Gádžo dilo
-
Gadjo dilo
-
Gádžo dilo
Drama / Komedie
Rumunsko / Francie, 1997, 102 min
Režie:
Tony GatlifObsah
-
Mladý Parížan Stéphane prichádza uprostred zimy na stanicu v Bukurešti, sprevádzaný zvláštnou piesňou s "fatálnym" ženským hlasom, ktorý vraj patrí speváčke Nore Luce. Práve za ním sa vydáva kamsi na rumunský vidiek, aby hľadal tú rómsku speváčku, ktorej hudba jeho otcovi i jemu samotnému tak učarovala. Namiesto nej objaví komunitu olašských Rómov, ktorí žijú na okraji dediny, sčasti trpení, ale i nenávidení miestnym "bielym" obyvateľstvom. Prostredníkom, ktorý Stéphana uvedie do zvláštneho a chaotického sveta cigánskej hudby a zvykov, je Izidor, bulibaša čiže hlava miestneho klanu, starec, ktorý ochraňuje "svojho" Francúza ako raritu. Stéphanovi na jeho nových priateľoch, medzi ktorých patrí i krásna, vášnivo divoká a nespútaná Sabina, jediná, kto rozumie jeho reči, vadí ich neporiadok, nespoľahlivosť a zbytočné frajerstvo. Postupne sa ale s nimi zžije a oceňuje ich otvorenosť, muzikálnosť a vrelosť. Jedného dňa však spolu s nimi pozná trpké ovocie rasovej neznášanlivosti. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (27)
-
Hunt
HUDBA:Tony Gatlif(30.7.2006)
-
bassator
Takovéto filmy o Rómských komunitách a problémech mě nikdy nelákali ba naopak, ale musím přiznat to, že v tomto případě to mělo na mě opačný efekt... - 60%(15.4.2012)
-
sta
Vážně skvělý film - krásná Rona Hartner v roli cikánský děvky a skvělá hudba. V atmosféře se blíží Černé kočce, bílému kocourovi, ale přitom jde o něco dost jiného.(14.6.2005)
-
gogo76
Po zaprášených cestách bez asfaltu prichádza do cigánskej osady francúzky gádžo. Či dilo neviem, ale dilino určite. Hľadá speváčku, ktorej piesne počúval jeho otec pred smrťou, takže hop-či-čičiči hudby si užijete dosť. Zahľadel sa do cigánky, ktorá má muža v Belgicku (tam inú podporu majú, vieš gádžo...), takže čoraz viac priestoru dostáva love story, no a koho vidím prichádzať? Koho víta celá osada? Ave!!!...Avarde!!!...Z väzenia sa vracia, ten ktorý nikdy nikomu neublížil a to ešte netuší, že kvôli nemu ľahne popolom celá osada. Porovnávať to s Kusturicovým filmom Biela mačka čierny kocúr nemá význam. Áno sú tu cigáni a humor, ale to je asi tak všetko čo ich spája. Humor tu nie je tak očividný a priamočiary ako u Kusturicu, no napriek tomu som sa bavil. Bavil na cigánskej mentalite, na každej drobnosti, ktorá sa mihne v osade. A najviac? Najviac ma rozosmial tanec nad hrobom s vodkou v ruke a cigánsky šampón...Vlasy zleješ vodou a masíruješ nazbieranými lúčnymi kvetmi. Slovenský gádžo dáva 80%.(25.12.2011)
-
Pepinec
Není mi sympatická tato kultura, ani způsob života, který ve mně vyvolává smutek. A tak nedokáži film ocenit jako vy ostatní. Ani nechci, zkrátka mě neoslovil. Jediné, o čem nemohu diskutovat je fakt, že hudebníci jsou Romové náramní.(1.10.2010)
-
claudel
Optimismus, dobrá nálada, nespoutanost, veselí, radost, bezprostřednost, nezdolný temperament, primitivní lidské pudy, divokost, bouřlivost...To vše na mě sálalo z tohoto sympatického rumunského snímku. Velmi jsem ocenil původní verzi s francouzskými titulky. Lámu si teď hlavu, proč právě rumunština patří mezi romanské jazyky, protože jsem za celých devadesát minut pochytil pouhé dobře a šťastný.(26.8.2008)
-
pevico
Velmi příjemná oddychová záležitost z prostředí rumunského venkova, z cikánské společnosti. Pokud rádi Kusturicu, pak by tohle měla být sázka na jistotu :)(9.2.2011)
-
Rhed
Zajímavý film z prostředí života Tigani din Romania. K tématicky podobnému snímku "Dom za vešanje" má ovšem daleko. Nicméně mnohem blíž, než k české volovině s názvem Roming. Skladbu Tutti Frutti od Adriana Simionesca si rozhodně budu pamatovat ještě dlouho.(7.12.2010)
-
L_O_U_S
Šukar. Živelné, hezké, muzikální. Cikánská kultura v nejčistší podobě. Závěrečné vystřízlivění je o to krutější. (724., 23. V. 2012)(3.6.2012)
-
dANo
Hudobno-zábavná sonda do života cigánov žijúcich v Rumunsku z pohľadu mladého francúzskeho tuláka, hľadajúceho nejakú neznámu speváčku Noru Lucu, ktorú pozná iba zo starej nahrávky od jeho otca. Príbeh je dosť jednoduchý (čo je trochu na škodu, lebo situácia nahrávala väčšiemu záberu), ale čo sa týka priam až dokumentaristického zobrazenia života chudobných, ale energických a pohostinných cigánov, tak film má veľké pozitíva... Poteší aj ľúbostná romanca medzi Stéphanom a Sabinou, ktorá oživila aj trochu smutný (ale predpokladaný) záver filmu.(7.1.2008)
-
NoFiction
Rona Hartner excelentní.(25.10.2007)
-
BuryGol
Zajímavej a neznámej snímek z rumunsko-francouzský koprodukce. Jinej pohled na Cikány (nebo Romy, chcete-li). Stéphane se nějak zatoulá do Rumunska aby našel jednu zpěvačku a už tam jaksi zůstane. Poznává Romy, jejich kulturu, jazyk a hudbu. No a jednu bejvalou štětku, do který se zamiluje. Pěkně natočenej film se super muzikou a výbornejma hercema, kterej by si zasloužil bejt víc známej. Ale jednu vadu má. Ukazuje Cikány až v moc dobrym světle. Pravda je jiná, a my to víme. Pár fotek z Chánova úplně stačí. Hudební talent se jim upřít nedá. Ale jinak pro ně moc pochvaly nemám. Jestli to byl záměr režiséra, to netušim. To jediný mi to kazilo, ale jinak moc dobrej film. Kdyby jen ty titulky byly trochu kvalitnější pro nás, co neumíme francouzky, cikánsky, ani rumunsky...(19.5.2010)
-
Lavi
Krásný, třetí film Gatlifovy trilogie z cikánského prostředí. Silný příběh a pro mě hluboký zážitek. Specifická cikánská hudba, "kultura" života a vůbec atmosféra rumunského venkova, "domorodí" herci včele s nezaměnitelným Izidorem Serbanem a jejich Romale, nádherný úsměv nádherné Rony Hartner... jenom ten vrchní byl takovej... divnej.(30.1.2007)
-
cunesk8
Supr film z předměstí Bukurešti. Franzouc příchazející hledat z nahrávky po otci na které je nějaká místní zpěvačka. Celý film doprovází skělá hudba 85%.(27.7.2009)
-
Aelita
Původnost, jednoduchost, živočišnost, barevnost, bezprostřednost, kterou je lepší vidět, než to popisovat, a žít, než o tom teoretizovat. Ovšem není to náš obraz a náš život. Je to mizející obraz, život i svět.(15.7.2011)
-
danliofer
Opět živočišné stejně jako Transylvánie, kterou jsem viděla jako první. Koncept je vlastně skoro stejný jako v Transylvánii či Exilu - najít sama sebe díky pobytu v cizím prostředí, a to za zvuku skvělé muziky. Jen mě bavilo pozorovat, jak si Francouz myslí, že mu budou rumunští cikáni rozumět francouzsky. I když v tomto filmu to jaksi funguje i vice versa :-)(7.12.2011)
-
black_adder
Krásné rumunsko - francouzské drama s velice silným příběhěm...Mladý Francouz přichází do zapadlé cikánské vesnice, aby našel dívku, co nazpívala kazetu, která mu zůstala po jeho otci. Dostane se mu zde vřelého přijetí a na nějakou dobu se stává součástí jejich komunity a nachází tu mnohem víc než původně hledal - štěstí, ale...(25.9.2003)
-
agassi68
No dik more! To už je čo za nápad ísť do cigánskej dediny hľadať nejakú fiktívnu speváčku? Všetko je to imaginárna romantika. Keby ste tam vliezli naozaj tak vás čaká iná káva. Zrejme rovnaké stereotypy ako v prípade židovských filmov. Tí sa tiež cítia vždy utláčaní..(6.12.2011)
-
bidja
První seznámení s Gatlifovým dílem. Takhle jsou ti Cikáni o hodně sympatičtější. Krásné poznávání jiných kultur, cesta za kořeny, láska, vášeň, rumunské prostředí, francouzský šarm.(1.9.2008)
-
herrbierer
K tomuto filmu se z mé strany váže tak trochu úsměvná událost. Když jsem sehnal, říkal jsem si, že když je to francouzský film, dám ho bez titulků. Moje první zhlédnutí tohoto filmu bylo tedy čistě v původním znění, bez jakéhokoliv překladu. Když jsem ovšem záhy po jeho spuštění zjistil, že francouzsky mluví pouze hlavní hrdina, musel jsem uznat svou porážku. Paradoxně mi to však pomohlo lépe se s hrdinou sžít, on totiž také nerozumí lidem okolo sebe. Nakonec jsem déj filmu pochopil beze zbytku a kupodivu jsem se cítil obohacen. Po dalším zhlédnutí, tentokrát už s titulky, jsem si už pouze vychutnával dialogy postav. Jinak se opravdu jedná o velice působivý film. Nečekejte scénář plný šílených překvapení nebo manýristickou režii. Čeká vás solidně natočený poetický příběh se skvělými dialogy a excelentními hereckými výkony śtřední trojice Romain Duris, Rona Hartner a Izidor Serban. Škoda je podle mě jen konce, který mi přišel trochu samoúčelný. Ale to mohlo být jen mnou a o hvězdičku míň tomuto filmu rozhodně dávat nebudu.(3.2.2007)