poster

Ida

  • Ida

  • slovenský

    Ida

Drama

Polsko / Dánsko / Francie / Velká Británie, 2013, 82 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • claudel
    ****

    Vizuálně velmi pěkný snímek, jehož děj plyne pomalu a nenásilně. Oceňuji zejména výborné herecké výkony obou Agát a vybudování působivé atmosféry Polska šedesátých let minulého století. Jak prohlásil po projekci sám režisér, není to film pro masy.(15.7.2014)

  • DaViD´82
    ****

    Intimně a rafinovaně "jen tak jakoby mimochodem" o velkých tématech (ta se nejen v postavě Wandy překrývají s tím, co by se mělo řešit i v našich luzích a hájích) s nebývale vycizelovanou chladně odtažitou vizuální stránkou. A v ní je paradoxně největší kámen úrazu, protože každý záběr je tak skvostně komponován, až obraz strhává pozornost čistě na sebe. A to není nikdy dobře. Čili paradoxně i navzdory bohatému a kvalitnímu obsahu jde do značné míry o naplnění otřepané fráze "vítězství formy nad obsahem".(17.1.2015)

  • Freemind
    **

    Takhle by točil Bergman... kdyby neuměl psát a neměl cit pro dialog, psychologii postav a výběr herců. Na Idě je zajímavá jen kompozice snímků, vše ostatní je buďto nuda nebo teatrální póza typická pro většinu polských filmových dramat posledních několika desetiletí. Díky Jahvemu za krátkou stopáž, jinak bych asi skočil z okna ještě před závěrečnými titulky.(31.3.2015)

  • Slarque
    ****

    Ty dvě jsou tak odlišné, že je mohl dát dohromady snad jedině příbuzenský vztah. Je to sice příběh Anny / Idy, která je mladá, nezkušená a poprvé na větší cestě venku z ochranné ulity kláštera, ale popravdě ho zajímavým dělá právě její teta Wanda, což je naopak osvěžujícně netriviální figura. Art, který by klidně mohl zkusit i běžný divák...(31.3.2016)

  • nirvanafan
    **

    Tak nám tu letos opět přibyl další přírůstek v žánru prudící art. Vyznačuje se údajně originálním použitím kamery, což znamená, že koukáme na useknutou hlavu tvoří cca 1/3 záběru, zbytek záběru se skládá ze zcela nijakého pozadí. Další specialitou je snímání budovy takovým způsobem, aby se nám do záběru nevešla celá a jdoucí postavy, která po chvíli chůze ze záběru vypadne. Toto je zajisté velmi inovativní a novátorské, neboť se jedná o snímání natolik hnusné, že doposud nikdo nebyl natolik necitelný, aby ho použil. Leč manýra je manýra, a aby art skutečně vypadal artově, nelze si od podobně pitomých nápadů pomoci. Dále se jedná o film, v němž se na první pohled nic neděje, postavám chybí psychologický podklad, a tudíž si do nich můžeme vesele projektovat, cokoliv se nám zlíbí a údajně objevovat nečekané hlubiny snímku. Pravděpodobně se však jednalo spíše o tvůrčí lenost, při níž se doufalo v to, že film, který nás ani na vteřinu nepřestane přesvědčovat o své uměleckosti, k tomuto hlubinnému vytahování zlata z koňského lejna vybudí, všichni budou chrochtat blahem, že ve svých nudných životech pro jednou alespoň částečně využili mozkovou kapacitu a vůbec si v tom vytržení nevšimnou, o jak moc nanicovatý snímek se jedná.(1.3.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace