O koních a lidech

Šel jsem si pro dávku černého severského humoru, ale to jsem se teda přepočítal. Srandy je tu jako šafránu, zato kobyla vedle kobyly. Ideální film pro lidi od koní. (08.10.2014)

Bejt milovník koní, tak se asi při některejch scénách vysloveně poseru. Jako komedie mně to teda rozhodně nepřišlo. Na smrti ať už lidí nebo zvířat skutečně nevidím nic legračního. Beru to, že Islanďani jsou takový sverázný sebetvůrci a filmy si dělaj po svým a jako ukázka osudů několika koňů a několika lidí, to není úplně špatný. Dlouhý záběry na koně jsou fajn, kdo z nás nechce alespoň jednou v životě sledovat jak jede Islanďan na polokoňovi, že ano. (20.08.2014)

Taková poctivá esence Islandu. Ve filmu máte ujeté situace, splynutí člověka s přírodou, důkaz, že Islanďané mají islandskou odrůdu koně možná i víc rádi, jak sebe a pak je tu série absurdit, u kterých nevíte, jestli kroutit hlavou nebo se smát. Během sledování jste ale tak v šoku, že i zapomenete se smát. No a k tomu všemu je ve filmu tuna krásně ponurých záběrů na islandskou krajinu, které na mě fungují jako balzám na duši. Ale jo...sice je to ujetý a spíš na tři hvězdy, ale pro nadšení k Islandu jednu hvězdičku klidně přidám. (16.03.2019)

49 MFF KV (06.07.2014)

Islandský bizár. Něco na způsob Kusturicových šílených balkánských komedií, jenom je tu oproti nim zdůrazněn seversky tragický podtext. Velice originální celovečerní debut, tohle svérázné černohumorné zklidněné přemítání nad malicherností života... Alespoň je teď jasné, proč má Island tak málo obyvatel, když každý druhý Islanďan zemře při nějakém bizarním neštěstí... :-) (23.12.2014)

Zábavné v mnoha ohledech a příjemné na koukání. Nenucené, nenáročné, prostě takové osvěžení. (07.07.2014)

Jednoduše řečeno síla. Prostě síla. A to nemám s koňmi vůbec nic společného. // Film, na který jen tak nezapomenu. (06.12.2014)

Kůň jako integrovaný objekt lásky a zároveň nástroj. Často ke koninám.. Rozverná hudba hraje do kroku, klusů, cvalů a mimochodů, pokud se objeví řehtání, je zřídka od černého humoru a po dvou islandských trojkách dojde divák k zjištění, že co je dovoleno pánovi, není dovoleno kmánovi. Čistota islandského ponyho je zákazem chovu jiných plemen už přes tisíc let zachována, ale podle tohoto nevím, jestli stejný přístup prospívá i místním.. Erlingssonova poznávací znamení: umanutost Islanďanů, krásy místní krajiny a cizinec na bicyklu.. (26.10.2023)

Drsná krajina, trpkosmiešne príbehy, miestami ohavné zaobchádzanie s koňmi. Strhujúca Paleta pohľadov i farieb stromov zbavenej sopečnej ostrovnej krajiny. Úporná snaha po dôstojnosti, zlyhávajúca v prirodzenom pude, upieranom koňom, no povolenom ich chovateľom. Antropocentrická nadradenosť, umožňujúca kvôli záchrane človeka smrť koňa. Pamäť starostlivosti i krutosti vpečatená do očných odrazov. Koní aj ľudí. Plnokrvný islandský film. (21.11.2020)

O koňoch, Islanďanoch a alkohole. A smrti. Tragikomické a milé :-) (13.06.2015)

Pozvánka na Island, kde se po skalnatých kopcích prohání stáda divokých koní. Když znáš jejich řeč, můžeš se k nim přiblížit a spřátelit se s nimi. Zdá se, že to jde snadněji, než se spřáteli s lidmi. Svérázná výpověď o lidech z ostrova, kde se všichni navzájem znají, pozorují, potřebují, moc toho nenamluví, ale přesto o sobě všechno ví. Spíše než o drama či komedii jde o řadu minipovídek poskládaných za sebou do jednoho příběhu. Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (05.04.2015)

[Cinematik 2014] Až prirýchlo vyčerpaný námet, ktorého sila sa s každým ďalším, čiernym humorom, láskou a alkoholom presakujúcim ohnivkom reťaze prepletených príbehov vytráca. Severská poetika, prírodná krása a láska k zvieratám z každého políčka filmu priam sálajú, ale na nohách ho po celý čas neudržia, a humor i dôraz na dramatickú rovinu vzťahov pomaly vyprchajú. 70% (12.09.2014)

Zaujímavé a bizarné priblíženie životných príbehov ľudí a koní, ktorí si žijú niekde na samote v údolí na Islande. Špecifické pre toto prostredie a ľudí, ktorí tu žijú. To najlepšie a najunikátnejšie na filme je to, že aj keď ide väčšinou o smutné veci a tragédie, nedalo mi, aby som sa pritom neusmial. Skrátka prvotriedna tragikomédia v bizarnejšom prevedení. 80/100 (16.02.2017)

Spoilery! Zajímavá výprava na islandský venkov, kde je mnohem více koní než lidí. Lidé tam žijí s koni v dokonalé symbióze a využívají tato krásná zvířátka snad ke všem možným i nemožným účelům. Pod koňskými kopyty připravili tvůrci pro diváky pořádnou nadílku tmavě černého humoru. Islandská geotermální energie zřejmě ohřála chladným Islanďanům krev, a tak se nechodí pro sousedskou rozepři daleko. Málokdo na Islandu zemře stářím. Všichni se mohou těšit velice originálnímu skonání. Ke koníkům chovám velký obdiv. Nejen proto, že má takový hřebec Brúnn o pár centimetrů delší chloubu než já, ale i proto, že je schopen se při erekci plnohodnotně vyčůrat. Dost by mě zajímalo, jakým způsobem probíhalo natáčení. Koníka zřejmě nepřinutíte k souloži tak snadno jako lidskou bytost. Sem tam se dokonce puritánsky laděnému divákovi (mně) dovedl zvednout žaludek. Třeba tehdy, kdy černý koník Brúnn slízal ze země svůj koňský ejakulát, který právě vytekl z ciciny bílé konice Grány. Jsem fascinován tím, že koník je pro tamější obyvatelstvo opravdu multifunkčním zařízením. Na koníkovi se dá jezdit a plavat. Koníka se dá zneužít k práci. Když na to přijde, tak se dá koníka i spapat. V zimě se dá v koníkovi vyspinkat a v nouzi nejvyšší se dá vyspinkat i s koníkem. To je ovšem lepší provádět mimo kamery. Docela by mě zajímalo, jakou měl tento snímeček odezvu u ochránců zvířátek. S koníky se filmový štáb moc nemazlil. Když se plavil islandský pán na islandském koníkovi k japonské lodi pro ruskou vodku, tak mi tuhla v žilách česká krev. Samozřejmě ne kvůli postaršímu alkoholikovi nuzného zevnějšku, který by nikomu nechyběl, nýbrž kvůli koníkovi, který je přeci jenom spíš stavěný pro pohyb na souši. Dále mě docela zhnusilo, jak se jeden nehezky vypadající a sexuálně odpudivý islandský páreček oddával před zraky koní (a dalekohledy Islanďanů) dost odvázanému smilnění, přičemž když se spolu předtím vyspinkaly jejich koně, tak jeden přišel o koule a druhý o život. Filmoví tvůrci v závěru ubezpečují, že žádný koník nebyl při natáčení zraněn. No jo, ale věřte Islanďanům... Lidem, kteří dodnes věří v existenci elfů. Viděno v rámci Společné výzvy s Lucinkou. Film nám vybrala uživatelka eLeR. (10.10.2016)

No to je ale bizarnost. Určitě to tedy není film z pohledu koní (jak je snímek prezentován), přestože těch je v tomto filmu více než svérázných Islanďanů (kteří jsou ve filmu podáváni jako opravdu velcí idioti). Občas je to komické, občas je to smutné až tragické a v každém případě to je divné. Určitě se však nejedná o film vhodný pro milovníky koní (ti by asi během scény s vyhřeznutím koňských vnitřností utekli z kina, jak se ostatně na mé projekci také stalo). Nejlepším předpokladem pro to, abyste si film užili, je mít smysl pro opravdu, ale opravdu velmi černý humor. (05.07.2014)

O koních a lidech. O lidech a koních? To vyjde asi tak zhruba nastejno. V tomhle filmu jsou si skoro rovni. Žijí, bojují a umírají bok po boku. Jak jsou na to zvyklí už po hodně dlouhou dobu. Moc se tady nemluví, ale kamera a nádherná krajina to vynahradí víc, než dost. (08.01.2015)

Povídkový film volně spojený stejnými postavami v malé komunitě v jinak liduprázdném islandském vnitrozemí. Jako statisté i hlavní hvězdy zhruba tři stovky koní. A jak se dá čekat, ti z tohoto filmu vycházejí v lepším světle než lidé, kteří se kolem nich motají. Skandinávský humor je dost specifický a řekl bych, že tady je ještě drsnější, než bývá obvykle běžné. Ale záběry (nejen) koní jsou perfektní, hudba je také dobrá a autor zvolil rozumnou stopáž, takže se není čeho bát (70%). (09.09.2014)

Kone, ľudia, ľudia, kone .. všetko jedno. Na Islande sa deje všetko a všetko je tam povolené. To nenormálne je tam normálne. Neviem, čím to je, asi tým islandským vzduchom. Každý jeden rozohraný príbeh ma bavil, či už bol divný, alebo menej divný. Mne je skrátka s tými Severanmi výborne. (01.03.2016)

O Islanďanech, trávě a podivném koňském cvalu, který umí vyvolat smích v sále. V tomhle filmu umírají koně i lidé a nikoho to nepobuřuje. Krásná pohlednice dokazující, že Island nejsou jen gejzíry a vřídla. Ten motiv cyklisty byl ale zbytečně moc profláklý. Zvláštní humor, pěkné zobrazení přírody a možná úmyslně jen načrtnuté charakteristiky malých velkých postaviček jednoho údolí. Cinema Mundi, 2014. (02.03.2014)

Drsný film o drsném Islandu, drsných islanďanech, drsně bizarních úmrtích, o spoustě alkoholu a o koních. O spoustě koní. A o přespávání v koních. S esencí ryze islandského humoru v jeho nejdrsnější podobě. Škoda, že při natáčení nebyl žádný kůň zraněn, dal bych si koninu. (03.12.2020)