poster

Alphaville

  • Francie

    Alphaville, une étrange aventure de Lemmy Caution

  • Itálie

    Agente Lemmy Caution, missione Alphaville

  • Československo

    Alphaville

Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Podobenství

Francie / Itálie, 1965, 99 min

Režie:

Jean-Luc Godard

Scénář:

Jean-Luc Godard

Kamera:

Raoul Coutard

Hudba:

Paul Misraki

Scénografie:

Pierre Guffroy
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • sinp
    ****

    Připomnělo mi to podobně antiutopistický Godardův segment s povídkového filmu Rogopag, kde si autor prozkoušel, jaké to je pouze popisovat, naznačovat, na plné obrátky rozproudit diváckou fantazii... - a nakonec neukázat vůbec nic. V případě Alphaville sice vidíme o něco více, ale stejně se vkrádá nepříjemný pocit, že nám je cosi zatajováno. Agent Lemmy Caution zkrátka není tím nejlepším průvodcem a rozhodně všechno neví. Nemůžu si pomoct, ale právě ten zmatek a nejistota mě na tomto Godardově filmu tak pozitivně dráždí. Permanentní pocit, že někde za rámem nebo mimo interiér se děje cosi důležitého, podněcuje fantazii neobyčejně dobře. Asi by bylo poněkud laciné si stěžovat na autorské hry (škodolibé podivnosti), tu zábavné, tu méně. Hlavní je však Godardova dravost prvních let, zde v dokonalé syntéze s vlivy, které tehdy ještě přiznaně obdivoval. Inu, krásná doba, zasloužila by zredukovat na současnost...(20.8.2009)

  • Jirka_Šč
    ***

    To bylo hodně divné. Vyloženě nenudilo, ale ani nenadchlo. Formální bezchybnost, ale absolutní nelidskost jsou zobrazeny přesně, až to chladí. Záměna přikývnutí za zavrtění hlavou a naopak, je zajímavá. Historické retro, které by mohlo působit směšně, ale nepůsobí. Co vyčítám, je určitá nesrozumitelnost a přehnaná dávka poezie. Ve své době mohl být film přelomový, ale dnes je zajímavý hlavně pro milovníky filmové historie. Mé hodnocení podceňuje uměleckost filmu (prostě mi nesedl).(15.8.2012)

  • Hejtmy
    *

    {439/1001} Godard asi nikdy nebude můj šálek čaje, navíc nemám rád, když se míchá sci-fi a umělecký film. Až už je to Kubrick, Tarkovskij nebo Godard, vždycky je to jen snůška myšlenek bez nějaké pevné formy. Typicky godardovsky zbytečně složité a neuchopitelné. 25 %(6.1.2011)

  • claudel
    **

    Je mi jasné, že je to do jisté míry prohřešek dovolit si velkému Godardovi udělit tolik nízké hodnocení, nicméně mému srdci jsou bližší Truffaut a Chabrol. A už docela rozumím vyjádřením mnoha lidí, že na Godardovy filmy se nedá dívat. Ještě, že tam hrála Anna Karina. Ne dis rien...(3.10.2010)

  • belldandy
    ****

    Ano, Alphaville je určitě experiment. A Ano, Alphaville je lehounce i parodie. A přestože zde jsou prvky noiru i sci-fi, přesněji anti-utopie, není to ani noir, ani sci-fi. Dochází tu pouze k jejich konfrontaci, které je popravdě prapodivná. Silná individualita noirového detektivního hrdiny popírá absolutní moc totalizující společnosti. Některé noirové odkazy jsou zřejmé (zmínka o Dicku Tracy, na počátku čtený Hluboký spánek od Raymonda Chandlera), některé jsem si musela teprve dohledat (Harry Dickson a Lemmy Caution - to jsou jména Francouzi vymyšlených noir-ových detektivů). Inspirací k filmu byla pro Godarda básnická sbírka „Město bolesti“, která je ve filmu citována. Alphaville je ztělesněním onoho města bolesti. - Spíše než detektivka tvrdé školy nebo sci-fi je Aphaville taková „společenská“ fantazie. Je tu znát, že Godard nemá žádné technické vzdělání. Přesto si troufá jit do kritiky technokratické, logice zcela odevzdané, společnosti. Než ho za to zavrhneme, měli bychom si uvědomit, ona distopická vize společnosti není založená na uvažování o technických problémech (na rozdíl od Clarkova HALLa 2000), ale na znalosti sémiotického diskurzu (sémiotika – nauka o znacích, slovech a jejich významech) a uvažování jejího dopadu na společnost. Viz. neustálá přítomnost symbolů a jejich leckdy matoucí využívání – šipky, označení sever - jih, obrácené užívání kroucení hlavou na ano-ne a podobně. Natáčení se měl původně účastnit i Roland Barthes, což by možná bylo tou správnou stoupou k chápání filmu. Společnost je tu ovládána nejen pomocí teroru (odpůrci jsou pragmaticky a sytematicky ve velkém zabíjeni), ale také pomocí slov (některá slova jsou rušena a jiná zaváděna). Lemmy Caution také nakonec zničí Alphu 60 tak, že jí zadá poetickou hádanku, snaha o její interpretaci nakonec Alphaville ničí. Bez pokynů Alphy jsou obyvatelé Alphavillu zmatení a neschopní akce. (PS: Většinu informací jsem převzala z knihy Jamese Monaca – Nová vlna. Praha 2001.)(7.6.2006)

  • - Slovinská industriální skupina Laibach vydala na desce Kapital skladbu "Le Privilege Des Morts", jejíž vokální stopa je celá nasamplovaná z tohoto filmu. V bookletu je uvedeno jen "Vocal: α 60". (OU751DER)

  • - Film byl zakázán ve všech kinech v Pákistánu. (slatkac)

  • - Filmem se nechala inspirovat irská skupina Cranberries ve svém videoklipu k písni "Linger". (Shaqualyck)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace