poster

Alphaville

  • Francie

    Alphaville, une étrange aventure de Lemmy Caution

  • Itálie

    Agente Lemmy Caution, missione Alphaville

  • Československo

    Alphaville

Mysteriózní / Sci-Fi / Drama / Podobenství

Francie / Itálie, 1965, 99 min

Režie:

Jean-Luc Godard

Scénář:

Jean-Luc Godard

Kamera:

Raoul Coutard

Hudba:

Paul Misraki

Scénografie:

Pierre Guffroy
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • nascendi
    ****

    Zvláštne, a pre mňa netypické je, že u oboch Godardových filmov, ktoré som si pozrel včera a dnes, idem s hodnotením vyššie, ako väčšina, v prípade Alphavillu dokonca vyššie, než bolo moje pôvodné hodnotenie podľa spomienok z konca šesťdesiatych rokov. Alphaville pokladám za vydarenú zmes žánrov, symbolov a nedopovedaných myšlienok, ktorá má úžasnú atmosféru, podčiarknutú temným čiernobielym materiálom, pôsobivou hudbou a dobre vybratými hercami. Verím, že sa Jean-Luc pri jeho nakrúcaní bavil prinajmenšom tak, ako ja pri jeho sledovaní. Takže, darí sa mi dobre, Jean-Luc. Ďakujem. Rado sa stalo.(18.2.2012)

  • HAL
    ***

    Zajímavá dystopie, ale příliš antidivácká i na mne. Možná mi to jen nesedlo do nálady, možná jsem od něčeho takto známého čekal že mne bude "aspoň trochu" bavit, možná to prostě jen opravdu není žádný zázrak (myšlenkově i emotivně). 6/10(29.12.2011)

  • fmash
    ****

    Alphaville má ambice (a slušný potenciál) být tvrdým noire příběhem. Zároveň je také značně reflexivně poetický, a to je možná jeho největší slabina (od níž se odvíjejí ostatní), protože Godard se tu snaží komplikovaným a nejednoznačným způsobem vyjádřit nejen svůj politický či společenský názor na svět a jeho možný vývoj, ale i své niterné pocity. To podtrhuje experimentální forma snímku z hlediska vizuálního (výrazné blikání, roztřesená kamera či rychlé švenkování, jež diváka chvílemi takřka přivádějí na práh epileptického záchvatu) i vypravěčského (útržky poezie promísené s absurdními výroky obyvatel „hlavního města galaxie“). Zarážející je podivně nepovedené až laciné zpracování pohledu na přetechnizovanou společnost budoucnosti, jež se vyznačuje všudypřítomnými „pípacími“ efekty a tracheostomickým hlasem centrálního mozku lidstva α60. Rovněž (otevřeně přiznávané) prvky rádoby americké drsné školy či spíše šestákových detektivních románů mohou vzbuzovat sarkastický úsměv. Přestože je tento mix dost náročný na divákovu toleranci, je třeba říct, že hraje pouze druhotnou roli a není cílem. Alphaville je totiž hlavně alegorie a ve své černě groteskní karnevalové podobě zobrazuje absuditu totalitního systému, dovedeného takřka k dokonalosti. Izolované město, v němž se mluví o „vnějších zemích“ z jiných galaxií (ovšem do Nueva Yorku je to autem 9 000 km) a kde všichni povinně zapomínají kromě zakázaných slov také to, že i jinde žijí lidé a že láska není synonymem slova rozkoš. Kde se na všechno nekonformní pohlíží jako na trestuhodné a kde (alespoň oficiálně) vládne čistá logika a nelidské sociální inženýrství. Výčet by mohl pokračovat, ale snad není třeba.            Je pravda, že navzdory (nebo možná kvůli) symbolistickým zkratkám film působí místy dost polopaticky, z jiného úhlu zase trochu přeplácaně. Chvíli divák neví, jestli je to drama, chvíli zase parodie. Ale co už. Z voleje bych dal tři hvězdičky (několikrát jsem se i podíval na hodinky), ale z některých subjektivních důvodů ještě jednu přidávám. Stojí za tím „morální poselství“ filmu, pohled na Annu Karinu, plápolajcí zapalovač Lemmyho „Bacha“ Cautiona a další potěšující drobnosti, kromě toho, že se na takové věci rád dívám.(13.10.2010)

  • honajz
    **

    Godarda jsem nikdy moc nemusel. Zavedené kinematografické postupy sice boří hezky, ale koukat se na to nedá. A vyznavačem experimentů nejsem. Tady by se lineární příběhová linie hodila dodržet, potenciál tu je. Ale roztříštěnost, neskutečné hudební motivy a zvukové efekty, naprosto neatmosférická kamera, bez nápadu, to vše celý film jako film spíš ničí.(27.6.2011)

  • claudel
    **

    Je mi jasné, že je to do jisté míry prohřešek dovolit si velkému Godardovi udělit tolik nízké hodnocení, nicméně mému srdci jsou bližší Truffaut a Chabrol. A už docela rozumím vyjádřením mnoha lidí, že na Godardovy filmy se nedá dívat. Ještě, že tam hrála Anna Karina. Ne dis rien...(3.10.2010)

  • - Inspirací k filmu byla básnická sbírka „Město bolesti“ od Paula Eluarda. (Olík)

  • - Slovinská industriální skupina Laibach vydala na desce Kapital skladbu "Le Privilege Des Morts", jejíž vokální stopa je celá nasamplovaná z tohoto filmu. V bookletu je uvedeno jen "Vocal: α 60". (OU751DER)

  • - Filmem se nechala inspirovat irská skupina Cranberries ve svém videoklipu k písni "Linger". (Shaqualyck)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace