Red Corner
Červený labyrint
Režie:
Jon AvnetScénář:
Robert KingKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Thomas NewmanHrají:
Richard Gere, Bai Ling, Bradley Whitford, Byron Mann, Peter Donat, Robert Stanton, Tsai Chin, James Hong, Tzi Ma, Ulrich Matschoss, Roger Yuan, Mary Ann Schmidt (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Máte právo se přiznat... Richard Gere jako obchodník, obviněný v Číně z vraždy. Americký herec Richard Gere patří mezi známé kritiky čínského komunistického režimu, což dokazuje i filmem Rudý labyrint (1997). Ztělesnil v něm právníka Jacka Moorea, který je jako poradce zábavního koncernu na obchodní misi v Číně. Probudí se v hotelovém pokoji vedle mrtvého těla dívky, s níž se seznámil minulý večer v pekingském nočním klubu, a je zatčen. Podle místních zákonů může mít pouze čínského obhájce, ovšem má štěstí, že je mu přidělena nejen půvabná, ale i velmi schopná Šen Jüe-lin (Bai Ling). Mladá žena sice nevěří v nevinu svého klienta a také mu velmi pregnantně sdělí, co ho čeká, když se nepřizná (Budete zastřelen a účet za kulku dostane vaše rodina!), postupně mu však pomáhá se bránit vykonstruovanému obvinění...
Kritický aspekt filmu je tu zabalen do divácky přitažlivého melodramatického balení, jemuž na přesvědčivosti dodává především herecký výkon tehdy nastupující čínské herecké hvězdy Bai Ling. Kvůli svému obsahu nemohly být klíčové scény natáčeny na autentických místech, a tak si filmaři pomáhali digitálními triky a dalšími způsoby. Většina exteriérů (kromě práce II. štábu) vznikla v Los Angeles a např. poměrně dlouhá „pěší" honička pekingskými uličkami a dvorky se celá natáčela pár kilometrů od Losangeleského mezinárodního letiště. Z předchozí tvorby režiséra a producenta Jona Avneta (v posledních letech pracuje téměř výhradně v televizi) jsme viděli mj. retrofilm ze sedmdesátých let Strom snů (1994) s Elijahem Woodem a Kevinem Costnerem a milostný příběh Intimní detaily (1996) s Robertem Redfordem a Michelle Pfeifferovou.
(Česká televize)
Recenze (81)
Slušně vystavěný příběh, který nutí člověka k zamyšlení nad lidskými právy... tak trošku jsem akorát nepochopil, proč některé dialogy nejsou přeloženy (nevím, zda v kině byly otitulkovány, ale na kazetě je několik několika minutových dialogů nepřeložených)... ()
║Rozpočet $48miliónov║Tržby USA $22,459,274║Tržby Celosvetovo $35,100,000║ strašne zdĺhavý proces, dosť absurdita ktorá si libuje v Čínskej vláde, jasne proti Čínsky film /40%/ ()
Překvapivě slušný příběh o muži, kterému nebylo souzeno udělat výjimečný obchod s Čínou. Přes všechnu průhlednost film několikrát potěší, ale přesto zůstane v šedém průměru a s doporučením sledovat maximálně v televizi. Richard Gere bez své milé partnerky, která hned na začátku filmu umře není tím velkým romantikem a trochu se ztrácí. ()
I když jinak Richarda moc nemusím, tady se mi docela líbil. I film jako celek byl docela působivý. ()
A mě se to zrovna líbilo. A navíc tam hraje Bai Ling. ()
Tak špatný to zas není, ale Půlnoční expres už asi nikdo nezdolá! ()
Netušim, do jaký míry film odpovídá skutečnosti, jestli to v Číně takhle u soudu opravdu vypadá, ale scény přímo ze soudní síně byly docela povedený. To mě bavilo. Naopak mě moc nebavila ta vedlejší linka o tom, jak se obviněnej Richard Gere zakouká do svý advokátky a ta zase do něho. Taky byl trochu mimo ten akční útěk na americkou ambasádu. Jinak Bai Ling jsem viděl v pár filmech, který třeba byly strašný kraviny, ale ona mi vždycky utkvěla v paměti, protože byla takovym neobvyklym způsobem sexy. A tady vypadá jako taková šedá myš, který bych si skoro nevšimnul. 60% ()
Lidový soud Čínské lidové republiky vs. Ríša Gere. Střídavě bitý, nahý na samotce, nebo ve své stále sněhobílé košili producírující se s advokátkou mimo místo svého zadržení, do toho klapky Newmanova klavíru úspěšně vykrádající samy sebe a pocit, že to celé působí jako ve Státech natočený a Perry Masonem stříknutý pohled zvenčí na systém, ve kterém stát stojí nad jednotlivcem (pokud tedy ten jednotlivec není významným členem KSČ). Natočit něco podobného v současném Hollywoodu je už nemyslitelné. Jen chudý blázen by postavil kritiku rudé nad šustivou zelenou.. ()
