Úplné zmizení

Sponzor Fresh Film Festu před projekcí i po ní nabízel panáka irské whiskey. Ovšem aby to divák pobral, musel by vyexovat celou láhev před a na zapomnění rovnou dvě i po. Přesně ten typ "artu pro art", který dělá artu špatné jméno. Snad jen černobílý obraz a dva gay kovbojové žeroucí puding absentují. Jinak jsou tu veškeré typické neduhy rádoby symbolických rádoby artovek; samozřejmě v čele se zpomaleným roztřeseným obrazem (h-o-l-č-i-č-k-a s-e p-l-o-u-ž-í l-o-u-k-o-u z-l-e-v-a d-o-p-r-a-v-a v e-ch-t z-p-o-m-a-l-e-n-é-m s-n-í-m-k-o-v-á-n-í a po celou dobu trnete, aby si nevzpomněla, že něco zapomněla a neploužila se ještě zpátky), který nemá žádnou jinou funkci než natáhnout stopáž o pěkných pár (desítek) minut. (18.09.2014)

Raya Martin se jako správný puberťák dnešní doby naučil, že je možné neurvale žonglovat s všelijakými technologiemi snímání obrazu a ovládá základní kombinatoriku jejich kolážování s hudbou, ale jeho strategie jsou jenom povrchové tlučení dřevěným špalíčkem do podlahy, dělání rámusu, a po chvli opakování se omrzí a přestanou působit - tolik k technice. Ke smyslu vyprávění se pak chová jako adolescentní fracek, zpupné, vzdorovité dítě v období kobercových rebelií, kdy všechno v dosahu ničí, místo aby pozorně zkoumalo. Piplat se šedesát minut s rádoby rozvíjením příběhu a podsunováním indicií, aby v posledních minutách ukázal, že do sebe nehodlá nechat nic zapadnout, že se tím nechce zabývat dál, scény nepropojí a jenom svinským gestem zničí všechno, co vystavěl, není aktem odvahy, ale obyčejné netrpělivosti a výsledkem je, že všichni sedí s prázdnýma rukama, kde mohl být film. *** Není dost vyzrálý, aby jeho rebelie nebyla pouhým násilným a hloupým aktem ničení, vzpoury proti neochvějnému faktu, že člověku všechno slouží k vyprávění příběhů - nedokáže dát svému vzdoru vlastní vnitřní význam, a bez něj zbývá jenom prázdnota, žehrající na okolnost, že určitá sorta diváků a kritiků z toho bude tak jako tak jančit nadšením - pod label "art of young generation" se dá zamést kdejaký svinčík. To není nic chvalitebného, a pokud si to Raya Martin někdy uvědomí, mohl by se z něj s novou pokorou stát zajímavý režisér. Ale to je možnost padesát na padesát, a budeme-li mu tleskat za zpupnost, možná se na té vlně zájmu a popularity nechá sladce ukolébat k zastydlému rebelství a zkratovitému vršení jedné marnosti na druhou (a je-li pravda, že ve svém mladém věku už za sebou má dvacítku filmů, pak to o uspěchanosti, neosustředění a uchvácenosti lehkostí takové bezmyšlenkovité "tvorby" vypovídá), aniž by se kdy soustředěně dobral hlubin vlastního potenciálu a použil je k novému vyprávění. Zatím ale jen ničí příběhy, jako když malý kluk nenávistně tříská o zem záhadným budíkem, který ho chce poučit o čase. (19.09.2014)

Intenzivní psychedelické drama podkreslené úžasnou hudbou, která mi zvedala chlupy na těle. Film je plný symbolismu, který si my Evropané budeme asi velmi těžko popřípadě úplně špatně vykládat. Historie a zvyky Filipínců (Asiatů celkově) jsou nám poněkud vzdáleny. Ale parádní hudba, velmi slušná mysteriózní atmosféra a samozřejmě atmosféra 42.LFŠ přispěly ke krásným 75%. (30.07.2016)

Nepochopil jsem to. Vůbec. Nemám nejmenší tušení, jestli to mělo mít nějaký děj, nějaké poselství, cokoliv. Závěr na hřbitově? Dokáže to někdo objasnit? V jakém vztahu byl ke zbytku filmu? Hvězdička za hudbu, která sice nepatří mezi cokoliv, co běžně poslouchám, ale zaujala. A druhá hvězdička je za pár napínavých momentů, kdy to ještě vypadalo, že to má děj. (08.08.2016)