My jsme nejlepší!

Od "Vi är bäst!" som mal veľké očakávania. Na začiatku to chytá feeling filmu "Škola Rocku" čo som sa moc tešil, humor bol dobrý, postavy boli zaujímavé, len akosi som si nikdy neobľúbil Klaru ako postavu. Nemal som voči nej žiadne sympatie. Hedvig bola zaujímavá, Bobo bola celkom fajn. Je zaujímavé sledovať ich počiny počas prvej polky filmu, no čím ďalej som sa dostával, tým viac som sa pristihol, ako ma niektoré momenty už nudili. Najmä keď som mal pocit, že sa nikam film neposúva. A tak to išlo až do konca. A síce to humor vie zachrániť, chcel som asi aby mal film viac nejakú myšlienku. A nejako ju dostane von. A možno ani o to nešlo. Išlo len o to, aby sme sledovali priateľstvo troch dievčat, ktoré svojimi zostrihmi vyzerajú ako traja chalani. Miestami to bolo príjemné, no dlhodobo to začínala byť nuda. A film sa potom stáva miestami príliš dlhý. Aspoň na môj vkus. Mám rád Hedvig, skladba o nenávisti k športu je zaujímavá, ich odhodlanie je zaujímavé, len miestami som mal pocit, že film nešiel správnym smerom. Napríklad scénka kde žobrú od ľudí peniaze, lebo si chcú kúpiť elektrickú gitaru, len som si plesol dlaňou po čele. A asi to je najlepší spôsob, akým by som film ohodnotil. Má funkčné miesta, má nefunkčné miesta, ako celok je to fajn, ale nemyslím si, že by som to pozrel niekedy znovu. Jediná scénka, ktorá mi asi navždy ostane v hlave je keď Hedvig (ešte s dlhými vlasmi) zahrá na svojej akustickej gitare pravdepodobne nejakú švédsku skladbu a bude k tomu spievať. Skladba je super, spev je super, text je zaujímavý a má to v sebe veľmi veľa lásky k hudbe a citu. To je pre mňa highlight tohto filmu Hodnotenie: C+ (20.02.2015)

Aspoň jsem konečně pochopil, o čem je punk. Jinak to byl film pro mladší generaci, ale i té starší mohl sdělit něco o tom, jak se projevuje dospívání. Třináctileté holky v pubertě jsou zjančené do punkové hudby a rozhodly se zřídit vlastní kapelu. Přizvou do ní jedinou skutečnou hudebnici, o rok starší kytaristku, kterou zase naučí, jak by se měla správně umět radovat ze života. Pochopitelně, je tam příběh první lásky, prvních zklamání a rozmíšek, jak už to mezi děvčaty v těchto letech chodí. Nebyl to film nijak oslnivý,ale dívat se na něj dalo, děvčata hrála nesmírně přirozeně... (09.02.2017)

Možná to není Moodyssonův nejlepší film, ale kvůli mladým punkerkám, náboženským vtipům, retro atmosféře a „fuck off“ konci nemůžu jinak. Je to taková Škola rocku bez školy… a vlastně i bez rocku. Je to sever. Je to punk. Vi är bäst! Nejzábavnější kinozážitek poslední doby. (16.01.2015)

Brežněv Reagan, fuck off! Z mého pohledu mnohem upřímnější "hudební" film než všeobecně adorovaný Whiplash!. A to i po hudební stránce, přestože punk i jazz zbožňuji asi tak stejně, jako zánět pod šestkou vlevo nahoře. Příšerné písničky typu "Nenávidím sport!" jsou podobně návykové, jako příšerné filmy Eda Wooda! Moodysson je naštěstí jiný režisérský kalibr a z minima dokázal - za vydatné pomoci tria báječných dětských hereček - vyždímat maximum a já nemám nejmenší problém ocenit jeho sympatické dílko čtyřmi neméně sympatickými hvězdičkami. (24.04.2015)

Od tak vyhraneného a zručného režiséra by som ani vo sne nečakal tak "študentský" a plytký film. Viem, mal pôsobiť civilne, ale toto je regres priamo na plátne, lebo tá civilnosť prechádza do humoru, ktorý sa mi bridí ( -Keď spievaš, ukrižuj Boha, je to vlastne kresťanská pieseň, lebo to znamená, že veríš v Boha.-) A ten "humor" ústi do explicitne trápnych scén. (16.06.2014)