Filmové dny (festivalový název)

Tento zřejmě nejosobnější Fridrikssonův film je pohledem na svět očima desetiletého chlapce Tómase, kterého bychom mohli považovat za režisérovo dětské alter ego. Hoch vyrůstá v Reykjavíku v období šedesátých let (Fridriksson se narodil v roce 1953), které je akcentováno přítomností studené války. Opakovaně se vydává do kina, aby se v magickém ztemnělém prostoru nořil do příběhů kovbojů, špiónů či monster. Zůstává stejně fascinován, ať už sleduje velkolepou biblickou epiku Král králů (King of Kings, 1961), nebo některou z kovbojských kreací Roye Rogerse. Toto městské dítě živené americkou kulturou se však na jedny letní prázdniny dostává na venkovskou farmu, do světa mimo civilizaci. Tady se nedá chodit do kina a příběhy jsou místo toho sdělovány ústním vyprávěním o islandských mýtech a legendách. Tato tradiční lidová forma chlapce okouzlí a podnítí jeho představivost. Konfrontací dvou odlišných světů nám snímek vtipným způsobem přibližuje kulturní ambivalenci, která byla typická pro Island šedesátých let. Toto poetické dílo je tak poctou nejen filmu, který doslova prostoupil svět režisérova dětství, ale i jeho domovské zemi a jejím příběhům. Všechny tyto vlivy totiž byly obohacující například různorodými způsoby vyprávění, které se odrazily na budoucí Fridrikssonově režisérské kariéře. Snímek je přirovnáván k Amarcordu (1973) Federica Felliniho či Bio Ráj (Cinema Paradiso, 1988) Giuseppa Tornatoreho, protože i tyto slavné snímky se vracejí k dětství malých chlapců a nostalgicky vzpomínají na doby dávno minulé a na zásadní události a lidi s nimi spojené. Fridrikssonovu filmu je tematicky blízké zejména Bio Ráj, neboť si v něm nyní dospělý režisér připomíná starého promítače, který ho přivedl k lásce k filmům. I Filmové dny jsou oslavou lásky k filmu. (Letní filmová škola)