Rodinná oslava
-
Dogma - Rodinná oslava
-
Festen
-
Celebration
Drama
Dánsko / Švédsko, 1998, 105 min
Režie:
Thomas VinterbergObsah
-
Několikanásobně oceněný dánsko-švédský snímek patří zároveň k divácky nejúspěšnějším a obecně nejpřístupnějším dílům Thomase Vinterberga. Psychologické a společenské drama, které se odehrává v luxusní vile na venkově během rodinné oslavy šedesátiletého jubilea úspěšného hoteliéra, se zaměřuje na rozkrývání skutečných charakterů jednotlivých postav. Tvůrce vykresluje individuální rysy a psychologické problémy svých hrdinů, kterým se během oslavy vracejí traumatické vzpomínky na dětství. Obraz harmonického rodinného setkání, které se postupně překlene do vzájemných slovních i fyzických konfliktů mezi jednotlivými členy rodiny, vypovídá o morální a etické krizi dobové dánské společnosti. (FEBIOFEST 2009) (oficiální text distributora) -
Na své šedesáté narozeniny sezval úspěšný hoteliér Helge Klingfeld-Hansen (Henning Moritzen) široký okruh příbuzných a známých na oslavu na své venkovské sídlo. Postupně dorážejí i všechny odrostlé jubilantovy děti. Od začátku je jasné, že si s sebou nesou spoustu citových traumat, která byla ještě povzbuzena sebevraždou Pii - jedné z oslavencových dcer... Jeden z prvních a nejznámějších filmů natočených podle zásad Dogma 95. Byl oceněn zvláštní cenou poroty na festivalu v Cannes. (Pohrobek)
Komentáře uživatelů k filmu (165)
-
Cival
Strhující drama Thomase Vinterberga, které je zatím nekorunovaným vrcholem puritánského manifestu Dogma. Takřka dokonalý film, kterému vnucené formální prostředky dokonale sednou a jen prohlubují jeho sugestivnost a realistické vyznění.(26.5.2003)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(16.9.2006)
-
Radyo
Od samotného počátku jde děj jednoznačně jen jedním směrem - a tím je psychologický rozbor jednotlivých postav. U někoho méně a u někoho více důkladný. Během rodinné oslavy by bylo na vykreslení jednotlivých charakterů asi času dost, kdyby se do hry nevložil starší oslavencův syn a během svého přípitku "mimochodem" neprozradil jedno docela zásadní tajemství z dětství. Od tohoto okamžiku se jednotlivé charaktery nevykreslují "běžným" způsobem, ale právě v souvislosti s jejich reakcemi na toto tajemství. A tento fakt staví film do zcela jiné roviny, než by bylo obyčejné vykreslení klasické rodinné oslavy. Je třeba podotknout, že zásluhu na dopadu na diváka mají především všichni hlavní protagonisté, ale také skvělá režie a originální práce s kamerou - vše přesně ve stylu manifestu Dogma, co nejrealističtější.(28.5.2003)
-
lebowski
Velmi silný zážitek! Zpočátku nevinná oslava otcových 60.narozenin, potom...(26.5.2003)
-
gouryella
Vynikajici dansky film, kteremu se na pozadi jedne rodinne oslavy podarilo vyborne zachytit charaktery vsech clenu teto rodiny.(8.8.2002)
-
Renton
Scénář: Thomas Vinterberg, Mogens Rukov .. Hlava rodiny slaví 60 narozeniny a k této příležitosti sezvala celou svoji famílii do honosného sídla, kde během oslav vyplouvají dávné křivdy a zapomenuté strasti minulosti. Na to, jaké má film postavení v místním žebříčku jsem však čekal trochu údernější scénář! Protože pár bolestných vzpomínek a teatrálních výkřiků evidentně šílené snobské rodinky mě jaksi nedostalo do správných výšin. Jelikož je film podle manifestu Dogma 95, co se zpravování týče není tak moc co vyzdvihnout nebo naopak hanit. Vše podléhá svazujícím pravidlům a tato forma mi nikterak nevadí.(18.10.2007)
-
Malarkey
Toto je první film, natočený podle zásad Dogma 95, který jsem kdy vůbec viděl a vůbec první film podle právě těchto zásad natočený a můžu na rovinu říct, že to není vůbec špatné. Realistické, osobité, občas až moc, ale i tak rozhodně velice zvláštní a zvrácené. Já jsem prostě sledoval sled událostí natočený ruční kamerou tak svižným tempem, že jsem se v tom chvíli ztrácel, ale rozhodně jsem celou dobu věděl na čem jsem. Ten filim prostě začíná, a časově plyne pomalu, unyle, bez problémů, až se problémy začnou dít a a film se rozjede v tom správném tempu. Na filmu se mi hlavně líbí to, že nikdo, ani já netuší co se za vteřinu stane, a stát se může opravdu cokoliv. Je to skoro natočeno tak, jako kdyby jste koukali na dokument z rodinné oslavy vlivné osobnosti Dánského království, ale není tomu tak, kdyby tomu tak bylo, noviny by o tom mohli mluvit tak na dva roky dopředu. Rodinná oslava je zvláštní film, který se nenaskytne vidět pokaždé. Veškeré aspekty, které se mi na něm líbí jsou popsány právě v oněch zásadách, které stojí za to si přečíst. Abych pravdu přiznal, nikdy jsem o tom neslyšel a nakonec jsem byl velice překvapen. Nikdy film nebyl blíž divákovi než právě teď.(6.10.2008)
-
Marigold
Neskutečně hluboko zažraná filmová špína, kterou narozdíl od debutu zvládl Vinterberg stoprocentně díky puritánsky nekomfortní formě. Ta jen umocňuje jednotlivé emocionální podtóny, kterou by běžný filmový jazyk poztrácel stylizací. Pohyb kamery a střih v některých pasážích dosahují nelidské intenzity (hádka Michaela s manželkou, geniální pasáž "přihořívá, přihořívá") – nemluvě o ozkoušené herecké trojici Steen-Bo Larsen-Thomsen. Vinterberg plně zúročuje to, co největší hrdinové naznačili: zničující talent strhnout diváka do špinavého bláta a vyválet ho tam s důkladností hrocha. Rodinná oslava je zároveň oslavou filmové bezprostřednosti, nepotřebnosti estetizace a síly, která se uvolňuje přímo na place. Monstrózní flákota severské svíčkové.(23.11.2010)
-
Pohrobek
Významný milník filmu devadesátých let a jeden z hlavních důvodů pro moje sympatie a oblibu "dogmatiků". Ano, ruční kamera, chabý obraz i zvuk by se daly prohlásit za nedostatek - tady však naopak slouží "dobré" věci. Protože takhle napjatý, autentický a vypjatý snímek se "obyčejnými" prostředky točí jen velice obtížně. Je pak skoro jedno, komu film "fandí" a co řeší - tady jde hlavně o vlnu pocitů, které se na diváka valí.(9.10.2005)
-
AngelAngie
Vše to začalo jako nevinná příprava oslavy 60.tých narozenin otce. Děti se sjížděli na místo konání, vše bylo v plném proudu. Každé z dětí se na blížící událost připravovalo po svém, někdo byl hektický víc, někdo míň. Vše bylo ale poměrně klidné dokud Christian, nejstarší syn, nepronesl osudný projev. Nelze slovy ani popsat jak úžasnou atmosféru film má a jak dokáží herci pracovat na jeden zátah, jak jsou dialogy vytříbené a reálné, stejně tak jejich chování. Zážitek!(3.11.2009)
-
T2
║Rozpočet $1,3milióna║Tržby USA $1,656,223║Tržby Celosvetovo $14,100,000║(29.12.2008)
-
J*A*S*M
Klasický námět, neklasický formální přístup, vynikající film. Už dlouho jsem se u čistokrevného dramatu takhle nebavil, už dlouho jsem u čistokrevného dramatu nepocítil takové mrazení v zádech. Top momenty: Christianův první projev a zpívání rasisitické písničky.(14.7.2011)
-
DaViD´82
Důkaz, že manifest Dogma má své opodstatnění a někdy může výsledku i výrazně pomoci v autentičnosti. Rodinná oslava jde až na dřeň všeho. Jak vztahů, tak i filmových postupů.(19.6.2007)
-
Kulmon
Zcela autentický zážitek! Jakoby nepřítomná ruční kamera, která však tím víc dokládá skutečný pocity zúčastněných postav na jedné oslavě úspěšného šedesátníka, který během jednoho večera ztratí téměř vše. Stejně je to se zvukem, nejsou zde žádné postsynchrony. Mimo úžasné kamery nelze opomenout výtečnou režii Thomase Vinterberga. Vše by padlo vniveč nebýt realistických hereckých výkonů, ať se jedná o Ulricha Thomsena, jehož Christian se zdá být nakonec nejproblematičtější, Thomas Bo Larsena jako despotického Michaela či Papriku Steen jako jejich dceru, která má svých problémů taky dost. Člověku jde až mráz po zádech, když syn řekce otci: "Dobrý projev, bezva. A teď jsi pryč, chceme se nasnídat"! Dogma 95 se dočkalo dárku v podobě tohoto filmu, který dokládá, že všechno jde. Zajímavosti: Režisér Thomas Vinterberg se ve filmu objeví jako taxikář. *** Therese Glahn se ve filmu objevila zcela poprvé.(10.5.2009)
-
Flipnic
To jsou ty rodinný oslavy ... :-)) Aneb jak říkala moje babička: "Všude je něco...". A je to tak a tenhle film to skvěle vystihuje. Člověk by řekl "těžce dramaticky", jenže ono to je fakt ze života a jak mezi sociální spodinou, tak mezi "high class" rodinami, dějí se věci odporné a zvrácené ... Sociální úroveň ani inteligence nezabraňuje skrytým rodinným tajemstvím a tabu, které se většinou na povrch ani nikdy nedostanou ... V tomto filmu se na povrch dostanou a o to větší je to sada ... Je to fakt psychologickej nářez a pro vnímavého diváka hodně těžce stravitelný kousek. Ovšem geniální, geniálně zahraný a podaný ... Trochu mě vadila poletující kamera, ale ta přece jen celý dojem ještě "přiostřovala" ... Vynikající!!!(24.11.2010)
