Divočina

[ČSFD projekce] Hezký příběh, hezká příroda a strhaná Reese se svým strženým nehtem na palci u nohy, která místy vypadá na 60. Pohodový film, který vás pohladí, když se necháte obměkčit tisíckrát slyšeným příběhem o hledání nového smyslu života, když už jeden zakopne a snaží se znovu vstát. Dost silně na vás zapůsobí především fotky v závěrečných titulcích, kde je vidět, jak věrně filmaři hlavní hrdinku napodobili. Je to v první řadě o přístupu diváka a mně osobně se líbilo, jak dobře na mne působil, ačkoliv podobnost s Útěkem do divočiny si nemohu vytlouct z hlavy. Takže další z řady solidních snímků, které mohu doporučit, a také nový přírůstek mezi mými oblíbenými soundtracky. 80% (27.02.2015)

Reese Witherspoon si rozhodla připomenout své ambicióznější začátky a vrátit se do doby, než se rozmělnila v průměrných komerčních komediích. Bohužel na můj vkus je to předvídatelný a z psychologického a dramatického hlediska nepříliš zajímavý kousek. Marně si vzpomínám, kdy mi naposledy byly tak protivné flashbacky, které dokonale rozbíjely vyprávění. Bez nich bych patrně nadělil alibistické tři hvězdičky - takhle to ani na ně nevytáhnu. Celkový dojem: 45 %. (18.11.2017)

"V nohách mám už tisíc mil stopy déšť a vítr smyl .... Těch tisíc mil těch tisíc mil, má jeden směr a jeden cíl....." Tak přesně tohle si mohla hlavní hrdinka po své životní cestě zpívat. Velmi zajímavý film, který alespoň minimálně jednoho odvážlivce z deseti donutí zvednout prdel od televize, vzít si na záda tu nejtěžší krosnu na světě a jít do světa. Najít tam zase zpátky sám sebe a přestat se zaobírat nedůležitýma blbostma dnešní doby. 70% PS: Pokud něco vyloženě zamrzí, tak fakta ... https://cs.wikipedia.org/wiki/Pacific_Crest_Trail (16.07.2015)

Tak v tomto případě opět vítězí rozpaky. V několika okamžicích jsem film chtěla vypnout a navalit odpad!, později jsem měla chuť popadnout krosnu a jít do divočiny. Přestože nesnáším stanování, nejím šlichtu, neumím založit oheň, ani postavit stan a s mým štěstím bych umřela hlady, žízní anebo spadla někde ze skály. Nádherná americká krajina zde působila jako rozptýlení od nudného děje, ale stejně mě nedokázala opít natolik, abych dala slušné hodnocení. Ono se tam totiž moc neděje, stárnoucí Witherspoon nebaví a její neustálá moudra a citáty nutí spíše protáčet panenky, než se zamyslet. Třešničkou na dortu je prolínání vzpomínek s přítomností a hrdinčino mumlání a volání do prázdna. Působilo to podivně. Je pěkné, že si divák mohl po celou dobu skládat jednotlivé střípky do sebe a odhalit motivaci hlavní hrdinky, ale já absolutně nepostřehla, že by tam bylo vysvětleno, co se stalo s dítětem. Navíc, otec tyran, rakovina u matky, nešťastné manželství, nevěra, drogy a následné těhotenství - vážně? Zatěžko se věří tomu, že je to podle skutečnosti. Tady zkrátka smrdí klišé. A přestože jsem občas bojovala s touhou ukončit mé trápení a film vypnout, jsou tu silné momenty, jako jsou její setkání na cestě s různými typy lidí. Právě proto dávám 3*. Ale jsou to spíše 2,5. (03.04.2015)

Holka s krosnou na zádech, to je přesně něco pro mě. I když teda upřímně, Reese alias Cheryl, mnohem bezpečněji bych se na PCT cítil sám než s tebou. Kdo chlastá tvrdí, že pravý charakter člověka vyleze na povrch po osmém pivu. To těžko posoudím, protože tolik piv jsem dohromady vypil možná tak za celý loňský rok. Podle mých měřítek se opravdová člověčí velikost ukáže v horách. Tamodtud vás po zavíračce nikdo neodtáhne domů do postele, kde si hezky v klídku vystřízlivíte, v horách si nemávnete na taxíka a hory taky na rozdíl od hospody nemají ústřední topení. A stejně tak, jako se v horách ukážou ty pravé kule lidské, ukáže je i film točený v přírodě. Nemyslím si, že by životní osud Cheryl byl něčím mimořádně výjimečným, prošla si sice pořádnou kupou hnoje, ale to se tak holt někdy někomu stane... Výjimečné je to, jak tomu všemu z vysoka flusla do ksichtu. A výjimečné je i to, jak Jean-Marc všechno zachytil. Slovy neznámého autora: "I když se nedostává sil, již sama vůle je hodna chvály." (Challenge Tour 2015, film č.8) (10.04.2015)