Nejedná se o žádný zázrak, ale ani o žádný propadák. Režisér se snaží světu něco sdělit a daří se mu to jen okrajově. Evidentně si však ukousl příliš velké sousto, které poměrně dlouho rozžvýkává, až jsem se občas nudil. Richard Gere je zde trochu mimo svůj záběr romantických starých mládenců a tady jsem mu jeho roli nežral tak jako třeba v Šakalovi. Jeho postavě jsem nevěřil snad ani slovo. Nutno podotknout, že režisér ani scénárista mu moc nepomohli. Oba se zaměřili na celkový výsledek než aby brali ohled na jednotlivé aspekty filmu. Takhle je Rudý labyrint jen prázdným výkřikem do světa, který chce na něco důležitého upozornit, ale zoufale se mu to nedaří. Jako film průměr, jako film s poselstvím hrůza. ()
Z filmu jsem cítila maximální bezradnost, zoufalství a bezvýchodný vztek nad totální zlovůlí rudé "spravedlnosti". Stát před čínským soudem, je jako jít proti zdi. Tupé, arogantní, nekompromisní zdi. Fraška. Nic jiného takový proces nepředstavuje. Fantastická Bai Ling v roli právničky, která se rozhodla už nemlčet a bojovat proti něčemu tak obrovskému, jako je vláda, pro kterou jsou slova "lidská práva" jen šuměním větru v bambusových výhoncích. Už proto, že se do toho dala a proto, jaký to nakonec všechno vzalo konec, dávám o jednu hvězdu míň. Tomu se vážně věřit nedá. I když nikdy neříkat nikdy, že ... ()
Je to těžký, prosadit svou práci na poli politického a nebo konspiračního thrilleru. Vždycky se tu najde srovnání, protože v téhle branži víc než obvykle vyplouvají na povrch klady či nedostatky. Málo kdo se narve pod laťku dvou hodin čistého času, tak aby zachoval pointu a připravil i nějaké ty převraty v ději. Když jsem Rudý labyrint viděl prvně, děsně jsem se nudil. Zprvu jsem si říkal: „Co tam propána dělá Richard Gere? Ten má někde prohánět „exprostitutku“ Robertsovou po kostele a ne šťourat do politického rozložení lidové Číny.“ Ale napodruhé už jsem se nedivil a ani sem si už neposlintal košili při mihotání těch obrázků předemnou. Snaha opět porovnávat režimy neporovnatelné, aneb jakás takás morálka pod kulomety a rouškou svobody s nálepkou „úplně běžný komunismus,“ provrtávání asijských tradic a zdůrazňování toho, že trvání na nevině je přitěžující okolnost, to všechno jsou fakta, která jen nuceně táhnou břemeno filmu na svých pohrblých zádech. Jon Avnet splnil co bylo v jeho silách, natočil průměrný thriller, který se ztratil kdesi na policích videopůjčoven. Jen tu poopravuji dvě hvězdičky na tři, protože při druhém shlédnutí se mi to nezprotivilo, naopak nudil jsem se několikráte míň než na poprvé. ()
Do Číny ani omylem. Soudy se s Gerem vůbec nemazlí a dosáhnout spravedlnosti není jednoduché. Boj o život začíná. ( Hodnocení: 6/10 ) ()
Prestižní americký právník přijíždí pracovně do Číny a po strávené noci s místní ženou je druhý den ráno její tělo nalezeno mrtvé. Vraždu nemohl spáchat nikdo jiný než právě ten, který s ní strávil poslední hodiny před smrtí. Právník je odsouzen nekompromisním soudem a v cestě za úspěšnou obhajobou mu také brání jazyková bariéra a především zcela jiný právní systém než na který je zvyklý ze své svobodné země. Vypjaté drama nachází oporu ve vynikajícím Richardu Gerovi, který do své ohrožené postavy právníka vtisknul až nečekanou uvěřitelnost a pocit beznaděje zahrál nebývale přesvědčivě. Jeho výslechy před soudem se neobejdou bez napětí a pro mě to byl takový malý vrchol filmu. Když se to drželo v intencích manipulace a hrátek s divákem bylo to skvělé, ale když se pak film posunul do akční roviny spojené s právníkovým úprkem po střechách začalo to být přehnané a méně pravděpodobné. Film postupem času poměrně ztrácel ze svého počátečního neotřelého kreditu a sklouzával ke schematickým polohám, kterým se v počátečních fázích tolik vzpíral. Skvělý Gere, nepříliš časté prostředí komunistické Číny a nějaké to napětí jsou hlavní devizou tohoto filmu. 60% ()
Soudní drama s několika napínavými momenty, občas dobře vibrující atmosférou, příjemně v náznací rozehranými city mezi oběma hlavními postavmi, ale také poněkud komicky bezradnými čínskými padouchy a čínskou justicí, kteří si nedokáží poradit s jednou vzpurnou obhájkyní a jejím americkým klientem. ()
V pohode súdny triler, ktorý okrem atmosféry mohol mať viac svižnosti... ()
Chcete-li koukat na Ryčrda Gýra jak pobíhá v sáčku s brýlema po městě tak prosím. Mě přišlo, že tohle nemělo žádný děj.. jen pustý kecy o ničem. ()
