poster

  • USA

    Pi

Drama / Mysteriózní / Thriller

USA, 1998, 84 min

Scénář:

Darren Aronofsky

Hudba:

Clint Mansell

Producenti:

Eric Watson
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • FlyBoy
    ****

    Kapitola sama o sebe aneb animálny Aronofsky a jeho prvotný úkaz zvedavosti, depresie a skrytej nadšenosti zobrazenej tak kontrastne, že viac už sa to ani nedá. Nejde len o neobyčajnú obrazovú ostrosť, ale o celkovú ráznosť jednotlivých režisérskych ťahov. Darren už tu dosvedčuje, že kamera, strih, hudba sú jeho silnou zbraňou a čo viac, vie s týmito nástrojmi profesionálne narábať. Radosť pohladieť a nezáleží až tak na tom, či všetko klape ako v novomanželskom opojení, alebo ide o v celku náročný, tak "trochu" psychologický príbeh matematika, ktorý si ide za svojím presvedčením. "π".(2.7.2009)

  • psy.cho
    *****

    Veľmi pekne spracoveny film. Aronofsky vie točit filmy! Páčilo sa mi aj že zvolil celý film v čiernobielej farbe. Vo filme mi skoro nič nevadilo ani kamera ani herci. Nápad s dejom bol výborný. Tento film si určite ešte veľa krát pozriem, lebo stojí zato.(18.4.2011)

  • lupuscanis
    ****

    DARREN ARONOFSKY, PÍ (1998). Dnes již více než deset let stará poprávu oceněná (Sundance, 1997) prvotina tvůrce, jehož jméno si raději všichni rychle zapamatovali. Darren Aronofsky. Film prostý i komplikovaný jako deska prastaré čínské hry Go. Nad ní se mladý matematik Max Cohen setkává se svým učitelem/mentorem Solem. Devatenáct pravidelných sloupců a řad, ve kterých se i přesná analytická mysl překvapivě rychle ztrácí. Nemá-li pro cosi CIT. Solo k Maxovi, který váhá s dalším tahem: DON'T THINK, JUST FEEL. Abych tuhle hru mohl začít hrát, musím akceptovat její pravidla. Hráči kladou na desku střídavě černé a bílé kameny. ___ Aronofsky v osobním "natáčecím" deníku ( www.pithemovie.com ) barvy nepokrytě nazývá hračkou v rukou ďábla. Bílou a černou má za berle darované andělem. Svět, který s jejich pomocí vyrývá do filmového plátna má však do poklidného a sterilního ráje pěkně daleko. Je ostře řezaný. Zlámaný jako kresby jeho oblíbených millerovských komiksů. Hrubým ale pořádně nabroušeným dlátem vyprošťuje černé a bílé plochy jakoby přímo z primární materie chaosu světa. Extrémní světlo zlomené v extrémní stín, černý jako díry, do nichž kolabují kusy vesmíru. Spíše podsvětí než ráj připomíná i razantně stimulující skvělý elektronický soundtrack – psychedelický a futuristicky studený (Clive Mansell). ___ Podle čínských mudrců Go není jen hra pro děti. Go je mystérium. Hrací deska je předobrazem Univerza. Na první pohled je přehledná a pochopitelná, a přece dovedně před našima očima skrývá svá tajemství. Cílem hry je obsadit svými kameny větší polovinu území. Kdo však pořádně tuší, kudy vede zaručená cesta k této metě? ___ Paranoiou stižený mladý svérázný matematik Max (Aronofského kamarád, Sean Gullett) má vlastní cíl. Hledá ultimátní stopy řádu v neuspořádaném ne-řádu světa. Jeho očima, filtrovanýma nervními dravě střihanými záškuby kamery, vidíme tyhle stopy úplně všude. V mléce, co naleje do kafe. V pohybu listí v korunách stromů. I na fotografii mléčné dráhy. Ony se totiž v tom světovým bordelu nějaký ty stále stejný stopy znovu a znovu vskutku opakujou (Chaos Theory). Drásavě uvěřitelné. ___ Jenže. Co jestli se čínští mudrci nespletli? Co jestli potřebujeme pro svět i pro život, stejně jako pro tu zvláštní orientální deskovou hru, jistý cit? Co jestli ten cit leží za hranicí? Co jestli ta hranice má účinek řeky Styx? Jo, to je ta řeka, co jakmile ji překročíte, zapomenete na to, jak jste to dokázali…(22.9.2008)

  • Marius
    ****

    Konečne chápem prečo sú všetci z Aronofskeho mimo. Prvé čo musím povedať, že myšlienkovo tento film nie je ničím novátorský a deduško Pythagoras zo Samu mi to určite dosvedčí. Aronofsky tu dosť mystifikuje štýlom Da Vinciho kódu, čo mne osobne dosť vadí, ale túto maličkosť prevalcuje originalita formy a (zase to používam v súvislosti s Aronofskym) invenčnosť réžie. Trochu mi vadí zistenie, že "sypacie scény" sú robené presne v štýle neskoršieho Requiem, čo môže budiť dojem že sa pán režisér trochu vykráda. Nahradí to ale výborná kamera, strih a hlavne soundtrack, lebo také elektronické orgie som už dávno nepočul. Skutočne to ale Aronofsky odpálil až v Requiem for a dream. 8/10(30.10.2005)

  • Douglas
    *****

    Matematická verze Foucaultova kyvadla, v níž stejně jako v Ecově románu není podstatná pravdivost či objevnost samotné interpretace znaků, ale až interpretace interpretace... 'Plán' se stává destruktivním a 'skutečným' teprve ve chvíli, kdy ho někdo přijme jako pravdivý.(22.9.2008)

  • - Film stál 60 000 dolárov. Väčšina týchto peňazí pochádzala od Aronofského kamarátov a rodiny, ktorí mu prispievali po 100 dolárov. Keď bol neskôr film kúpený štúdiom Artisan Entertainment, každý kto prispel dostal naspäť 150 dolárov. Artisan Entertainment odkúpil film za $1 000 000. (klayman)

  • - Fotografa prenásledujúceho Maxa v metre hral Clint Mansell, skladateľ soundtracku. (klayman)

  • - 216 ciferné číslo malo v skutočnosti cifier 218. Boli to:
    941432434315126593210548723904868285129134748760
    276719592346023858295830472501652325259296925727655364363462727
    184012012643147546329450127847264841075622347896267285928582953
    47502772262646456217613984829519475412398501. (klayman)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace