Ukraine Is Not a Brothel
Ukrajina nie je bordel
Obsahy(1)
Obrázky z protestních akcí ukrajinské skupiny FEMEN obletěly svět. Kdo ale ve skutečnosti jsou tyto mladé ženy, které si píšou slogany na obnažená prsa? Co pro ně znamená označení feministka a proč se rozhodly pro radikální formu aktivismu? Australská režisérka s ukrajinskými kořeny Kitty Green strávila se skupinou čtrnáct měsíců, během kterých zachytila několik jejích riskantních akcí na Ukrajině, v Turecku a v Bělorusku. Díky vzájemnému sblížení se jí zároveň podařilo odhalit, co se skrývá za pečlivě budovanou značkou FEMEN. (Jeden svět)
(více)Recenze (5)
V době vzniku dokumentu procházely ženy při vstupu do Femen selekcí dle vzhledu. Velké feministky bojovaly proti patriarchátu a myšlenkových otcem jejich skutků a hesel byl muž, protože "ženy jsou přece slabé, hloupé a samotné nic nezvládnou". Choval se k nim hrubě a dalo by se mluvit i o šikaně. V mých očích degradace celého tohoto hnutí. ()
Kdo jsou ty do půli těla obnažené postavy? O co se svými vystoupeními snaží? A kdo stojí za nimi? Kdo je organizuje? Jak může patriarchálně smýšlející muž vést feministické hnutí bojující proti patriarchátu? A proč si to ta děvčata nechávají líbit? Nejsou jen loutkami ve hře nějakého blázna? To jsou některé z otázek, na které Kitty Green nachází prakticky jenom paradoxní odpovědi. ()
Film byl zajímavý, ale neměl "spád". Po první polovině začali odcházet lidi a já se jim vůbec nedivím. Každopádně je dobrý minimálně jako téma k diskusi. ()
Rozhovory s rodiči a lídrem degradují vzdušný zámek, který si divák v první polovině může vytvořit a staví věci do nového světla. Druhá půle ukazující pozadí (organizace) pak dívky více "obnažuje", ale už jen přeneseně. Po stránce filmové však tohle funguje výborně - rozhovor s právníkem a představení lídra je pro doplnění exhibice charakterů trefou do černého. Po stránce poselství ale vychází jinudy, než bychom čekali. Což rozhodně neznamená, že je to špatně. ()
Asi polovina je o ničem - jen záběry nahých ječících těl. Pak představí vůdce (představa Rasputina je i podporována písní Boney M) a konečně se začnou objevovat motivace, přesto převažují otázky nezodpovězené a často i nepoložené - například na celou formu protestu... Některé činy těch holek jsou velice odvážné a možná i něco dobrého dělají, ale spíše se ukazuje plytkost a povrchnost jejich chování, ale možná je to dáno jen stylem dokumentu. ()