-
charlosina
Ve stejném roce, jako Lars von Trier přichází se svými Idioty, servíruje nám Thomas Vinterberg svou Rodinnou oslavu, která je rovněž zpracována podle Dogmy 95. Takže se jedná v podstatě o "záznam", ono syrové zpracování nenechá diváka chladným. A v tomhle případě to nedovolí ani děj samotný. Rodina se schází na otcovy šedesátiny, ovšem místo projevů díků a přání se konají projevy upřímnosti a výčitek. Dlouho potlačované trauma dožene jednu z dcer k sebevraždě. Tato událost přiměje její dvojče k rozhodnutí, že už nebude dál mlčet... Původně velkolepá oslava se zvrhne v proud emocí, stranou jdou veškerá společenská pravidla, na povrch vyplývají všechna trápení, bolesti a pocity členů rodiny. Nejen projev Christiana, který otevřeně vypovídá o svých vzpomínkách, šokuje celou společnost - také jeho matka Elsa bez servítek zasahuje do nitra svých dětí. Ani mladší dcera Helena se nevyhne zpovědi a je nucena přede všemi přečíst nalezený dopis své zesnulé sestry Pii. Benjaminek rodiny Michael, který se snažil získat úctu svého otce, jím ve finále pohrdá... Jednoduše řečeno: velkolepý koncert emocí a traumat. Tvůrcům se podařilo výstihnout charakteristiku postav, vytvořit opravdu tíživou atmosféru a sáhnout do svědomí. Snímek působí velmi autenticky, což ve spojení s hlavním motivem způsobí to, že na Festen nezapomenete...(8.1.2008)
-
Dudek
Nejlepší dílo z dílny Thomase Vinterberga.(30.9.2005)
-
Falko
Velmi zaujimava drama, aj ked bola natocena televizne - 4:3 z mierne zrnitym obrazom. Tazko sa mi opisuju pocity, ktore som mal pri tomto filme, ale v kazdom pripade, cim viac boli napäte vztahy medzi surodencami a hlavne ich otcom, tym viac bol film zaujimavejsi. Keby tie vztahy tam neboli az tak napäte, asi by som sa skor nudil asi tak, ako pri filme od rezisera Jonathana Demma RACHEL SE VDAVA (2008), kde to bolo trosicku podobne. Myslim si, ze herci zahrali svoje postavy velmi presvedcivo a je to jeden z dalsich kvalitnych filmov z Danskej a Svedskej produkcie... 19.11.2010 _______ Ulrich Thomsen - (Christian) +++ Henning Moritzen - (Faderen - Helge) +++ Thomas Bo Larsen - (Michael) +++ Paprika Steen - (Helene) +++ Birthe Neumann - (Else) +++ Trine Dyrholm - (Pia) +++ Hudba: Lars Bo Jensen +++(19.11.2010)
-
StarsFan
Od prvního okamžiku, kdy divák zjišťuje, že v tomto filmu bude hrát prim ruční kamera, a kdy vidí, jak jedna z hlavních postav vyhazuje manželku z auta, se dá čekat, že Festen bude netradiční filmový zážitek. A také nepředvídatelný. Styl domácího videa, které mohl natočit kterýkoliv z účastníků oslavy, dává celému filmu zvláštní nádech; důležité scény přicházejí stejně obyčejně jako ty zdánlivě běžné, každá postava v sobě navíc nese cosi kladného i záporného, takže si nikdo ani v jedné chvíli nemůže být jistý, co přijde příště a čím se mu tato rodinná oslava zapíše do paměti. Tak syrové, tak pravdivé, tak zvrácené. Nelze nepoužít Hamletova slova: "Je něco shnilého ve státě dánském."(7.8.2010)
-
akisha
Netypický styl, co mi sedl. Drama "jako ze života", škoda jen zrnícího obrazu, jinak ruční kamera OK. Neskutečná síla jednotlivých momentů, ať už jde o obviňující přípitky, co zapadají do davu ignorujících lidí (opravdu asi jedna z nejsilnějších scén, kdy se společnost po vyslechnutí synova obvinění prostě dál baví a absolutně syna ignoruje), rasistickou písničku zpívanou před černochem, nález dopisu na rozloučenou apod. Už dlouho se mi nestalo, že bych se tak dokázala vžít do okamžiku a opravdu tam cítit ty emoce. Civilním výkonům herců nelze nic vytknout, ale nejvíc vynikal skvělý Ulrich Thomsen a jeho filmová sestra Paprika Steen. Naopak Thomas Bo Larsen v roli agresivního bratra mě těžce sral. Na to, že film se drží v rovině relativního reálna, a tudíž není na místě očekávat bombastické vyvrcholení, je konec filmu víc než uspokojivý. Čistých 5*(26.10.2011)
