Free Range/Ballaad maailma heakskiitmisest
Free Range - Ballad on Approving of the World
Free Range - Balada o prijatí sveta
Režie:
Veiko ÕunpuuScénář:
Veiko ÕunpuuKamera:
Mart TanielHudba:
Janne LaineHrají:
Roman Baskin, Laine Mägi, Jass Seljamaa, Peeter Volkonski, Lauri Lagle, Jaanika Arum, Laura Peterson, Rita Raave, Jan Uuspõld, Triin Ruumet, Mari Abel (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Filmem Free Range pokračuje režisér ve své typické tvorbě vyznačující se vysokou filmovou kvalitou, cynickým tónem, skvělým retro soundtrackem a nadčasovým tématem hledání svobody a volnosti. Příběh o mladém muži, filmovém kritikovi s různými kariérními možnostmi a rýsujícím se šťastným manželstvím je pozoruhodným pohledem do světa dnešní kultury a filmu. Nepřítomně působící, věčně podmračený, zdrogovaný a opilý Fred si žije ve svém vlastním světě, který je na hony vzdálen od toho běžného, který se mu příčí a protiví. Když je kvůli nepříznivé recenzi propuštěn z práce a přítelkyně mu oznámí, že čeká dítě, mladý rebel čelí těžkému rozhodnutí – přijmout či nepřijmout nečekanou zodpovědnost a jak vůbec naložit se svým životem. (Film Europe)
(více)Recenze (15)
Hlavní hrdina mě hned od začátku nesed. K filmu jsem se dostal díky kecům ve zdejším obsahu, jako že filmový kritik na to jsem byl zvědav, jenže z celé této nechvalně proslulé profese je jen úvodní minutka, kdy Fred napíše o Stromu života, že je to teploušký film a vyrazí ho. No a pak už se jen fláká, chlastá a sere na práci a jako vrchol, že neví jestli bude táta dítěte co čeká s přítelkyní nebo ne. "Užasný" fakt. Přesto nedám odpad, protože schopnost vyprávět obrazem, zprostředkovat pocity přes záběry kamery, vtipný scény a skvělej soundtrack film dokáží s přehledem vyšvihnout do průměru. ()
Ukazuje sa, že kaurismäkiovský štýl máloslovného humoru je možné variovať. Balada o prijatí sveta kombinuje treskutovtipné scény, prihovárajúce sa divákovi najmä obrazom, skvelé songy, prírodné scenérie a úvahy o prijatí zodpovednosti. Tie úvahy a citáty z diel filozofov a spisovateľov sú ale v kontexte zasadenia do scény tiež absurdne vtipné. Je vidieť, že režisér Veiko Õunpuu, ktorý napísal aj scenár má odpozorované a nažité. Pretože nevznikol patetický kŕč vygrcaný z žúrkového ťahu (ako 90% súčasnej produkcie mladých a perspektívnych režisérov a režisériek), ale prvotriedna súčasná dráma s pozitívnym vyznením. A vynikajúcim situačným humorom, včleneným organicky do príbehu. To sa veru často nevidí! Už Jesenný bál bol skvelý film a Free Range existenciu kvalitného režiséra z Lotyšska len potvrdzuje. Rebel s príčinou pre tretie tisícročie. Alebo biely kôň bez princa. Vyberte si. Tento divácky zážitok veru stojí za opakovanie! ()
Ano i ne. Způsob filmové řeči mi vyhovuje. Není to už tak výživné jako Pokušení svatého Toníka, hlavní hrdina mě místy nudil. Ale pěkná filmařina, stojí za to podívat se. ()
tento film ma chytil, dostal, lapil, zasial sa do mojho mozgu, kde doteraz klíči! mám pocit, že mi prehováral priamo do srdca a hovoril z duše, že sme naladení na tú istú vlnovú dĺžku a zdieľame rovnaký svetonázor - preto ho nemôžem hodnotiť objektívne ()
(>>>>>>S.P.O.I.L.E.R<<<<<<<<) Po nábreží koník beží... ()
Nějak jsem si pořád říkal, proč bych měl vlastně sledovat film od člověku, který mi ze začátku vadí a postupem času se nevole k němu jenom prohlubuje? Nakonec jsem na to nepřišel a na filmu "Free range - Balada o přijetí světa" oceňuji to, že má naprosto skvělou hudební stránku, která skutečně stojí za poslech. ()
Rebel bez příčiny po Estonsku hraje chladnými barvami. Hlavní hrdina je depresivní mlčenlivý spisovatel žijící ve vlastním světě. Fláká se, pije, vtipkuje. Tenhle rebel je ale postaven před neplánovanou zodpovědnost, která pro něj představuje konec "srandy". Ta jeho sranda totiž doopravdy ani není srandou pro něj samotného, nepřináší mu žádné zvláštní potěšení. Fred je sošný. Ono mu vlastně nic nepřináší potěšení. A co jeho přítelkyně s divnými prsty (jak o ní sám říká)? Těžko říct, co mu přináší, rozhodně mu však není úplně ukradená. Osudový moment dospění (co se stane, když muž najde cizí a opuštěnou bundu?) má teprve nastat, takže to vypadá, že by mělo být všechno v pořádku... ale na konci se objeví jakýsi bílý kůň v epickém poklusu, což si nedokážu dát do žádné a to ani skryté spojitosti. Vypadá to jako výraz absolutní harmonie nakonec. Závěr z pohádky. Film celý působí tak trochu nereálně. Nesoustředí se na děj, ale spíš na atmosféru. Střídá jednoduchý jemný humor a jednoduchý řízný humor se severským nádechem. Líbí se mi, že přestože je řazen do škatulky dramatu, působil na mě spíš úsměvně, bavil detaily, vizualitou, retro soundtrackem... ()
Mnou viděné filmy z letošního karlovarského fesťáku mají takřka ve všech případech dvě společné vlastnosti. Zatím je ohodnotilo pohříchu málo lidí a po mnohem větším hříchu se s většinou těch hodnocení dost rozcházím. Free range skutečně není bůhvíjak ukecanej film, jenže toho se nemusí lekat ani ten největší hollyvůďák s verbálním apetitem děvčat Gilmorovek. Film nevyužívá jako jazykovej prostředek klasickej dialog (zřejmě trochu nuda na neortodoxního rebelskýho umělce), ale k divákovi hovoří skrze situační absurditu, atmosféru okamžiku a hlavně skvělej soundtrack. Pár slov vždy vhodně vyřčených a připravených tichem jako blesk na obloze skvěle působí většinou skrze chladný a vkusný humor. Jeden zde přítomný komentátor píše o nesympatiích hrdiny a prázdnotě příběhu. Vnímáme film zřejmě zcela odlišně, protože čím tento uživatel trpěl, to pro mě byl zcela výborně ztvárněný skutečný odpor k běžnýmu stylu života. Ne pro nápravu, ne na efekt, ne z jakýhokoliv důvodu, čím by chtěl hrdina něco získat. Jde o čistou neschopnost fungování, bezvýchodnost, nepředstírané utrpení a nepochopení, rozervanost. Mladej spisovatel je 100 procenty autentickej a v žádné situaci se nechová vypočítavě. Kdykoliv byste ho chtěli praštit nebo mu něco vyčítáte, pak mu nerozumíte a v podstatě to znamená, že jste šťastný člověk, ale taky s nikým nebudete kvůli bundě na silnici. ()
Francouzská nová vlna a 16mm my ass. ()
Hlavní postava mi hned od začátku byla tak nesympatická, že jsem váhala, zda to vůbec dokoukám. Pár věcí mě ale zaujalo, třeba situační humor, který se občas prodral tím negativním balastem na povrch a při pozornějším sledování jsem zjistila, že spousta Fredových názorů na svět byla minimálně k zamyšlení. Ne úplně blbé dedukce z něj totiž lezly přitom všem životním blití. Kvalitu tohle intelektuálně depresivní dílko nezapře v takřka geniálním soundtracku, kdy jednotlivé songy neomylně doplňují dění nebo momentální obrazové kreace. Nejvíc mě po této stránce dostala snad jediná pozitivně působící scéna, kdy kamera sleduje ústřední dvojici v příjemném rozpoložení na pouťové atrakci za zvuků povzbudivé písně od Cata Stevense. Vlastně ani samotný závěr, kdy kůň zpomaleně pádí snovou krajinou, symbolicky představující zřejmě volnost či nespoutanost hlavního hrdiny, nevyzněl úplně pesimisticky. Ještě musím zmínit pro účely tohoto snímku výborně zaranžovanou skladbu Forever Young, ta tam sedla fakt parádně. Za to takřka dokonalé prolnutí obrazu s hudbou přidávám hvězdičku navíc, protože něco podobného jsem už dlouho v žádném filmu tolik intenzivně nevnímala. ()
Zvláštní film, který vzdáleně připomíná Oblomova nebo romány Dostojevského (možná i Turgeněvovy zbytečné lidi). Ten hoch mi byl nepříjemný svým vzhledem a oblečením, dlouho jsem nerozuměl, co vlastně cítí - byl to vlastně odpor vůči všemu konvenčnímu, díky čemuž se život zdá zbytečný a bez jakéhokoliv smyslu. Dýcháme, jíme, kálíme a umíráme. Jedna dobrá myšlenka o lhaní za minulého režimu a renovovaného kapitalismu tam zazněla, ale asi mi ten film projde mým vědomím bez zapamatování. Některé nechutné scény (závěrečný sedánek, kdy opilý Fred začal zvracet). Ostatní lidé se mu snaží pomoci,ale on odmítá jakékoliv podřízení, a proto vlastně ztrácí jednu práci za druhou... Trochu ho chápu, ale celý film byla jedna velká nuda. Hudební stránka? Když člověk nerozumí anglicky, tak z toho nemá nic. A co vlastně znamená slovo range? Moment... Rozsah - a dalších asi devět významů, nevím, který správně dát.... Volný rozsah, tak to vůbec nechápu. ()
Očekával jsem dobře zvládnuté existenciální drama a také jsem ho dostal. Skvělé obrazy, skvělá hudba, výborný představitel hlavní role a kvalitní scénář. Bohužel (snad jen díky malému počtu hodnocení) nízký rating, přitom jeden z nejlepších snímků Karlových Varů 2014. ()
Rejžová snaha natočiť nejaký dobrý "free range" art kúsok sa minula účinku... ()
Nevidel som ešte hádam žiaden film z estónskej produkcie, preto som bol celkom zvedavý, čo slávneho to Estónci natočili. Nebol to určite fail, ale film, pri ktorom som sa celý čas nudil, nemôže dostať z mojej strany kladné hodnotenie. Režisér sa snažil čo najrealistickejšie zobraziť života človeka, ktorý sa snaží vybalansovať medzi realitou a svojím postojom k životu. Avšak bolo to veľmi kostrbaté. Soundtrack fajn. Podľa môjho názoru dosť podpriemerný snímok. 45 % ()
Kdyby to nebylo na festivalu a ještě první můj film, dám odpad. Je pěkné, že chtěl režisér chtěl vyprávět příběh o ničem, v němž hraje nejméně sympatický hlavní hrdina všech dob, ale možná tento snímek nemusel opustit hranice Estonska. Scénář by bez pauz vydal na max. 15 minut, zbytek jsou prodlevy, umělecké záběry do tupé tváře začínajícího spisovatele, neustále hulícího. To je třeba ještě dodat, že těch 15 minut děje si musíte spíš vydedukovat, postavy toho řeknou tak málo, že se těšíte na každé slovo (a pak si říkáte, že radši mohly ještě mlčet). Ale opravdu a především, nevím, proč točit film o někom tak lidsky nepříjemném, jako je tento pán...ještě drobný, z mého pohledu vtipný dodatek pro MartinaNDL, cituji z jeho recenze: "Jde o čistou neschopnost fungování, bezvýchodnost, nepředstírané utrpení a nepochopení, rozervanost..." Přesně. Sám bych to líp nenapsal, o tomhle film je. A na to bych se jako měl dívat znova?:-)) ()
Související novinky
Be2Can: unikátní přehlídka festivalových filmů
Berlín, Benátky, Cannes – tři prestižní mezinárodní filmové festivaly, které každoročně přináší divákům to nejzajímavější ze současné filmové tvorby. Společnost Film Europe Media Company přinese… (více)