Děti přírody

Kinematografia sa veľmi málo venuje starým ľuďom ako hlavným postavám (na rozdiel od detí)- zrejme preto, že ide o ekonomicky nedôležitú kategóriu, ktorá navyše ani veľmi nechodí do kina. Občas však vyletí nejaká tá lastovička, a niekedy sa jej podarí aj tak nádherný let ako dobrodružná cesta dvoch starčekov naprieč Islandom; magická road movie na miesta krásneho detstva. Podmanivá atmosféra pustej skalnatej krajiny, popretkávanej vodopádmi, bublajúcimi jazierkami a rôznymi odtienkami farieb, lemuje jednoduchý, no nevšedný príbeh okrem iného aj o tom, že na splnenie životných snov nie je nikdy neskoro. (22.07.2004)

Epický příběh dvou svérázných starých lidí, kteří se nechtějí smířit se svým v podstatě nesvéprávným životem v domově důchodců kdesi v Reykjavíku. V okamžiku útěku ponurou náladu střídá optimističtější, díky pocitu svobody a přesvědčením o základním lidském právu, že si každý může se svým životem dělat co chce. V druhé polovině film přechází z děje spíše už k magickým až fantaskním obrazům člověka v krajině, a právě ty mě svým způsobem dostaly nejvíce. (30.03.2008)

Film, který mne nejednou dojal. Prostý příběh (prostý jak Smrt) s působivou obrazovou a hudební stránkou. Oba hrdinové při svém putování občas vypadají jako děti, když kráčí ruku v ruce. Opět se jako děti spoléhají více na šťastnou náhodu (či prozřetelnost) než na rozum. A nakonec pouť starcova na horu (pouť zřejmě kajícná, a proto naboso vykonaná) k shluku rozpadajících se budov kasárenského vzhledu. Snad to byl záměr vše nevysvětlit, ponechat něco tajemství. (22.05.2016)

Nekonformné a veľmi bolestivé, ťažko sa na to pozeralo, veľmi ťažko. To samozrejme neznamená, že by bol snímok zlý, práve naopak, má toho veľa čo ponúknuť. Okrem vynikajúceho spracovania a technickej stránky aj napríklad dumanie nad niektorými myšlienkami, ktoré tu boli nádherným spôsobom (miestami až metaforicky) vyjadrené. Veru tak, to najhoršie na starobe sú spomienky na mladosť... A tento snímok to predostrel divákovi naozaj výborným spôsobom, aj keď veľmi skľučujúcim. A mne osobne určite nevadilo, že sa to, najmä pri konci, podobalo na Nebo nad Berlínom. No a? Za mňa veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (04.04.2019)

Tak bohužel dost zklamání. Film jsem sháněla jak šílená, a nakonec jsem se dost nudila. Opět typicky pro Friðrika Þóra jsou tam takové ty postavy navíc, které se objeví a zase zmizí a to mi asi vadí nejvíc. Plus to, že je to rozvleklé, což asi má být, ale prostě jsem to musela dát nadvakrát. Krajina je hezká, hudba taky, ale tohle asi není moc film pro cyniky. Když to shrnu: Film mě ani nedojal, ani nebavil, ale dalo se to. 40 % (12.12.2010)