Alphaville

Zlatý Medvěd (20.12.2005)

Při vší úctě k Jean-Luc Godardovi, tohle je experimentální nuda... (27.01.2012)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. (19.09.2012)

To, co Niccol křečovitě vykřikuje dnes, věděl Godard už před padesáti lety. Velmi mě to táhne ke čtyřem hvězdám, ale princip toho filmu je nakonec mnohem zajímavější než jeho naplnění. Ne že by mě to nebavilo, ale moc mě to nepřekvapilo. Navíc mě nechytla Godardova režie, jež mě jindy tak baví! Nevím proč... (11.11.2012)

Jó ten novovlnný Godard, ten jen tak někoho nepotěší... ;-) (08.01.2006)

(1001) "Nikdo nežil v minulosti a nikdo nebude žít v budoucnosti." (19.01.2010)

Mix technofobní sci-fi a špionážního dobrodružství (nebo parodie na něj?) ve velenudném artovém kabátě. Dialogy mi přišly místy úžasně blbé, taky dramatická hudba mě brzy otravovala, ta trocha akce směšně ošéfovaná a samozřejmě je to fest pomalé. Záběry nočního města nebo stylových interiérů jsou fajn, ale čekal jsem zajímavější kameru. (11.02.2021)

Tomuto experimentu říkám ne. (08.06.2017)

No teda jako ty vole cože? Může mi někdo vysvětlit, čím si tento film zasloužil svou kultovnost? Že by třeba scénou po příjezdu do hotelu kdy jsem si zavařil mozek při snaze pochopit bitku a následnou přestřelku v koupelně? A nebo že by to bylo kvůli odrazu jednoho člena štábu i s mikrofonem v zrcadle? Fakt netušim a vlastně je mi to i celkem jedno, ale mrzí mě těch ztracených 99 minut, které jsem u filmu strávil, protože jsem místo toho třeba mohl hodinu a půl koukat do zdi a asi by to bylo zábavnější. :) (27.12.2005)

Uff, tohle bylo náročné! První dva pokusy jsem vždy po nějaké době vzdala. Přičítám to tomu, že kombinace Sci-Fi / Drama / Mysteriózní / Thriller / Podobenství je na mě prostě poněkud přespříliš. Ztrácela jsem se v ději, hlavní hrdina mi nápadně připomínal Bufo bufo, k tomu hlas připomínající někoho, kdo prodělal operaci hrtanu, všechno podtrhávala jednotvárná hudba navozující nepříjemné pocity ... Přistihla jsem se, že místo sledování filmu myslím na něco jiného. Kousek, který mě nepolapil a nevtahnul do děje. Moje hodnocení neodráží kvalitu filmů, pouze moji odezvu na něj. A to přiznávám bez mučení, že nejsem cílová skupina. Uvidím, jestli další Godardovi filmy budou pro mě stravitelné. (27.07.2018)

