Teorie všeho

Vedel som, do čoho idem, vedel som, že žánrom bude romantické drama, ale že sa životopisné spracovanie legendárneho Hawkinga bude točiť prakticky len a len okolo jeho partnerského života a vyrovnania sa s ťažkou chorobou..? Na to sú dve hodiny naozaj príliš, očakával som väčšie zameranie na jeho pracovnú sféru, i keď niesom žiadnym milovníkom fyziky, ale ak už sa točí film o osobnosti akou je Hawking, príde mi smiešne, že sa tvorcovia orientovali primárne na jeho citový život a nie na jeho veľký prínos pre ľudstvo. Pochopte, ak by sa mal natočiť film o milostnom (citovom, partnerskom.. všetko z danej oblasti) živote niekoho známeho, vsadil by som skorej napríklad na Charlieho Chaplina a nie na Hawkinga alebo Einsteina. (28.03.2015)

Redmayne si na Hawkinga nehraje, on se jím na dvě hodiny skutečně stal a to je fakt, který by mu měl i přes silnou konkurenci zajistit Oscara. Bohužel vše kolem něho je až nepochopitelně sterilní, což by mohlo zapříčinit, že senilní Akademie předvede další faux pas. Jeho největší myšlenky jsou schovány za populistické bláboly pro masy a až příliš prostoru dostává vnitřní boj jeho manželky, která to stejně ustála se ctí, za což si jistě zaslouží respekt, ale filmu to žádný náboj nepřidalo. Hawkingův život prostě musel mít zajímavější kapitoly, než které nám byly předvedeny. (04.02.2015)

Už na základní škole jsem se vyhýbal předmětům jako je matematika, fyzika a chemie jako čert kříži a to protože mě vůbec nezajímali a věděl jsem, že je v životě skoro nebudu potřebovat. Ale samozřejmě byli tací podivíni, co už ve druhé třídě něco mumlali o teorii relativity mezitím, co já jsem se honil za míčem a hrál si na indiány a kovboje. Pak přišla sametová revoluce a nás rozdělili do čtyř tříd, prej podle intelektu. Naštěstí už jsem byl na druhým stupni, takže se mě to tak nedotklo, že jsem byl něco mezi béčkem a céčkem, ale nakonec jsem skončil v béčku, takže asi nejsem tak blbej jak to na první pohled vypadá. Protože áčka byly alfasamci, akvabely, astronauti a aristokrati. Béčka byly blbci, bukanýři, berušky, bojovníci, brambory a blondýny. U céček se začalo trošku přiostřovat, protože tam byly cvoci, cikáni, cuchty a cáklouši. A v déčku to byla konečná, jelikož tam byly debilové, degeni, držgrešle, budoucí devianti doroty a dromedáři, jejichž hrby byly vidět na sto metrů daleko. V tomto filmu náš hlavní hrdina zajisté patřil do třídy A, kde ho spolužáci přezdívali Einstein a jelikož se narodil v Oxfordu, tak tam šel i na univerzitu, kterou hravě zvládl. Poté se přesunul na sousední prestižní univerzitu v Cambridgi, kde se specializoval na studium kosmologie. A tady začíná tento snímek, který nám ukazuje jeho radosti a strasti, které si užíval po zbytek jeho bohatého a určitě zajímavého života. Musím podotknout na to, že se skoro nemohl hýbat a jeho nonverbální komunikace byla nahrazena robotickým hlasem, tak i přesto měl sexuální apetit vcelku nadprůměrný, z čehož se narodili tři zdraví jedinci. Jinak musím vyzdvihnout herecké výkony jak Eddieho Redmayna, který skvěle zahrál hlavní roli Stepena Hawkinga, tak důvěryhodnou postavu jeho milující manželky, kterou ztvárnila Felicity Jones. Za nádherně vyprávění o tomto velikánovi s romantickým podtextem ve kterém se dozvíte mnohé o teoretické fyzice a kosmologii, teda já moc né dávám něco přes 70%. (26.08.2021)

Po odbytí poměrně solidní první hodiny jsem si uvědomil "a o čem bude proboha film teďka". A skutečně dalších několik minut se film trošku vleče, aby se s blížícím se závěrem zase o něco více nadechl. Romantické a slzopudné scény poměrně fungují a tak se divák nějakých těch slziček několikrát dočká. Herci nejsou špatní a ten pravděpodobný oscarový kalkul je zde mnohem méně cítit než třeba v Černobílém světě. 70% (01.03.2015)

Přesně to, čím Stephen Hawking byl, tedy geniálním fyzikem a jednou z nejvýznamějších vědeckých osobností 2. poloviny 20. století, ve filmu nenajdete. A to je asi hlavní problém, i když samozřejmě není jediný. Eddie Redmayne předvedl vskutku autentický výkon (záměrně se vyhýbám jiným přirovnáním) a vzhledem k tendencím Akademie nemohl Oscara vyhrát nikdo jiný. Jenže jeden herec, i když hlavní, film nedělá. Zájem tvůrců o Hawkingovo dílo je velmi povrchní (obhajova doktorské práce za několik desítek sekund?), filmový Redmayne jako Hawking vypadá stále na 30, ačkoli mu je v závěru filmu přes 60. Vlastně všichni vypadají, jako by moc nestárli. Tím přecházíme k jisté bezčasovosti, kdy druhou polovinu filmu divák neví, v jakém roce vlastně je a orientuje se jen díky stěžejním událostem Hawkingova života (elektrický vozík, vydání knihy, rozvod). To by ani nemuselo vadit, jenže v rámci životopisného žánru se nejedná o nikterak subjektivizující přístup, který by tuto absenci stíral. Divák je v podstatě v distanční pozici a pozoruje ostatní postavy z podobné perspektivy snažíc se rozeznat, jakou myšlenku chce hlavní postava vyjádřit. Teorie všeho je v tomto případě tím, s čím se Hawking musel většinu života vyrovnat, tedy fyzickým handicapem, který zásadně ovlivnil jeho život a ne tím, co se snažil (a stále snaží) objevit - jedinou, elegantní rovnici, která vysvětlí podstatu celého vesmíru a všechny jeho zákonitosti. (08.07.2015)