poster

Mandarinky

  • Estonsko

    Mandariinid

  • Gruzie

    Mandarinebi

  • Velká Británie

    Tangerines

  • USA

    Tangerines

Válečný / Drama

Estonsko / Gruzie, 2013, 87 min

Režie:

Zaza Urušadze

Scénář:

Zaza Urušadze

Kamera:

Rein Kotov

Producenti:

Zaza Urušadze

Zvuk:

Ivo Felt
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • MikeCool
    *****

    Estonsko-gruzijský film o gruzínsko-abcházském konfliktu. Překvapivě nechybí i dávka kvalitního, skrytého černého humoru. Upoutal mě i líbivý soundtrack. Z nominovaných adeptů na Oskara za nejlepší cizojazyčný film pro rok 2015 jsou Mandarinky mým osobním favoritem v této kategorii.(8.4.2015)

  • emma53
    *****

    Jednoduché, jasné a průzračné jak modré nebe nad námi, ale ta země zůstává stále plná špíny ve formě nesmyslných a absurdních válek. V jednoduchosti je krása a já Mandarinky považuji přesně za takový. Díky za takové dědy jako je Ivo se srdcem a hlavou na správném místě.(8.10.2014)

  • Hal_Moore
    *****

    Podobně jako Kukuška nebo Země nikoho, i Mandarinky zařazuji mezi nejlepší malé velké válečné filmy. Gruzie, 90. léta a děda Ivo řeže dřevo na výrobu bedýnek na (granáty?) mandarinky, když tu u dveří stojí hladový Čečenec, dožadujíc se jídla na cestu. Zápletka houstne, když se Čečenec vrátí, tentokrát však ležící v plotě s dírou v hrudníku. Spolu s ním děda Ivo zachrání i jednoho z Gruzínců. Oba muže z opačných stran barikády tak dělí jen jedny zamčené dveře. Příběh, ve kterém se sbírají mandarinky, pije čaj, hoří domy a zpochybňují se schopnosti Gruzínců a Čečenců válčit nebo dělat dobré šašliky. Já osobně bych k žánrům přidal i komedii, i když humor je hodně černý (navíc míří vždy do černého). Vtipné situace se mísí se srdceryvnými v tom správném měřítku, nejednou jsem se od srdce zasmál. Jde však hlavně o válečné drama, strach o hrdiny je cítit z každého filmového políčka neboť válka se odehrává doslova za humny (a mnohdy i uvnitř domu, i když tam jde hlavně o přestřelky slovní). Estonský film příliš zmapovaný nemám, viděl jsem všehovšudy jediný film - tento. Ale jestli v Estonsku umí točit takové malé velké filmy, proč to neumíme u nás?(10.1.2015)

  • ripo
    ****

    Netreba sa sporiť o tom, aká je vojna nezmyselná. Nie sú na to potrebné ani obrovské, filmové, vojnové megascény s výbuchmi a stovkami mŕtvych. Pochopiť sa to dá i na malej ploche jedného domu so štyrmi postavami. Jeden Rus, jeden Estónec, jeden Gruzínec a jeden Čečenec. Až neuveriteľná zmes národov na pozadí abcházskej vojny. Stačí na to tento komorný príbeh. Výborný film ... PS : Vojna je na hovno!(7.1.2016)

  • Madsbender
    ****

    Starý Estónec Ivo, žijúci v Abcházsku, vyrába bedničky pre zber mandaríniek v sade svojho priateľa Margusa. Píše sa rok 1990, a v krajine zúri vojna. Mandarínky sú komornou drámou, nahliadajúcou na nezmyselnú vojnu prostredníctvom štyroch mužov. Ivo zostáva po vypuknutí vojny v Abcházsku napriek tomu, že sa jeho rodina vracia do Estónska. Jeho priateľ dlhoročný Magnus rozbieha za vojny obchod s mandarínkami zo svojho súkromného sadu. Pre týchto dvoch sa vojna odohráva len kdesi na pozadí, i keď zo zvestí od dvoch čečenských vojakov vedia, že sa front stále približuje. Netrvá dlho, a zdanlivú idylku naruší krvavá prestrelka kúsok od Magnusovho domu, pri ktorej zahynú traja Gruzínci a jeden Čečenec. Ivovi sa podarí jedného Čečenca - Ahmeda, a jedného Gruzínca v bezvedomí s poranenou hlavou zachrániť. Lenže dokedy vydrží krehký mier, udržiavaný v dome iba Ivovou autoritou, keď jediné, o čo sa zachránení vojaci snažia, je zabiť jeden druhého? Takmer po celý čas je vojna skutočne iba pozadím pre dramatický konflikt, odohrávajúci sa v jednom dome. Urushadze stavia príbeh na výborne zvolených (a musím povedať, že v prípade Lembita Ulfsaka ako Iva, a Giorgiho Nakashidza ako Ahmeda aj veľmi sympatických) hercoch - s výnimkou Raiva Trassa (Gruzínec Juhan), ktorí mi pripomínal nesmelé uplakané decko - a kvalitne napísaných dialógoch. Dej sa odohráva takpovediac v podivnom bezčasí - môže to byť dnes, včera či pred 30 rokmi, čím len podtrháva aktuálnosť konfliktu a prítomnú hrozbu nového. Práve vo chvíli, keď dochádza k jedinej humornej scéne filmu, sa k slovu opäť hlási krutá realita vojny, zdanlivá idylka sa rúca ako domček z kariet a divák už tuší, že dôjde k nevyhnuteľnému tragickému vyústeniu. Mandarínky rozhodne nie sú bez chyby, a motív dvoch zranených ľudí v jednom dome, ktorí voči sebe prechovávajú nenávisť, som už istotne niekde videl (alebo prinajmenšom čítal) ale sú skutočne pôsobivou a veľmi vydarenou drámou z prostredia východných ozbrojených konfliktov, akých sa nám dostane len veľmi málo. 80%(29.1.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace