Proces Jany z Arcu
-
Procès de Jeanne d'Arc
-
Trial of Joan of Arc
Drama
Francie, 1962, 65 min
Režie:
Robert BressonObsah
-
Od první do poslední minuty sleduje film "proces" s Johankou z Arku podle toho, jak byl zaznamenán v oficiálních spisech. Bresson ve svém minimalismu odmítá jakoukoli psychologizaci a nechává pracovat divákovu představivost. (Dan)
Od první do poslední minuty sleduje film "proces" s Johankou z Arku podle toho, jak byl zaznamenán v oficiálních spisech. Bresson ve svém minimalismu odmítá jakoukoli psychologizaci a nechává pracovat divákovu představivost. Komentáře uživatelů k filmu (14)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(24.8.2006)
-
Karlos80
Zvláštní film, ale jinak velice dobrý a to prosím obsazený převážně neherci. Hlavní roli zde vytvořila Florence Delay, nikdy jsem o ni neslyšel, ale byla to role pěkná a veskrze podala více než jen přesvědčivý výkon. Vůbec film se opíral o tenkrát skutečné hodnověrné a původní spisy a rekonstruoval nám tak den po dni celé ty události na sklonku jejího života, někdy kolem roku 1431. Snímek se sice odehrává po většinu svého děje v soudní síni, v jakoby takovém divadelním přepisu a aranžmá ale i tak to na kvalitě filmu nijak neubírá. Konečná exekuce kdy je Jana vedena na hranici, kterou posléze zapalují dva vykonavatelé procesu, mě ale docela zklamala. Zdálo se mi to nějak oproti předchozímu jinak až do teď vynikajícímu ději, jednak ošizené a za druhé to mělo i ubrané na akčnosti. Ale tam spíš asi šlo o ten samotný proces, na kterém režisér pěl zřejmě nejvíc..? Film však pro mě končí dalším nepochopením, a to sice nepochopitelnými a neviditelnými zvuky jakoby v podobě nějakých výstřelů..Co to mělo znamenat fakt nevím..? Určitě se ale jedná o dobrý a vhodný doplněk, jak k výuce z teorie dějin historie, tak i ke klasické verzi z roku 1928 od zatím asi nepřekonané Dreyerovi verze. Ono jich bylo sice několik, řekl bych že přímo desítky, ale tyto dvě kritika, právě veskrze označuje za nejvydařenější, a nejvěrohodnější alespoň co se týče předlohy. Jedná se v pořadí už o třetí film co jsem od tohoto režiséra zatím viděl, a musím říct že o "zatím" prozatím i nejlepší, stále mě něčím novým překvapuje.(1.2.2007)
-
Vitex
Asi nejminimalističtější film vůbec (co jsem zatím viděl). Přitom tolik TOLIK emocí a myšlenek (ale na to jsem si u Bressona už vlastně zvykl, takže stačí napsat, že mě přes velká očekávání ani v nejmenším nezklamal). Malinký, o to nádhernější film. Nádherný film.(9.11.2006)
-
Fingon
70% Čtvrtá hvězdička je spíše ze sympatií k Janě z Arcu jako takové, než za film... i když to na jedné straně byla fanatická pobožná mrcha, na straně druhé to byla taky žena, která šla za svým cílem a věřila mu natolik, že za něj byla ochotna položit i život. To na konci nejsou výstřely, ale bubnování...(10.10.2008)
-
ork
For ME 87%(27.2.2010)
-
Iggy
Nemám nijak zvlášť rád téma Johanky z Arku ani Dreyerův slavný němý film, ale Bressonova adaptace je natolik střídmá, upřímná a bez čehokoli, co byste jí mohli vytknout, že se vám prostě musí líbit! Jen mi občas přišla situace Johanky (zcela pochopitelně) dost bezvýchodná a dopředu jasná, což mi trošku narušovalo výběr možností mých očekávání.. Film zcela bez optimismu a jakékoliv pozemské naděje.(25.5.2008)
-
rawen
minimalistický film Roberta Bressona, prostý, krátký - zaměřuje se pouze a jen na samotný proces a odsouzení Johanky z Arku - vše je strohé a do velké míry autenticky působící až vyvstává otázka pro jaké účely vlastně film vznikl. co se mi líbilo - narozdíl od podobně laděných filmů (Kladivo na čarodějnice) jsem neměl pocit vzteku a bezmoci z páchaného bezpráví - cítil jsem spíš jen smutek nad tím že musí zemřít téměř svatá čistá bytost... každopádně ta hodina na mě zapůsobila hodně, dobrá práce - 8/10(13.3.2007)
-
Hedka
Bressona obdivujem čím ďalej tým viac!(26.7.2011)
-
kobejn
Maximální hutnost na minimálním prostoru, dokonale zužitkovaných 65 minut.(17.8.2011)
-
Sandiego
Už samotné Utrpení panny orleánské bylo hodně strohé, avšak co do minimalismu se nemůže měřit s tímto Bressonovým experimentem. Sice zde nehraje roli mimická drobnokresba přímo hltaná kamerovými detaily, protože ona zdánlivá nedramatičnost tkví v tom, že Johanka téměř ani nehne brvou a tím dle Bressonova konceptu naplno vystupuje její charakterová podstata - nezlomnost, víra, odolnost vůči jakémukoliv determinismu - tedy neopakovatelná vnitřní svoboda, jež jen čeká na hranici, aby mohla být zbavena i vnější zátěže, což vrcholí výborným okamžikem, kdy je zabrána hranice a na ní ani stopa po tělesné schránce jako prvotního znaku veškerého omezování. Velmi působí i snaha veškeré kamerové výřezy směřovat pouze k postavě Johanky a jejího vnímání situace, ocitáme se tedy tak blízko její osobnosti, že i přes chladný narativ si odstup zachovat nemůžeme a o to rychleji se noříme do nadčasových myšlenek, jež překvapivě vystupují z každičké věty pozorohudného soudního zápisu. Ačkoliv osobně jsem více podlehl působivému Dreyerovu opusu, který se skutečně dotýkal budoucnosti filmového média a jeho vyjadřovacích schopností, síla Bressonova snímku - mnohem nenápadnější a rafinovanější - mě rovněž okouzlila, avšak slovo uhranutí bych použil jednoznačně u snímku staršího.(27.11.2010)
-
AndyLemon
Prenádherná čistá krása. Blažený pocit prešiel mojou dušou ako čistá voda. Teším sa na druhé zhliadnutie a objavovanie ďalších tajomných krás tohto skromného veľkého diela._________ Po ďalších zhliadnutiach usudzujem: tento film si púšťam, keď mi je smutno, blbo... Pomáha mi.(26.10.2010)
-
Morholt
Strohé, minimalistické a naprosto věrohodné. Úžasné. Ohromující. 100 %(29.5.2011)
-
fNdEsIECLE
Po zhlédnutí Bressonových filmů není těžké věřit, že člověk byl vskutku stvořen k obrazu božímu.(13.11.2011)
-
Dan
Série kapciózních otázek a odpovědí, které by člověku na mysl nepřišly. Často neumělé dialogy, za které jako by se herci neherci spíše styděli. Očekávání velkého dramatického hollywoodského konce... takový heroismus tváří tvář smrti však může těžko přijít v případě skutečného člověka. Zmatení, zlomení, ztráta vize a orientace. Dokonalá církevní práce. Kdyby se tak podřídila svému Pánu a tomu, co (alespoň teoreticky) hlásá. Věčný spor o to, jestli má jedinec dát více na svou náboženskou zkušenost, nebo na institucionalizovanou zkušenost tradice. Počátek reformace. Hus a Luther jako vyšití. A co říci závěrem? Ono se tam toho vlastně tolik nestalo nestalo...(18.1.2009)
