Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Madsbender
    ****

    [Týždeň slovenského filmu 2014] Pri Vojtekových Deťoch sa opakuje neustále tá istá otázka - je prechod dokumentaristov k hranému filmu tou správnou cestou? Som toho názoru, že áno, a rozhodne odmietam vo viacerých bodoch apriórne kritiky, ktoré kontrastujú s medzinárodným prijatím. Omnoho viac sa stotožňujem s textami slovenských publicistov v zahraničných médiách (odporúčam prečítať články na twitchfilm a webe Cinepuru). Pár dôvodov, prečo považujem Deti za najlepší slovenský hraný film minulého roka, nájdete v recenzii.(19.4.2015)

  • NinadeL
    *****

    Slovenskému fenoménu přecházení dokumentaristů do hraného filmu můžeme jen závidět. Skvělá studie. Výborný film. #finaleplzen(11.5.2015)

  • E=mc2
    **

    Jedna hviezdička je pre mňa za odvahu to dopozerať. Druhá, je za detských hercov. Dať toto na záver festivalu Cinematik, kedy normálny človek čaká, že na záver príde najcennejší film festivalu - napr. jeden z ocenených, dostane peknú bombu do ksichtu v podobe tohto "filmu". Jaro Vojtek by sa mal radšej držať dokumentárnej tvorby. Z dielne VŠMU som ešte nevidel jeden kvalitný hraný film. A tento počin je toho ďalším dôkazom.(27.9.2014)

  • Marigold
    ****

    Méně je někdy víc. "Jenom" soubor čtyř povídek provázaný velmi volně motivem nukleární rodiny, ale Jaroslav Vojtek v každém okamžiku přesvědčuje, že přesně ví, kdy pozorovat z povzdálí, kdy přejít na detail, kdy dynamicky rozhýbat mizanscénu a kdy jí naopak zmrazit. Film, který se ke svým postavám dostává bez zbytečných slov, dokáže všední situace měnit ve zneklidňující momenty, nebojí se fragmentu, náznaku, ani velkých lyrických point. Jasným vrcholem skoro mlčenlivý sněžný Maratón (takhle nějak se má točit sociální melodrama bez náznaku falešnosti). Ne vždy dotažené k perfekcionismu, ale ani jednou za hranou vkusu. Působivé, komisní, syrové i nevlezle vtipné, empatické a tvrdé. Společně s Cestou ven jasný "federální" film roku a důkaz, že přechody dokumentaristů k hraným filmům jsou způsobem, jak se dorovnat zahraničním trendům.(15.10.2014)

  • hygienik
    ****

    Ja tlieskam! Výborný slovenský film, ktorý sa na nič nehrá. Väčšina hercov mi síce nebola sympatická, ale to dobre dokreslovalo osudovú atmosféru. Aj napriek fatalite zobrazených situácii som tu cítil pozitívnu energiu, ktorú si prakticky každá hlavná postava dokázala vydobiť od života v prchavých okamihoch šťastia. Posledná poviedka OTEC - bola brilantná a vtipná. Jaro Vojtek nezaprel svoj žánrový pôvod a film po celý čas budí dojem dokumentu.(25.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace