Free range - Balada o přijetí světa

Nějak jsem si pořád říkal, proč bych měl vlastně sledovat film od člověku, který mi ze začátku vadí a postupem času se nevole k němu jenom prohlubuje? Nakonec jsem na to nepřišel a na filmu "Free range - Balada o přijetí světa" oceňuji to, že má naprosto skvělou hudební stránku, která skutečně stojí za poslech. (09.01.2017)

Rebel bez příčiny po Estonsku hraje chladnými barvami. Hlavní hrdina je depresivní mlčenlivý spisovatel žijící ve vlastním světě. Fláká se, pije, vtipkuje. Tenhle rebel je ale postaven před neplánovanou zodpovědnost, která pro něj představuje konec "srandy". Ta jeho sranda totiž doopravdy ani není srandou pro něj samotného, nepřináší mu žádné zvláštní potěšení. Fred je sošný. Ono mu vlastně nic nepřináší potěšení. A co jeho přítelkyně s divnými prsty (jak o ní sám říká)? Těžko říct, co mu přináší, rozhodně mu však není úplně ukradená. Osudový moment dospění (co se stane, když muž najde cizí a opuštěnou bundu?) má teprve nastat, takže to vypadá, že by mělo být všechno v pořádku... ale na konci se objeví jakýsi bílý kůň v epickém poklusu, což si nedokážu dát do žádné a to ani skryté spojitosti. Vypadá to jako výraz absolutní harmonie nakonec. Závěr z pohádky. Film celý působí tak trochu nereálně. Nesoustředí se na děj, ale spíš na atmosféru. Střídá jednoduchý jemný humor a jednoduchý řízný humor se severským nádechem. Líbí se mi, že přestože je řazen do škatulky dramatu, působil na mě spíš úsměvně, bavil detaily, vizualitou, retro soundtrackem... (04.07.2014)

Hlavní hrdina mě hned od začátku nesed. K filmu jsem se dostal díky kecům ve zdejším obsahu, jako že filmový kritik na to jsem byl zvědav, jenže z celé této nechvalně proslulé profese je jen úvodní minutka, kdy Fred napíše o Stromu života, že je to teploušký film a vyrazí ho. No a pak už se jen fláká, chlastá a sere na práci a jako vrchol, že neví jestli bude táta dítěte co čeká s přítelkyní nebo ne. "Užasný" fakt. Přesto nedám odpad, protože schopnost vyprávět obrazem, zprostředkovat pocity přes záběry kamery, vtipný scény a skvělej soundtrack film dokáží s přehledem vyšvihnout do průměru. (04.07.2018)

Hlavní postava mi hned od začátku byla tak nesympatická, že jsem váhala, zda to vůbec dokoukám. Pár věcí mě ale zaujalo, třeba situační humor, který se občas prodral tím negativním balastem na povrch a při pozornějším sledování jsem zjistila, že spousta Fredových názorů na svět byla minimálně k zamyšlení. Ne úplně blbé dedukce z něj totiž lezly přitom všem životním blití. Kvalitu tohle intelektuálně depresivní dílko nezapře v takřka geniálním soundtracku, kdy jednotlivé songy neomylně doplňují dění nebo momentální obrazové kreace. Nejvíc mě po této stránce dostala snad jediná pozitivně působící scéna, kdy kamera sleduje ústřední dvojici v příjemném rozpoložení na pouťové atrakci za zvuků povzbudivé písně od Cata Stevense. Vlastně ani samotný závěr, kdy kůň zpomaleně pádí snovou krajinou, symbolicky představující zřejmě volnost či nespoutanost hlavního hrdiny, nevyzněl úplně pesimisticky. Ještě musím zmínit pro účely tohoto snímku výborně zaranžovanou skladbu Forever Young, ta tam sedla fakt parádně. Za to takřka dokonalé prolnutí obrazu s hudbou přidávám hvězdičku navíc, protože něco podobného jsem už dlouho v žádném filmu tolik intenzivně nevnímala. (14.05.2020)

Mnou viděné filmy z letošního karlovarského fesťáku mají takřka ve všech případech dvě společné vlastnosti. Zatím je ohodnotilo pohříchu málo lidí a po mnohem větším hříchu se s většinou těch hodnocení dost rozcházím. Free range skutečně není bůhvíjak ukecanej film, jenže toho se nemusí lekat ani ten největší hollyvůďák s verbálním apetitem děvčat Gilmorovek. Film nevyužívá jako jazykovej prostředek klasickej dialog (zřejmě trochu nuda na neortodoxního rebelskýho umělce), ale k divákovi hovoří skrze situační absurditu, atmosféru okamžiku a hlavně skvělej soundtrack. Pár slov vždy vhodně vyřčených a připravených tichem jako blesk na obloze skvěle působí většinou skrze chladný a vkusný humor. Jeden zde přítomný komentátor píše o nesympatiích hrdiny a prázdnotě příběhu. Vnímáme film zřejmě zcela odlišně, protože čím tento uživatel trpěl, to pro mě byl zcela výborně ztvárněný skutečný odpor k běžnýmu stylu života. Ne pro nápravu, ne na efekt, ne z jakýhokoliv důvodu, čím by chtěl hrdina něco získat. Jde o čistou neschopnost fungování, bezvýchodnost, nepředstírané utrpení a nepochopení, rozervanost. Mladej spisovatel je 100 procenty autentickej a v žádné situaci se nechová vypočítavě. Kdykoliv byste ho chtěli praštit nebo mu něco vyčítáte, pak mu nerozumíte a v podstatě to znamená, že jste šťastný člověk, ale taky s nikým nebudete kvůli bundě na silnici. (07.07.2014)