The House of the End Times
Obsahy(1)
Po dlhých tridsiatich rokoch, ktoré si odsedela vo väzení za vraždu svojho manžela a syna, sa Dulce Alida vracia domov, do domu, kde sa to všetko v osemdesiatych rokoch stalo. Hoci sa odtlačky jej prstov našli na vražednej zbrani, jedného dňa sa otvorí kňazovi, ktorý ju chodí navštevovať, a prezradí mu, že zločin spáchali votrelci. Aké tajomstvo v sebe nosí ukryté dom, ktorý vybudoval v 19. storočí anglický kamenár Irahim a do ktorého sa Dulce nasťahovala so svojou rodinou? (sochoking)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Příběh ženy, která za podivných okolností přichází o celou svou rodinu a navíc je obviněna z jejich vraždy, se zpočátku odvíjí jako klasická duchařina. Postupem času se však přehoupne v něco zcela odlišného, naštěstí však ne méně zajímavého. Duchařské hrátky v první půli byly opravdu vydařené. Stačí jen zběsilé lomcování klikou dveří a o napětí a děsivou atmosféru je postaráno. Pokud se to tedy umí a vzhledem k tomu, že mi šel mráz po zádech a po očku jsem sledoval dveře do naší ložnice, musím říct, že Alejandro Hidalgo bude patřit k těm, jenž umějí využít jednoduché postupy k maximálnímu účinku. V druhé půli nabere film zcela jiné obrátky a je to řádný fičák, ale nebojte se, i tohle venezuelský režisér ukočíroval slušně. Nečekejte tedy žádné úkroky do luhů a hájů filmové pitomosti, spíš si připravte mozkové závity a bavte se. Povedená čtyřka, přece jen by se nějaké drobné chybičky, zejména stran jednání jednotlivých postav, našly. Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií ()
No maskéri v tomto filme boli viac než schopný,tak zamaskovať hlavnú hrdinku,ktorá akože zostarla o 30 rokov úchvatné.Prelínanie minulosti z prítomnosťou je tu neskutočne veľa a počase som sa v tom víre začal strácať a začalo mi to dosť vadiť a bolo to naozaj dosť zmetené.Herci ma nebavili a hlavne jeden zo synov,ten mi tu naozaj dosť vadil.Nemôžem sa ubrániť pocitu zmeteno chaotického spracovania.Mna tento film vôbec neoslovil,škoda čakal som od tohoto filmu oveľa viac. ()
Venezuelský (!) horor nezačína vôbec zle. Spočiatku to vyzeralo na pekne tučnú atmosféru temného domu, to vám teda poviem. Už čoskoro však snímka upadla do letargie, monotónnosti, stereotypu, nezaujímavých postáv, čudnej zápletky s čudným rozuzlením atď. Len občas sa dostavilo znepokojenie (lomcovanie kľučkou nasledované pohľadom na ulicu). Dalo by sa povedať, že som dosť výrazným spôsobom sklamaný a nevidím jediný dôvod dať tomu viac, ako 40%. ()
Hororový blockbuster z Venezuely. A dobrý. Profesionálně natočený, atmosféricky funkční. Příběh se zprvu zdá velmi tradiční, ale postupem času se zamotává a vyústění je poměrně zajímavé. Za mě spokojenost, byť úplně nejstrašidelnější je na tom filmu patrně ta hrůza, již maskéři vyvedli starší verzi hlavní hrdinky na ksichtě. ()
Nakonec a za konec tomu slabé 4 hvězdičky dám, ačkoliv celou dobu je to hodně průměrně natočené a štvalo mne množství nakonec pro děj nepotřebných scén (především zdlouhavé hry i „hry“ dětí nebo rozhovor manželky s druhým manželem o tom, proč nepracuje, to sem nepatřilo nebo se stačilo krátce zmínit. Na druhou stranu i zoufalý otčím by měl dostat dostatečnou psychologickou pobídku, proč se chystá udělat, co se chystá udělat, jen ten dopis mi přišel v té chvíli málo. Ve filmu se objeví zajímavý motiv, k němuž ale ostatně odkazuje samotný název filmu, jenž se tedy tak stal sám sobě spoilerem (ačkoliv třeba Korejci s podobným motivem taky rádi pracují, mi teď došlo), a díky němu mi ten film přišel nakonec zajímavý, byť celkově ne až tak domyšlený. Jako – ono to celé do sebe zapadne naprosto skvěle, včetně různých detailů (třeba krev syna na jejím oblečení), víme, kdo je kdo, proč, kde a kdy, ale přece jen mi tam některé scény přišly nedodělané, dalo se na nich víc zapracovat a pracovat se dalo i s tou mytologií domu, která je opět jen naznačena jednou jedinou větou. Přitom podružnostem se film jinak věnuje až moc, ale to už jsem psal. Také mi přišlo divné, že by se věřící žena obrátila na věštkyni, a ne rovnou na kněze, nechápal jsem, proč si zamykají pokoje, nebo proč do těch sklepů nemají zavedenou elektřinu a musejí tam chodit s lampičkami a svíčkami (vlastně, ani na baterku asi neměli). A pobavilo mě, že ten druhý manžel vypadá jak můj strejda Giesel, ale to je takové moje soukromé guilty pleasure. Takže shrnutí - podstatné věci se řeknou často rychle, jednou větou, plků je oproti tomu víc, ale skládačka do sebe na konci zapadne dokonale (byť nezkoumám raději paradoxy) a konec je řekněme nakonec přece jen hřejivý (bez ironie). ()
Galerie (8)
Photo © Universum Film
Reklama