Ano, Alphaville je určitě experiment. A Ano, Alphaville je lehounce i parodie. A přestože zde jsou prvky noiru i sci-fi, přesněji anti-utopie, není to ani noir, ani sci-fi. Dochází tu pouze k jejich konfrontaci, které je popravdě prapodivná. Silná individualita noirového detektivního hrdiny popírá absolutní moc totalizující společnosti. Některé noirové odkazy jsou zřejmé (zmínka o Dicku Tracy, na počátku čtený Hluboký spánek od Raymonda Chandlera), některé jsem si musela teprve dohledat (Harry Dickson a Lemmy Caution - to jsou jména Francouzi vymyšlených noir-ových detektivů). Inspirací k filmu byla pro Godarda básnická sbírka „Město bolesti“, která je ve filmu citována. Alphaville je ztělesněním onoho města bolesti. - Spíše než detektivka tvrdé školy nebo sci-fi je Aphaville taková „společenská“ fantazie. Je tu znát, že Godard nemá žádné technické vzdělání. Přesto si troufá jit do kritiky technokratické, logice zcela odevzdané, společnosti. Než ho za to zavrhneme, měli bychom si uvědomit, ona distopická vize společnosti není založená na uvažování o technických problémech (na rozdíl od Clarkova HALLa 2000), ale na znalosti sémiotického diskurzu (sémiotika – nauka o znacích, slovech a jejich významech) a uvažování jejího dopadu na společnost. Viz. neustálá přítomnost symbolů a jejich leckdy matoucí využívání – šipky, označení sever - jih, obrácené užívání kroucení hlavou na ano-ne a podobně. Natáčení se měl původně účastnit i Roland Barthes, což by možná bylo tou správnou stoupou k chápání filmu. Společnost je tu ovládána nejen pomocí teroru (odpůrci jsou pragmaticky a sytematicky ve velkém zabíjeni), ale také pomocí slov (některá slova jsou rušena a jiná zaváděna). Lemmy Caution také nakonec zničí Alphu 60 tak, že jí zadá poetickou hádanku, snaha o její interpretaci nakonec Alphaville ničí. Bez pokynů Alphy jsou obyvatelé Alphavillu zmatení a neschopní akce. (PS: Většinu informací jsem převzala z knihy Jamese Monaca – Nová vlna. Praha 2001.) (07.06.2006)

Myšlenka jistě slušná, nicméně s Godardem si asi na stejném pískovišti hrát nebudu. (03.01.2011)

Pre niekoho nadčasová sci-fi s hlbokými myšlienkami, pre iného rádoby filozofický blábol či dokonca brutálne nudné psycho. Godard má v tomto filme jeden problém - vôbec sa nesnaží svoj snímok a dianie v ňom pre diváka akýmkoľvek spôsobom zatraktívniť, pritom nie je určený pre malý okruh, ale pre všetkých, len ho musia aj pochopiť. Lenže ak to človeka nebaví, chápať sa mu nechce... Zaujímavý mix noir, špionážnej dystopickej sci-fi a experimentálneho flozofického filmu. Ale výsledné dojmy sú trochu protichodné, a rovnajú sa ťažko čitateľnému divnopisu, kritizujúceho totalitné režimy (a naopak nadchnutého demokraciou, čo z neho činí čiastočne ideologicky uspôsobený film). Eddie Constatine je v hlavnej roli skvelý, a je dobré ho vidieť v niečom tak pripomínajúcom, a pritom diametrálne odlišnom od jeho ostatných snímkov. Aspoň to som si myslel kedysi. Postupom času však vyplávala na povrch nevyrovnanosť a umelé experimentovanie s nezáživným konceptom, ktorý prevracia vo svojich rukách do nezameniteľnej autorskej podoby, ale táto štrukturálna nuda založená na prevracaní brakového námetu naruby ide mimo mňa, ba priam sa mi hnusí. 40% (14.08.2013)

Zajímavá dystopie, ale příliš antidivácká i na mne. Možná mi to jen nesedlo do nálady, možná jsem od něčeho takto známého čekal že mne bude "aspoň trochu" bavit, možná to prostě jen opravdu není žádný zázrak (myšlenkově i emotivně). 6/10 (29.12.2011)

Jak tak vidím tie nízke hodnotenia, treba myslím hľadať príčinu. A je to jasné. Druhý alebo tretí najlepší Godard. (15.09.2022)

[8/10] (Athos, Chaumiane, Filmstudio) (Čb. /// Produkce: André Michelin /// Scénář: Jean - Luc Godard podle románu Hlavní město bolesti Paula Éluarda /// Kamera: Raoul Coutard /// Hudba: Paul Misraki /// MFF v Berlíně: Jean - Luc Godard (Zlatý medvěd)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (12.03.2010)

Ak dokáže Godard zaujať aj neznalého diváka jeho tvorby, tak to môže byť jedine žánrovým filmom. Sci-fi je žáner takpovediac prvoplánový, aj keď iba na pohľad. Godard je tu aj tak svoj, len svoje typické postupy a typické postavy stavia do bezpečného žánrového rámca, aby tak prilákal aj fanúšikov sci-fi, ktorí dovtedy o jeho tvorbe nemali asi ani páru. Typický dystopický film s klasickou zápletkou, ktorá definuje tento podžáner sci-fi (láska a individualita je zakázaná, atď). Film je trochu ťažkopádny, čo vyvažuje skvelá atmosféra a niekoľko silných scén (bazén). Ovplyvnený Metropolisom a ovplyvňujúci Fahrenheit, Brazil, atď. No a aby som nezabudol, je to noir v každom zábere. (05.06.2012)

Achichouvej. Velice sofistikovaný mix francouzkého umění. Bohužel nejsem fanouškem takových hlubokomyslných děl. Zvláště pak, když jsem u něj samou nudou usnul. Oceňuji jistý záměr a v lepší kondici a rozpoložení bych snad více docenil jeho mystických kvalit. Příběh o společnosti, ve které všichni ctí jistá pravidla bez citů, mi připomíná Equilibrium. Každý film si najde svého diváka, ale tohle mi nesedlo. 45% (28.01.2012)

Zvláštne, a pre mňa netypické je, že u oboch Godardových filmov, ktoré som si pozrel včera a dnes, idem s hodnotením dokonca vyššie, než bolo moje pôvodné hodnotenie podľa spomienok z konca šesťdesiatych rokov. Alphaville pokladám za zmes žánrov, symbolov a nedopovedaných myšlienok, ktorá má zaujímavú atmosféru, podčiarknutú temným čiernobielym materiálom, pôsobivou hudbou a dobre vybratými hercami. Verím, že sa Jean-Luc pri jeho nakrúcaní bavil rovnako dobre, ako ja pri jeho sledovaní. (18.02.2012)

Ale jo, sice nemůžu říct, že by se Eddie Constantine stával vyloženě mým oblíbencem, ale tohle je druhý film v hlavní roli s ním, který po čase vidím a uznávám, že ten jeho stylově chladný projev s často cynickým pohledem v těchto rolích tajných agentů cosi do sebe má, do podobně laděných rolí se hodí a většinou mě ho tady, stejně jako celý film, i bavilo sledovat. V Kartách na stole na mě Constantine sice párkrát během akčních scén působil až komicky, ale tady tomu režisér invenčně předešel dost neotřele snímanou akci, kterou snad nikdy nevidíme pořádně v celku – ale přesto svou atmosférou či nečekaným náhle útokem spoza záběru ta akce zapůsobí... a vůbec Jean-Luc Godard, ačkoliv jsem ho dříve rovněž nepovažoval za svého režisérského favorita, mě teď dalším šedesátkovým filmem (a opět žánrově odlišným) hodně upoutal. Alphaville dýchá vyloženě černým béčkovým stylem, během akčních scén teprve, temný vizuál v kombinaci s nízkým rozpočtem působí až undergroundovým dojmem, dění zachází až do parodie a příběh agenta se stále více proměňuje ve futuristické sci-fi, v rámci něhož i dost oceňuji samotný námět nového světa bez emocí vytvořeného počítačem. Ve světě se zákazem (po letech již téměř vyhynuté) lásky dojde i na pár náběhů k silným myšlenkovým odkazům, jen mi připadalo, že nejsou v rámci dialogů rozvinuty tolik, jak by si to možná zasloužily. Ale dle mého skromného názoru se Godardovi i tak určitě podařilo přispět do sci-fi žánru neotřelým, originálním snímkem. Není možná ve všech směrech dokonalý, ale zapomenout na něj jen tak nelze a já si ho zejména díky silné atmosféře hodně užil. Godard má totiž štěstí, že minimálně v 60. letech patřil k tvůrcům, kteří dokážou natočit film s tak specifickým rukopisem, že ani jistý rozkol mezi vážným a parodickým či béčkovým a artovým nemusí znamenat mínus. [80%] (15.09.2022)