Recenze (2)
Filmy možná jsou prostituty, ale naštěstí existují režiséři, jejichž obrazy a zvuky nelze směnit na peníze - francouzská firma Darty prodávající elektroniku si v zatmění manažerské mysli chtěla nasmlouvat Godarda a jeho partnerku Miéville, aby pro ni natočili promo produkt, idea velkolepá třeba jako kdyby Alza chtěla po Vachkovi natočit krátký reklamní spot. Naštěstí nejen ve Francii existuje povědomí existencialistické tradice, která proti kapitalistické směně zboží a okouzlení 'bytím-o-sobě' věcí staví 'bytí-pro-sebe' lidské svobody 'nebýt tím, čím je', oprostit se od zpředmětnění objektů a vytvářet mezi nimi volně stále nové vztahy, vysvobodit se z jsoucen konzumu k bytí jedince apod.... Naopak "společnost Darty se spokojí a je šťastná z toho jednoduše přeprodávat takřka všechny úspěšné fundamentální obrazy: chlad, teplo, hluk, čistotu. A ty tak jsou nyní hmotné." A opět naopak - úlohou filmaře je hledat cestu, jak se této tendenci solidifikace ubránit: "Voilà, obraz a jeho bratr zvuk; a jejich matka a otec - touha a nevědomí jsou jediné věci na světě, které nelze vysmlouvat. Vyjma, když je proměníme v hmotu." Jak tomu zabránit? Jednoduše tím, že obraz a zvuk nikdy nesplynou samy se sebou, nezískají jeden daný smysl, nenechají se závazně vysvětlit, neboť "je podstatou obrazu přicházet odjinud. A toto odjinud je tady, a nikde jinde."/ À propos - firma Darty v průběhu natáčení samozřejmě dala od filmu ruce pryč, a dodnes se snaží skrze svůj podíl na právech k filmu obstruovat jeho uvádění. My, proletáři od artových filmů se na dně konzumního potravního řetězce musíme ušklíbat nad tím, že v březnu 2023 směnil náš úctyhodný krajan Daniel Křetínský většinový podíl v řetězci Darty, může tudíž Česká republika doufat, že konečně dosáhneme té světovosti, jen nevím, zda jsme si vybrali jako společnost tu správnou stranu barikády mezi bytím a věcmi. ()
Jen taková hříčka."Jeho video-art zraňuje oči i mozek".(Worldwide celluloid massacre). ()