Režie:
Dan PřibáňScénář:
Dan PřibáňHudba:
Tatiana MikováHrají:
Dan Přibáň, Aleš Vašíček, Marek Slobodník, Tomasz Turchan, Radoslaw Jona, Dana Zlatohlávková, Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, David Novotný (vypravěč)Obsahy(1)
Cestovateli Danu Přibáňovi a jeho partě nestačilo, že dokázali nemožné, když přejeli Trabantem Afriku a natočili o tom nezávislý film. Rozhodli se vypravit na ještě náročnější cestu. 21 124 kilometrů napříč Jižní Amerikou až na konec světa. A aby to nebylo moc jednoduché, tentokrát nepojedou jen Trabantem. Sestava snů v mezinárodním týmu Čechů, Poláků a Slováků patří podle Dana „buď do blázince, nebo na šrotiště." Dva Trabanty, polský Fiátek a Jawa 250 z roku 1957 se místo toho vydává vstříc tomu nejnáročnějšímu, co se dá v Jižní Americe najít. Amazonský prales, pětitisícové průsmyky And, pouště i oceán. Tahle šílená jízda rozhodně není bezstarostná, je ale fascinující a zábavná. Jak se dokáže snést osm lidí ze třech zemí, kteří se navzájem skoro neznají, čtyři měsíce ve žlutých ponorkách? Ta největší výzva není venku, ale uvnitř. (Aerofilms)
(více)Videa (2)
Recenze (264)
Ona už cesta napříč Afrikou byla výjimečná, originální, poutavá, zábavná, no prostě velmi, velmi dobrá. Jižní Amerika? Přidala ve všech ohledech. Pokud se někdo snaží udělat něco na podobné úrovni britského TopGearu, z pravidla se mu to nepodaří. O to víc si cením toho, že se to podařilo Čechovi. A vozidla s kterými se mu to podařilo? To není nepravděpodobné, to je zázrak! ()
Věc, o které sní tak trochu každý. I když já bych trabant vyměnila za vlak a nějaké tamní prostředky a stan za postel a sprchu, pokud by to šlo. Ale je skvělé vidět, že podobná cesta díky spolupráci, zarputilosti a připravenosti se dá podniknout i s trabanty a Jawou, většina ostatních věcí je o to více uskutečnitelnější. Dokument je inspirující a vtipný. Pár Slováků, Čechů a Poláků tvoří nesourodou partu, z nich někteří jsou na zabití, někteří ti zodpovědnější a jiní zase vtipálci, ale dohromady tvoří barvitý tým, který to spolu dotáhne až na konec světa. ()
Nevěřil jsem tomu, že by mě dokázal tak ohromit cestopisný dokument z české produkce. Byla to vskutku mistrovsky sestříhaná (z 470 hodin materiálu na 98 minut) nádherná, dobrodružná, humorná trabantní jízda napříč Jižní Amerikou ujetá na vysoce obtížných trasách. Mohli jsme sledovat nejenom nádherné obrázky fascinující a dechberoucí přírody, ale také psychologický vývin a vymýšlení různých vtipných bejkáren hlavních aktérů tohoto dokumentárního road movie. ___ (Jiráskovo divadlo, Nový Bydžov) ()
Jsem sice zvyklý na kvalitu vánočních speciálů Top Gearu, ale na české poměry je trabantové dobrodružství také svým způsobem zábavné. Bohužel tento dokument trpí nevyvážeností mezi nudnými pasážemi (přejezdy, opakování podobných scén, koupání) a potenciálně zajímavými pasážemi, které jsou nastříhané zase zbytečně zkratkovitě (problémy na cestě, opravy, technické záležitosti). Předchozí Afrika mi proto přišla zpracováním o něco lepší. 70% ()
Multinárodní cesta za snem, která vede napříč nádherným kontinentem. Už Afrika si mě absolutně získala. Na tohle pokračování jsem čekal hrozně dlouho a hrozně moc jsem očekával. Moje očekávání byla překonána. Opět je každičká vteřina neuvěřitelně zajímavá, ale v tomhle dílu se mi navíc zdálo, že se mnohem více myslelo na diváky u televizních obrazovek a byl jim dodán mnohem lepší materiál k obdivování. Posádka se rozrostla o další sympatické členy, polského Fiata a zapáleného slovenského frajera na Jawě. Zmíněný Marek Slobodník mi brutálně připomínal jednoho slovenského spolustudenta. Vyjadřováním, chováním a prostě vším. Opět nádherné záběry krajiny, špatně sjízdné cesty a další věcičky, které cestu zdravě komplikovaly. Zmíním třeba nádherné mosty se shnilého dřeva, po kterých už nějaký ten čas zřejmě nikdo nejel. Kdybych přes ně měl trabant přepravit, tak bych se nejspíš tak rozklepal, že bych neudržel ani volant. O polském Radkovi, kterému se podařilo během cesty ztratit ne jednou, ale hned dvakrát pas je lepší raději ani nehovořit. Zkrátka dokonalá oslava života v té nejryzejší podobě, kterou musí zákonitě ocenit každý, kdo má ten svůj život alespoň trošičku rád. O tomhle je dokument především. Jediné, co bych zde vytknul je délka stopáže. Většinou nadávám na příliš dlouhou stopáž, ale tady bych si moc rád dal několikrát přidáno. Naštěstí tu je seriálové řešení, které je cca 5 hodinové! ()
Galerie (35)
Photo © Jakub Nahodil, Zdeněk Krátký, Radoslaw Jona
Reklama