Eventyrland
It's Only Make Believe
It's Only Make Believe
Režie:
Arild Østin OmmundsenScénář:
Arild Østin OmmundsenKamera:
Arild Østin OmmundsenHudba:
Thomas DybdahlHrají:
Silje Salomonsen, Vegar Hoel, Iben Østin Hjelle, Tomas Alf Larsen, Lene Heimlund Larsen, Egil Birkeland, Kjell Breivik, Fredrik S. Hana, Terje Torkildsen (více)Obsahy(2)
Žena skončí ve vězení za vraždu. Když je po letech propuštěna na svobodu, snaží se vytvořit nový život pro sebe i svou devítiletou dceru. Veškeré snahy ale narušuje nepříznivá minulost, která se vrací jako bumerang a ohrožuje jejich životy. Během loupeže oznámí Jenny svému příteli Frankovi, druhořadému zločinci, že je těhotná. Frank je nadšený a požádá ji o ruku přímo na místě činu. Krádež se však zvrtne v katastrofu a dojde k chaotické přestřelce, při níž zmatená Jenny zastřelí dva lidi. Jedním z nich je Frank. O mnoho let později je Jenny propuštěna z vězení. Nemá práci, žije ve starém rozpadlém domku a veškeré naděje vkládá do navázání vztahu se svou devítiletou dcerou Merete. Merete a Jenny spolu začínají trávit stále více času a pomalu se mezi nimi vytváří vzájemné pouto. Jennyiny snahy však narušuje nepříznivá minulost, která se vrací jako bumerang. Banda zločinců, která kvůli ní kdysi přišla o balík peněz, se ji znovu pokouší vtáhnout do kriminálního podsvětí, z něhož se chtěla celou dobu vymanit. Když ale gangsteři začnou vyhrožovat, že ublíží její dceři, Jenny nemá na výběr... (Cinemax)
(více)Recenze (12)
Asi nejdepresivnější film, co jsem na filmovém festivalu skandinávských filmů v Lucerně viděl. Norsko se tady fakt pochlapilo. Odvyprávělo mi totiž příběh, ze kterého mrazí. Jak snadné je totiž dostat se do průseru, kterým si zkurvíte celý život. Skvělá Silje Salomonsen, kterou odteď budu sledovat, co to půjde, tady hraje holku, co se nechtěně nasekala do jednoho takového průseru, ze kterého nevede cesta zpět. Po návratu z vězení se pak roztáčí kolečka tak vehementně, že těch 93 minut uteklo, jako nic. Musím říct, že i ten samotný závěr mě dostal. Se vším všudy. Silje celej ten film ale skvěle polidštila a její modrá kukadla na konci ukázala, že pořád může být i hůř. ()
Celkom drsná dráma, ktorú snád' len zjemňovala muzika akoby z úplne žánrovo iného filmu a s dvoma bonusmi: kolotočiarskym vidlákom v úlohe záporáka a záverečnou jazdou na bikeu! To treba vidieť... ()
Ale my jsme se té špatné společnosti zase tolik nevyhýbali, že? Když si chci vymalovat, určitě existují i legálnější postupy, než že kámoš zná někoho, kdo má barvu... Tak jo, nakonec se mně smolařky Jenny taky zželelo, jen škoda, že to Silje Salomonsen musela všechno táhnout sama... ()
Hlavní hrdinka se po návratu z kriminálu snaží a i když to jde pomalu a ne bezbolestně, přináší to ovoce. Jenže kriminálnická minulost je kriminálnická minulost a celkem snadno může v mžiku veškerou snahu rozbít. Tradičně seversky syrové, občas podbarvené k tématu se muzikou, která se sem záhadně hodila, ale hlavně fantasticky zahrané. Silje Salomonsem neskutečná a podala svojí postavu tak, že mi nezbývalo nic jiného, než s ní prožívat všechny vzestupy i pády a fandit jí o stošest ve všem co dělala. už dlouho se mi nestalo, že bych filmové postavě přál tak moc, aby jí to dobře dopadlo. Předvším ona má velkou zásluhu na tom, že hodnotím hodně nadprůměrně. 85% ()
[Febiofest 2014] Seveřané drsná dramata mají prostě v krvi a tak se není čemu divit, že i Eventyrland není rozhodně špatný film. Jeho tvůrce Arild Ostin Ommundsen si každopádně zaslouží velké uznání za to, že film napsal, zrežiroval, natočil, sestříhal a také produkoval. To se již v dnešní době nevidí. Zároveň je vidět, jak lze natočit kvalitní film i bez velkých finančních prostředků. Tady by se naši filmaři mohli přiučit. Film se může chlubit velmi zajímavou a dynamickou kamerou, kvalitním soundtrackem a jak už tak u severských dramat bývá, tak i hutnou atmosférou. Bohužel jsou zde někdy až příliš nezřetelné motivace jednotlivých postav a jejich následní jednání. ()
Idea fajn, no prevedenie také bez príchute. A tí herci niektorí tiež sa tvárili ako by prvýkrát v živote hrali. 50% ()
FebioFest 2014 ()
Do sraček se člověk dostane hrozně lehce, ze sraček se může hrabat klidně i celý život a stejně se to nemusí podařit na 100 %. V tomhle filmu je to velmi dovedně vykreslené a člověku se chce nad osudem Jenny chvílema brečet, chvílema řvát vzteky. Protože je to norský film, moc naděje Jenny na konci filmu nemá, ale malinký světýlko v tunelu přeci jenom svítí. ()
Na severskou kinematografii, kterou mám docela rád, je tohle spíš průměrná záležitost, která scénáristicky a herecky trošku pokulhává. Nepříliš originální námět bývalého trestance, který se snaží v novém životě sekat dobrotu, ale nedaří se mu utéct své minulosti, je ozvláštněn jen tím, že hlavním protagonistou není muž ale žena. Avšak místo očekváné dávky hutné severské deprese a nemilosrdného rozemletí hlavní postavy zločinným podsvětím, vyznívá film spíše smířlivě a více prostoru věnuje vztahu matky a její zhruba desetileté dceři, která vyrůstá v pěstounské péči. Ommundsen svou ženu v tomto rodinném projektu sice moc nešetří, ale na závěr jí a své dcerce dává možnost šťastnějších zítřků, což na můj vkus působilo trošku křečovitě. Na druhou stranu musím pochválit krásnou kameru, která většinu času snímá ještě krásnější norskou přírodu (pro krimi drama trošku netypické), a úžasně roztomilou a bezprostřední Iben Ostin Hjelle. (P.S. pro ty, kterým vrtá hlavou, co znamená název filmu......eventyrland je "říše divů" v norském překladu Carrolovy Alenky) ()
Drsnej příběh jako země, z níž pochází. Holka se jednou dostane do sraček a i přes veškerou snahu se z nich nedokáže vyhrabat. Mám rád takovýhle filmy, na který člověk narazí úplnou náhodou, nikdy o nich neslyšel a potom čumí jako péro z gauče. Slečna zahrála hlavní roli perfektně, člověk se do ní snadno dokáže vcítit, a to nejen pro to, že se tak krásně kouká na tu její sladkou tvářičku. Závěr filmu parádní. Jen víc podobných projektů. ()
Človek čaká, čo sa stane a ono nakoniec ako vždy nič. Miestami to bolo niečo skoro ako hraný dokument, herci minimálni bez nejakého prejavu, len odrapotali a odchodili svoje. ()
Podtitul filmu by také mohl být "ze sraček do sraček". V očích v mysli v srdci máte naději a touhu na lepší život se svojí dcerou, ale minulost je rychlá a nekompromisní. Silně depresivní severské drama o novém začátku, který není bohužel vůbec jednoduchý. Seveřané se v tomto žánru pohybují jako ryba ve vodě. ()