Domov

Mohla bych napsat dokonalý komentář k tomuto snímku, a sice takový, že bych přeložila ze slovenštiny do češtiny ten od evulienky3. Domov se mi neskutečně líbil svou.. rázovitostí, přímostí, jasným tahem na branku či jak by se to ještě dalo nazvat. "Umřel tvůj dědeček." - "Ten umřel už před dvaceti lety." - "Ano, a dnes umřel doopravdy." Krásný debut Maximiliana Hulta za 5*. (28.06.2015)

Nečekaně hřejivé pohlazení z ledového severu. Při pohledu na Louin chladný výraz bez náznaku emocí jsem si nemohla nevzpomenout na Sagu Norén z Bronu. Ibeh má pravdu, když tady píše, že s Louiným duševním stavem to zřejmě bylo složitější. Každopádně se tahle křehká sonda do zraněných lidských duší s laskavým návodem na léčení pošramocených lidských vztahů moc povedla. Viděno v rámci Challenge Tour 2015:30 dní se světovou kinematografií. (10.04.2015)

Obyčejný romantický sladkobol zneužívající k útoku na city Aspergerův syndrom. Sociální fobie uvedená v obsahu je zcela mimo. Stačí-li vám jen povrchní nástin toho, co tato porucha obnáší, jste vyznavači červené knihovny a SPOILER: máte rádi dobré konce, rozhodně po Domovu sáhněte, přes veškerou jalovost škodí v rámci "žánru autistických filmů" pořád míň než Rain Man. Na skutečně pravdivého Aspergera ale mrkněte na tohle (09.02.2017)

Křehká Lou vůbec nemá ponětí, že její prarodiče žijí, matčin dávný spor s rodiči přešel ve dvacetileté odloučení a teprve náhlé dědečkovo úmrtí rozkryje karty. A právě to přiměje Lou k prvnímu samostatnému krůčku, odjíždí bez doprovodu na dědův pohřeb a navštívit babičku. Ta je příjezdem vnučky nadšená, přivítá ji ve svém domě s otevřenou náručí a srdcem na dlani, ač sama hluboce zraněná nečekaným odchodem milovaného muže. Lou den za dnem poznává nové lidi, nové prostředí a pod babiččiným laskavým dohledem zvládá obtížnou situaci výrazně lépe než kdy předtím. A já otevřeně přiznávám, že jsem si introvertní a zřejmě autistickou Lou zamilovala od první chvíle. Její problém s vyjádřením emocí, s fyzickým kontaktem s cizími lidmi, byť jen pouhé podání ruky či objetí, mi byl více než srozumitelný a vnímám jej jako životní potíž a překážku "běžného" bytí. Tenhle malý kouzelný filmek o tom, co slůvko domov znamená a jaké podoby může mít, je mému srdíčku blízký. (14.02.2017)

Celkom som sa dobre cítil pri sledovaní tohto nenápadného filmu, o ktorom som vopred nič nevedel. V podstate tam boli iba štyria ľudkovia, z ktorých každý si so sebou niesol nošu svojich problémov, ktoré mu viac alebo menej úspešne pomáhali riešiť ostatní. Postavičky to boli bizarné, spočiatku ťažko čitateľné. Nedá sa všetko zviesť na Aspergera, i keď Sagu Noren som v postave Lou trochu cítil. Ani neviem, či by sa dalo na filme niečo zlepšiť. On to bol taký film s primeranými ambíciami, na ktoré dosiahol. A to nie je málo. (18.01.2022)