Nastala chyba při přehrávání videa.
  • lesumir
    ***

    Životopisný mág, Richard Attenborough, vytvořil gigantické dílo o jednom z největších mužů a v hlávní roli nebyl Ben Kingsley, ale sám Mohandás Karamčand Gándhí! To bylo neuvěřitelné. Jeden ze tří nejlepších výkonů ever! Tří hodinový film o velkém boji za mír a nespráví je opravdu monstrozní, už na první pohled hlásá poselství, ale jeho největší stinnou stránkou je spousta nudných scén, které plynou stejně pomalu, jako ty scény dobré. Nemůžu říct, že bych se přímo nudil, ale poměrně často jsem zažíval "bezvětří". ___ Jsem rád, že si mohu říct, že jsem viděl jeden z největších a nejoceňovanějších filmů a jsem rád, že jsem konečně pocítil Gándího snahu, ale přesto ta délka a určitá nezáživnost mě nutí kliknout po třech hvězdičkách. Asi by se hodilo říct, že tomu dám druhou šanci, ale já ji nedám. Tři hodiny je opravdu moc pro každý film, natož pro ty, které se táhnou jak žvýkačka. ___ Odnesl jsem si z toho snad hodně a nikdy nezapomenu na větu: Oko za oko a svět bude slepý.(19.8.2008)

  • cheyene
    ****

    "Mahátmá" Gándhí, malý velký muž. Malý vzrůstem, velký svými činy a myšlenkami. Kdyby se jeho názory a filozofií řídili všichni lidé, bylo by na světě lepší prostředí k životu. Altenboroughův snímek je unikátním pohledem na život tohoto výjimečného člověka. Jediné, co mi na zpracování filmu vadilo, byla absence udávání roků, v nichž se děj odehrává...(15.1.2011)

  • sportovec
    *****

    Ze zhlédnutí české premiéry (premiérového promítání v tehdejší ČSSR) si pamatuju jedno: v zaplněném kinosále nebyl nikdo, kdo by žehral na délku filmu, komu by vysloveně vadila jeho délka. GÁNDHÍ byl velmi pozorně sledován takřka bez výjimky a se zatajeným dechem. Pomalé tempo bylo přiměřeným tempem, scénář klíčových scén, zejména bitevních, nebyl nikým zpochybňován. I tehdejší kritika film chválila a v tomto případě poprávu zdůrazňovala jeho všelidské ideové poselství. Nechci tu opakovat již vyřčené soudy. Ale osudem kohokoliv z nástupců obou protagonistů tohoto ztvárnění gándhiovské látky, bude-li chtít zachovat jeho srozumitelnost pro evropského diváka, je právě tato jakoby dokumentarizující metoda, v níž fikce splývá s fakty do jednoho samozřejmě sourodého celku, základním východiskem. Existují i jiná tempa než evropská, existuje i jiné vnímání času a života než to naše. A existuje také kvalita, která sice nesplývá zcela s naší představou o životě a díle neevropské osobnosti, zato však prostřednictvím skvělých hereckých výkonů evokuje prostředí, které pro nás, Evropany, není ani nezajímavé, ani neatraktivní. A nabízí zážitek, na který se nezapomíná ani po desetiletích. (Stranou ponechávám fakt, že ani dnes toto klasické dílo není dostupné pro českého diváka na DVD nosičích.)(1.3.2008)

  • Pepinec
    *****

    Příběh silný tak, že silnějšího být snad nemůže. Na rozdíl od různých zpracování na téma Ježíš je toto uvěřitelné a podložené skutečnými důkazy. Nádherná ukázka toho, že největším pánem jsme si my sami navzájem. Jeden za nás možná může oficiálně mluvit, ale v konečném důsledku nikdo sám dav nepřekřičí. Při vší úctě ke Guinnessovi, Hopkinsovi a Hoffmanovi, kteří se mohli objevit v titulní roli, si neumím představit od Gandhiho lepší výkon, než jaký předvedl Ben Kingsley. Klobouček dolů...(2.1.2009)

  • Mahalik
    ****

    मोहनदास करमचन्द गांधी Chtěl bych komentář vést ve stylu "gándhíovském". To znamená, předložit vám filozofickou úvahu. Něco, co by vás donutilo přemýšlet, tak jako to udělal film. Jenže po pár minutách jsem zjistil, že na to 1) nemám atestaci, a za 2) by můj myšlenkový proud zastínil Attenborough, který vypráví tak úchvatně, logicky a hlavně se zaujetím, že bych dopadl jako Bambi (sám a ubrečenej). Takže raději ne!__ Na snímek Gándhí se mi na poličce prášilo pěkně dlouho. Přeci jen na 188 minutový film by si člověk měl vzít dovolenou, ale osud tomu chtěl, že jsem trochu toho času našel a proč ho nevyužít ve společnosti pána jehož kroky jsou obsypány okvětními listy? Samozřejmě, opěvovaný výkon Bena Kingsleye je více než oprávněný, ale přesto mi ve filmu chyběla byť jen známka nějakého většího emočního vypětí. Smrt milované ženy už už měla nakročeno...ale byla přerušena hvízdajícím vlakem. Takže jsem se mohl maximálně bouchnout do kolen. Čert vem délku, já chci brečet!!!(29.10.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace