poster

Letzte Ritt nach Santa Cruz, Der

  • EN název

    Last Ride to Santa Cruz, The

Western

Rakousko / Západní Německo, 1964, 95 min

Režie:

Rolf Olsen

Hudba:

Erwin Halletz

Komentáře uživatelů k filmu (3)

  • Pohrobek
    **

    Rakousko-německý western nezasvěceného asi příliš nenaláká. Jedná se jen o takový pokus a rozhodně to není dokonalý snímek. Moc se nevytáhl scénárista Herbert Reinecker ani režisér Rolf Olsen. V příběhu je dost hluchých míst a ani ta dramatická občas nepůsobí nejdůvěryhodněji. V každém případě ale film skýtá zajímavou galerii postav a hodně dobré herecké obsazení. Jasný kladný hrdina Edmunda Purdoma je takový nijaký, ale Mario Adorf v roli svérázného a drsného bandity odvádí dobrou práci. Klaus Kinski je správně psychopatický jako vždycky - musíte vidět v originále, řekne tu jen pár vět, ale ten tón! A především bych chtěl pochválit svého oblíbence Waltera Gillera, který si svoji charakteristickou postavu nesebevědomého, ale sympatického slabocha, jenž se nakonec vzchopí, náležitě vychutnal a trochu jako by odkazoval na svého "lidského" hrdinu z Růží pro státního návladního.(21.8.2006)

  • LiVentura
    ****

    Parádní klasické westerny NSR... akční bomba a známé tváře hrající stále tytéž záporné či kladné postavy... :-))(22.2.2011)

  • Mariin
    ****

    Mně se ten western líbil, docela se divím dosavadním slabým hodnocením. Pro tento film je příznačné, že jej divák po většinu času sleduje průhledem do skupiny záporných postav (zde zločince Pedra Ortize a jeho kumpánů), nicméně nesklouzne to ke zvrácenosti (kterou tak často vídáme v pozdější westernové tvorbě), aby s nimi mohl sympatizovat. Mario Adorf jako představitel lumpa úplně exceluje. Klaus Kinski (José) ho dobře doplňuje; zvláště tito dva velmi věrohodně představovali opravdové svině. Hispanoamerický kolorit, banditova milenka Juanita, pěkné scény ve skalnaté „mexické“ krajině. Kladný „obyčejný“ hrdina jako ochránce své rodiny a zákona sice není herecky tak výrazný, ale i to působí celkem věrohodně. Některé scény (např. vzájemná pomoc v šachtě) jsou za vlasy přitažené, ale to se u takových filmů odpouští. Příběh má rytmus, atmosféra houstne a dobro nakonec vítězí nad zlem.(30.7.2008)