Patřím k těm, kterým se film líbil. A světe div se, líbil se mi dabing. Stejně jako v určitých pasážích hrdina netušil, co Číňani říkají, netušil to ani divák a to mi vyhovovalo. Čeština by mě v tomhle případě rušila. Jediné, co mi moc nesedlo byl ten srdceryvný závěr. Ten tam být nemusel. :^) ()
Byla by to až dojemně naivní představa Američanů o fungování soudního systému v diktatuře, kdyby tam nebyly podprahové nadřazenecké vzkazy o tom, kterak chrabrý a čestný Američan zvítězil nad zkorumpovanými a brutálními Číňany. /24. 1. 2011/ ()
Číňanky jsou zde hezké, dobře vybrané herečky, ale to jsou asi tak jediná pozitiva (teda, jestli k tomu někdo má sklony, je ještě vidět Gereův zadek). Ale jinak je to ta stará pohádka o zlé Číně a hodných USA, s občasnými hranu nepřekračujícími špílci vůči jedné nebo druhé straně, jenže jsou to taková ta obligátní a povrchní klišé typu "kolik u vás denně zemře lidí?" apod. Slušné exteriéry, člověka samozřejmě zajímá, jak to dopadne a oč šlo, ale celkově je to zdlouhavé a poměrně nezáživné, a koneckonců i těžko uvěřitelné (obhájkyně má na tu rudou gardu kolem v určitých chvílích až nějak moc pravomocí, honička po ulicích Pekingu, vydání se, konec filmu apod., samé nepravděpodobné a neuvěřitelné melodrama). Něco jako Pretty Chinese Woman. Historka sama se nakonec ukáže jako až moc jednoduchá, a stačila by tak na povídku. ()
( POZOR !! OBSAHUJE SPOILERY !! ) "Představoval jste si Čínu takhle, Jacku ??" Přiznám se, že si dost dobře neumím vysvětlit ty všeobecně negativní ohlasy na Rudý labyrint režiséra Jona Avneta, který se zde jinak těší až přehnaně velké popularitě a uznání, které samozřejmě souvisí především s jeho Smaženými zelenými rajčaty, protože se dle mého názoru jedná o minimálně velmi zajímavý thriller, který sice balancuje na hraně snesitelnosti dík scénáři Roberta Kinga, který už mimochodem vypotil daleko větší zhovadilosti s Vertical Limitem v čele, protože zápletka samotná je tak mocně přitažená za vlasy, ačkoliv tedy ta myšlenka příběhu člověka, který se bezmocně zmítá v křížové palbě dvou mocenských bloků v cizí zemi, se mi neskutečně zamlouvala, že by se až dalo mluvit o brutalitě, o brutalitě větší, než s jakou zde zacházeli s Jackem Moorem v podání Richarda Gerea !! Právě jako již tradičně velmi úsporný Richard Gere zde hraje jako o život, snímek s jeho výkonem stojí a padá, takže se zdá naprosto logické, že pokud nepatří mezi divákovy oblíbence, ani Red Corner se nebude líbit, vždyť hollywoodský milovník prakticky nesleze ze záběru, byť ho fantasticky doplňuje Bai Ling v roli buldočí právničky Yuelin !! Veliká škoda, že se Robert King nedokázal držet toho sympatického směru bez schematismů a klišé, kterým se vlastně od počátku vydává, protože velmi dobře vystavěný snímek nepostrádá hodně slušnou atmosféru, zejména skvostný soundtrack Thomase Newmana na tom má lví podíl, protože nakonec už dvacet minut před tím výborně vygradovaným finále v soudní síni stejně víte, jak to celé dopadne, navíc ten naprosto zásadní medailonek jako deus ex machina nikoho neohromí, mně osobně se skutečně tento prvek jeví jako dokonale učebnicový únik scénáristy z labyrintu vlastní (im)potence !! Rozhodně však nesouhlasím s tvrzeními, že se jedná o cíleně a zřetelně protičínsky laděnou záležitost, kterou ještě umocňuje účast Dalajlámova kámoše buddhisty Gerea, protože ono feministické vyznění, ne náhodou se obhajoby Moorea ujímá žena, která byla už od dob antiky vnímána jako symbol spravedlnosti, a poselství samozřejmé odvahy člověka přiškrceného režimem v kontrastu s jednáním pracovníků ambasády zcela nepopiratelně ukazuje, o čem se tvůrci skutečně snaží vyprávět !! V konečném zúčtování, když pominu to poněkud kýčovité vykrádání Casablancy, Red Corner platí za velmi dobrý snímek a z mého pohledu i jednoznačně nejlepší Avnetův, jemuž rozhodně neškodí ani to lehké překlápění se do akční roviny, když Gereův Moore prchá po střechách a později na kole s košíkem plným zelených, ne rajčat, ale jablek, jednoho musí až překvapit, že natáčení neprobíhalo v Číně, ale ve Státech za pomoci několika autentických záběrů a CGI, ostatně i Karl Walter Lindenlaub se svojí kamerou odvádí skvostnou práci !! ()