Psanec: Sága o Gislim

Žánrově překvapivě velice výživný crossover mezi historickou freskou popisující prostý život na středověkém islandském venkově, a akčním thrillerem tematicky vycházejícím z typicky sicilského motivu věčné vendetty ničící celé rodiny - a zcela podle pravidel žánru ústící do akčního honu na jednoho člověka, který se díky své zuřivé sveřeposti a vychytralosti sám stává lovcem svých náhončích. Ve filmu se tak po mírně zmateném začátku v hustě zabydlených vikingských jurtách v pozdější části vše točí kolem víceméně jediné postavy legendárního Gisliho a samozřejmě také kolem divoké a krásné krajiny kterou prchá před svými pronásledovateli. Čímž pak přestává vadit i nepochopitelnost archaického prostředí a lidského společenství do kterého je divák hozen jako nemluvně do řeky, ať se sám naučí plavat. S malou a striktně regionální produkcí také nelze očekávat vizuální nádheru jako například u podobně starého Barbara Conana, byť duchem ho film celkem připomíná - kamera je viditelně televizní, kulisy úsporné, herecké projevy minimalistické. Ale to vše zas v podstatě dost prospívá realismu a uvěřitelnosti filmu. 8/10 (04.01.2011)

Pro běžného diváka asi ničím neurážející (a ani neuchvacující) historický film s poněkud enigmatickým chováním postav a oko těšícími záběry na islandskou krajinu, pro skandinavistu a příznivce ság zklamání, protože krom působivých pasáží s krvavými rucemi Norn a několika málo typických ságových dialogů se filmu daří rozmělňovat hutnou a strohou atmosféru předlohy dlouhými promluvami postav a nepříliš vynalézavou kamerou. Ale možná raději neinvenční a zjednodušená adaptace Gísliho než, alespoň pro mne, zcela nepochopitelná Sága o Njálovi od režiséra F.T.Fridrikssona s továrnou na nápoje a chemickými vzorci. (28.07.2010)

Etnograficky vzato, hraný, ale cenný materiál. To ostatní je roztomilý filmový pravěk, který mě přinutil k jedinému a zaslouženému dvacetiminutovému "šlofíku" na LFŠ 2010... (26.07.2010)

Filmové zpracování známé staroislandské Ságy o Gíslim nabízí divákům vhled do islandského života na konci 10. století. Stejně jako Rosana, i já jsem měla zezačátku problém se orientovat, kdo je kdo; před zhlédnutím filmu jsem ale naštěstí měla možnost si onu ságu přečíst. Pokud máte chvilku, určitě doporučuji – vztahy mezi postavami a jejich jednání se pak budou jevit o dost přehledněji a logičtěji. (03.05.2011)

Krásná krajina, zajímavé kostýmy a ukázka islandského života - potíž byla v tom, vyznat se v těch fousáčích, kdo je kdo, kdo je čí bratr a kdo je čí švagrová a kdo chce zase zabít koho... Když už jsem se začala orientovat v postavách, tak se děj přesunul na jiná místa. (02.08.2010)