nie je zlý, s takým výtvarne krásnym svetom by sa v rukách nadanejšieho režiséra mohlo jednať o film na úplne inej úrovni. Takto je to iba zaujímavé. 3,5*.(1.1.2010)
-
Pochtli
Hmm, tak tohle jsem fakt nerozchodil a díky Honajzovi jsem se aspoň dozvěděl, o čem že ten film vlastně byl.(15.8.2010)
-
2Hitman3
Atmosferou uzasne, vizualne libive postapokalypticke sci-fi o konci vladnoucich predstavitelu nejmenovaneho totalitniho statu. Pocatecni tempo filmu stejne jako atmosfera je pomalejsi a klidnejsi a pomalicku, polehoucku se posouva k same hranici paranoie kterou prekroci aniz by si ji "hrdinove" filmu uvedomili. Bohuzel co mi tak uplne nedoslo je uplny zaver filmu, ktery ma odhalit jakesi prekvapeni, to vsak me zustalo skryto. Tak snad pri dalsim sledovani, film za to rozhodne stoji.(27.7.2011)
-
woo-hoo-hoo
Niekoľko riaditeľov a pohlavárov sa zíde v mramorovom podzemnom hoteli, aby unikli pred kataklizmatickým svetom. Jeho filmová výstavba je naozaj presvedčivá, budovanie atmosféry strachu funguje a pocit stiesnenosti, ohrozenia a hraničnej nedôvery k cudzím ľuďom a všetkým ostatným ľuďom sa pohodlne a zaručene dostaví. Absurdnosť vývoja príbehu, všadeprítomný strach a "mimóza" naznačujú,, žeby výlet do chorého totalitného mozgu? Pripomínalo mi to dokumenty o posledných dňoch Adolfa Hitlera z betónového bunkru v jeho rozvrátenej ríši. Neskôr sa divák dočká aj prekvapivého odhalenia toho, kto ten kataklizmatický svet vlastne vytvoril. A záver filmu čudný, až tak trochu podesujúci. Teraz možno budem riskovať imidž zarytého antikomunistu, ale keď Karlel Čapek odpovedal, prečo nie je komunistom, akoby hovoril o tomto filme: "Pretože moje srdce je na strane chudobných. Nemôžem byť komunistom, pretože jeho morálka nie je morálka pomoci. Pretože káže odstránenie spoločenského poriadku a nie odstránenie spoločenského neporiadku, ktorým je bieda. Nenávisť, neznalosť, zásadná nedôvera, to je psychický svet komunizmu; lekárska diagnóza by povedala, že je to patologický negativizmus." Ale zas na druhú stranu šport bol na úrovni, školstvo tiež nebolo zlé, aj byty boli, kto bol šikovný mal aj svoj rodinný dom a nanuky po korune...(1.1.2010)
-
Ladson
Asi budu muset jeste jednou shlednout. Nejak jsem to nepobral. Ale hudba ve filmu byla hodne zdarila.(9.9.2010)
-
spawnxp
Tenhle film jsem před lety (1991) viděl v Institutu francouzské kultury v Praze a od té doby jsem ho marně sháněl. Teď se konečně zadařilo. Pocit, který ve mě zůstal po prvním shlédnutí, se potvrdil. Tíživá atmosféra totáče východního typu je vystihnutá skvěle - režisér pro to má předpoklady (česká matka, bosňácký otec, do pěti let v Bělehradu pak přesun do Paříže) a koneckonců, podle titulků je "Jugoška" zastoupena v realizačním týmu nadstandardně. Kontrast mladých "revolucionářů" pobíhajících se samopaly v kulisách zdevastovanejch továren a režimní elity v černejch flaušákách je samozřejmě poněkud prvoplánovej ale jde přece o komix a navíc finále to celý postaví do "reálnějšího" světla. Na filmu je pochopitelně vidět, že jde o malonákladovou záležitost a trikové zpracování je také poplatné době vzniku, nicméně pokus Ekni Bilala jako režiséra o převod vizuální a příběhové "poetiky" Enki Bilala jako comicsového tvůrce dopadl skvěle a vůbec nemusímě zmiňovat, že jde o prvotinu (dlouholetá tvorba autorskýho komixu je na Bilalovi prostě znát). Herecky film táhne výrazně tizianová bond-girl Carole Bouquet a samozřejmě Jean-Louis Trintignant.(4.8.2010)