Hledání Vivian Maier

Oscar 1 nominace: Dokument (16.01.2015)

Ubíjející a dramaturgicky nezvládnuté pásmo neforemných hlav, které nezajímavě mluví o dost zajímavém osudu. Vystavěné podle midcultové receptury "dojmu vás a vy mi dáte Oscara". Maloof si zřejmě myslí, že tímhle dokumentem pomáhá Vivian Maier do dějin, ale myslím si, že tam ji mohou pomoct jen její fotografie. Ne tohle sebedojímavé školní cvičení... (05.12.2014)

Jsem ráda, že jsem poznala jednu zcela neznámou a záhadnou Vivien trochu lépe, ale podstatnější je fakt, že jsem se mohla kochat spoustou jejích nádherných fotografií, které byly tak dlouho utajeny očím mnoha lidí. A proto díky Johne, že jsi mně s ní seznámil alespoň jak jen to bylo možné a já jdu na google prozkoumat její úžasné foto v klidu svého pokoje. (07.10.2015)

Samotářská, výstřední, enigmatická, v očích jiných divná a bláznivá. Nepochopená. Vnímavá, kreativní, inspirativní. Svá. "Ženy by měly mít názor". Vivian Maier, jedna z nejdůležitějších osob mého života. (15.03.2020)

Zaujímavý dokument zo sveta fotografie, ktorému dopomáha fakt, že je v podstate jediný svojho druhu. Pútavé, tajomné, atmosferické. 80%. (12.02.2015)

Dokument, který mě bavil, o ženě, která mě zaujala. Ještě zajímavější by byla výstava jejích fotografií. (08.01.2018)

Dokumentární detektivka už se pomalu stává žánrem samým o sobě. Kdo byla fotografka, která fotila prakticky denně a přitom své fotky nikomu neukázala? Po americku se tu trochu moc tlačí na emoce a občas jsem nevěřil, že zpovídaní lidé takové věty vymysleli sami, spíš jsem podezíral tvůrce, že jim řekli, co by chtěl slyšet (nebo jim to rovnou napsali). Ale pokud vás aspoň trochu zajímá fotografie, tak jim to nejspíš odpustíte. (04.01.2018)

Autoři nám sypou po střípkách skládačku fotografčiny záhadné povahy. Asi nebyla moc usedlý typ, trpěla "blikanci" a peníze co vydělala ihned utratila. Nakonec se od autorů dozvídáme, že umělecký svět její dílo ještě neuznal a její kvalitní fotky zůstávají nesetříděné. Na dokument hodně dlouhé. (02.01.2018)

Rozhovor s režisérem: http://www.indiefilm.cz/2014/04/17/rozhovor-s-reziserem-johnem-maloofem-fotografie-ktere-mi-zmenily-zivot/ ....Znal jsem první rodinu, pro kterou Vivian pracovala od roku 1956 celých šestnáct let. Také jsem věděl, jak vypadaly jejich děti, protože si je hodně fotila a já měl negativy označené těmito letopočty. Poté jsem začal nacházet další rodiny a rozpoznávat nové tváře. To mi pomáhalo i naopak – když některým negativům chyběla datace, ale já poznal tvář na fotografii, mohl jsem s jistotou říct, z jakého období negativ je, s rozptylem jednoho, dvou, někdy i pěti let. Odhaloval jsem dílky skládačky, které do sebe postupně začaly zapadat.... (20.04.2014)

Zde je třeba oddělit dvě zásadní věci. Vivian Maier byla úžasná fotografka a její pouliční snímky berou dech. Zcela po právu by se mohla rovnat těm nejlepším. Otázkou zůstává, jestli člověk, který její fotografie objevil, by měl najednou režírovat dokument, ve kterém i sám vystupuje a provází ho. Koncepce a struktura "příběhu" je trochu podobná Pátrání po Sugar Manovi, jenže narozdíl od něj, to jediné opravdu zajímavé v tomhle dokumentu jsou samotné fotografie, které Vivian Maier za svůj život pořídila. Zbytek je pak kolekce mluvících hlav, které tak nějak bez ladu a skladu plácají jednu neurčitou vzpomínku na ní za druhou. Nominace na Oscara je úsměvná. 6/10 (23.09.2015)

35%. Naprosto zbytečný, nudný a velmi špatně a bez respektu vůči divákovi koncipovaný dokument nedokument, který vlastně vůbec o ničem nevypovídá. Čekal jsem třeba pátrání po otázce, proč Vivian Maier po desítky let nikdy nikomu neukázala svoje fotografie, proč byla tak tajemná, odhalení nějakých nových informací, zajímavých informací. Místo toho jsem se dočkal egocentrické a narcistické propagace nesympatického Johna Maloofa, který si hraje na hrdinu, že objevil umělce ve Vivian Maier, přitom ale to jediné, co v tomto dokumentu vykazuje opravdové kvality a je skutečnou pastvou pro oči, jsou její fotografie, na kterých Maloof ani dokument samotný nemá sebemenší podíl. K tomu všemu je to dokument režijně necitlivý a amatérský a z hlediska zaujetí divákovy pozornosti silně nezvládnutý, navíc tvořený úplně evidentně účelově na oscarový efekt. I proto jsem jej ani nedokoukal do konce. Věřte, že je hodnotnější najít si galerii Vivian Maier a projet si její fotografie, než se podívat na tento dokument a ztratit 83 minut drahocenného života, který byste mohli strávit třeba tvořením hezkých fotografií v inspiraci této skvělé fotografky. Jako fotograf jsem velmi zklamán, až pohoršen. (25.01.2015)

Tak já nevím..bavilo mě to asi 15 minut.., pořád jsem čekal nějakou zápletku...,ale místo toho zbytečně natahované dlouhé tlachání... (01.12.2014)

Dokument je vedený a už ve svém základu podchycený takovým jakože typickým hypstersko-miléniálským způsobem, který se v jakési arogantní zkratce automaticky soustředí na Vivianinu práci jako na dílo neobjeveného umělce (kterého dříve nebo později musí(!!) uznat akademický svět) a v zásadě tak uniká skutečná pointa celého příběhu. Posedlost, psychotický výzkum, "špionství"ve službách obraznosti nemusí být hned Uměním, které je třeba tlačit do galerií.. Je zde jistá podobnost s osudem Miroslava Tichého, který měl taky vlastně "smůlu" že ho kurátoři nakonec objevili.. Jen teda Vivian to chytlo už po smrti.. (10.10.2021)

Snímek "Hledání Vivian Maier" mi nabídl přesně to, co mám na dokumentech rád. Seznámím se s nějakým zajímavým životem, o kterém bych se jinak než z tohoto filmu nedověděl. A takové je i seznámení s Vivian Maier. Je zajímavé, trochu bizarní a zvláštní, ale také je krásné, jak o ní každý mluví trochu jinak, jak prezentuje svoje vzpomínky. Vytváří se obraz o jedné osobě, na které měl každý něco jiného. Skutečnost, že ona sama nemůže nic říct, tomu jen dodává na zvláštnosti. (02.12.2016)

Mně se ty fotky hodně líbí, Vivian Maier měla cit pro zachycení lidí ve správném okamžiku, pomáhalo jí i ono focení „odspoda“, hlavně kvůli jeho nenápadnosti. Působila na mne zvláštním, ale přitom i sympatickým dojmem, její charakter, životní příběh a osud jako takový rozhodně stojí za zmapování. Kdyby měl dokumentární film jiný koncept a motto, než poněkud účelové a nepřirozené zviditelnění hlavní protagonistky za každou cenu (slavným se někdo má stát ne proto, že si to někdo přeje a tlačí to, ale prostě v důsledku toho, že v něčem vyniká a někdo to ocení), tak bych byl ještě více spokojený. Úplně by mi stačilo odhalování střípků ze života nadané neznámé fotografky, to tlačení ke slávě tam bylo navíc. (06.03.2015)

Našlo se umění a chyběl autor. Nalezené umění se rozrůstalo a touha poznat autora se zvětšovala. To je jeden ze standardních příběhů, které se stále opakují. Nejdříve je třeba vykořistit umění a potom jeho autora. Škoda jen, že jsme se zde věnovali příliš autorovi (drama téměř s kriminální zápletkou) a méně klasifikaci a analýze umění. Už ze vzorku, který byl ve filmu představen, je patrné, že srovnání s Cartier-Bressonem obstojí. (14.09.2020)

Začal jsem obdivovat práci Vivian Maier, prohlédl jsem si spoustu jejích překrásných fotek, a ta omáčka okolo taky celkem ušla. Co víc od dokumentu chtít. Pokud čekáte zápletku, běžte raději na Shakespeara. 4* (25.12.2014)

Vasari by měl z Maloofa radost. Aspoň trochu. Problém je, že Vivian spíše žila ušlechtilou prostotou a tichou velikostí. Nicméně i jinak záměrům Maloofa moc nerozumím. Proč hledat a zveřejňovat soukromý život někoho, kdo o to vyloženě nestál? Pokud opravdu upřímně chce najít Vivian a zajistit jí místo v historii, je jediné místo, kde jí lze naleznout, v její tvorbě, kterou ona žila a která pro ní byla realitou. Něco by možná mohla napovědět i její korespondence, kterou předpokládám si schovávala jako vše ostatní. Hodnotit uměleckou osobnost prostřednictvím výpovědí jiných, je na úrovni bulváru. Chápu, že její fotografie Maloofa uhranuly - zřejmě opravdu má talent na nacházení cenných věcí. Smůla je, že i přes všechen ten čas Maloof zůstává tím malým klukem, který s tátou běhal po aukcích. Vetešníkem, který vidí jen tu vnější cenu. Vivian zřejmě zůstane ještě nějaký čas neobjevena, ale to nevadí. Umění je jako život...vždycky si najde cestu... (10.01.2015)

Takhle vypadá současný dokument kdy, v podstatě, z ničeho vykřeše režisér a průvodce dost poutavý příběh, který nám postupně odhaluje v takových dávkách, aby diváka nezahltil přehršlí informací, ale zároveň jej nenudil čekáním na další bod zlomu v ději. Snad jen ten hrob mi v záběru v závěru chyběl. ... (matky i Vivi) (15.03.2016)

60-70% ... Bol to portrét celkom zaujímavej, záhadnej ženy no určite nie na celovečerný film. Nevyhne sa monotónnosti a ten bullshit okolo je naozaj zbytočný a nezaujímavý. O polovicu menej minút a mohlo to byť oveľa lepšie. Jej fotky boli ale krásne :) (13.02.2015)