Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ***

    Deti nie sú až taká ťažká sociálna depka, ako sa všade vraví. Minimálne nie je ich závažný obsah tak depresívne natočený a možno tento fakt bude vnímať Vojtek ako kritiku, pretože zrejme chcel v divákovi vyvolať nepríjemnejšie stavy. Väčší problém je ale inde, totižto jednotlivé príbehy nie sú tak dejovo zaujímavé, ako by byť mohli. Radosť zo sledovania potom preberá hľadanie spoločných motívov, ich porovnávanie a rozdiely medzi epizódami. Motív lietania, klietky ako väzenia a tak veľmi podobne sú v každej zo štyroch poviedok poňaté ináč. Tie však až na jednu výnimku nemajú poriadny koniec, ale to je tiež výčitka skôr z tých subjektívnych. Tá objektívnejšia sa bude zrejme týkať pomerne amatérskeho herectva väčšiny zúčastnených.(11.11.2014)

  • hygienik
    ****

    Ja tlieskam! Výborný slovenský film, ktorý sa na nič nehrá. Väčšina hercov mi síce nebola sympatická, ale to dobre dokreslovalo osudovú atmosféru. Aj napriek fatalite zobrazených situácii som tu cítil pozitívnu energiu, ktorú si prakticky každá hlavná postava dokázala vydobiť od života v prchavých okamihoch šťastia. Posledná poviedka OTEC - bola brilantná a vtipná. Jaro Vojtek nezaprel svoj žánrový pôvod a film po celý čas budí dojem dokumentu.(25.9.2014)

  • Marigold
    ****

    Méně je někdy víc. "Jenom" soubor čtyř povídek provázaný velmi volně motivem nukleární rodiny, ale Jaroslav Vojtek v každém okamžiku přesvědčuje, že přesně ví, kdy pozorovat z povzdálí, kdy přejít na detail, kdy dynamicky rozhýbat mizanscénu a kdy jí naopak zmrazit. Film, který se ke svým postavám dostává bez zbytečných slov, dokáže všední situace měnit ve zneklidňující momenty, nebojí se fragmentu, náznaku, ani velkých lyrických point. Jasným vrcholem skoro mlčenlivý sněžný Maratón (takhle nějak se má točit sociální melodrama bez náznaku falešnosti). Ne vždy dotažené k perfekcionismu, ale ani jednou za hranou vkusu. Působivé, komisní, syrové i nevlezle vtipné, empatické a tvrdé. Společně s Cestou ven jasný "federální" film roku a důkaz, že přechody dokumentaristů k hraným filmům jsou způsobem, jak se dorovnat zahraničním trendům.(15.10.2014)

  • petrsv
    **

    Skvělé téma, ale prakticky jde spíše o dokument. Zobrazuje sice realitu všedních dní, ale zůstává pouze u toho zobrazení, což se negativně projevuje zejména u 1. a 3. povídky. Skvělý výkon dětských herců. Nejlepší hláška - "Vyhoď toho čuráka, načo nám je? Neznášam ho."(4.10.2015)

  • Slarque
    ***

    Slovenský fenomén přecházení dokumentaristů ke hranému filmu jsem zatím neocenil. Vlastně si nevybavuji příklad, kdy se mi ty hrané filmy zdály alespoň stejně dobré jako předchozí dokumenty. Jaro Vojtek to sice dovede podat velmi uvěřitelně, jako ze života, ale stejně mi tam něco chybí.(15.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace