poster

Pestrobarvec petrklíčový

  • Velká Británie

    The Duke of Burgundy

  • Slovensko

    Motýle

Drama

Velká Británie, 2014, 104 min

Scénář:

Peter Strickland

Producenti:

Andrew Starke

Střih:

Matyas Fekete

Kostýmy:

Andrea Flesch
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vančura
    ****

    Rozhodně pozoruhodný - a vyloženě výstřední - filmový počin, který to diváku nijak neulehčuje a který si říká o opakované zhlédnutí a hlavně o dlouhé rozvažování a zrání výsledného dojmu v hlavě. Za sebe třeba nezastírám, že mě film převážně nudil a že jsem si nad ním během jeho distribuční premiéry v kinu Oko dosti zoufal (ostatně dva lidi přede mnou se po pár minutách zvedli a vzdali to, čemuž se nelze moc divit - rozhodně to není film pro každého). Na druhou stranu bych byl strašně opatrný smést tento film jen tak lehko ze stolu jako přeartovanou nudu, eventuálně se uchýlit k druhému extrému, který zde předjímá kolega anicin ("pseudointelektuálové tu jistě budou vyzdvihovat zdlouhavý artový surreál" - haha, to je docela vtipné). Za sebe si rozhodně myslím, že je to neobyčejně sofistikovaný a komplexní film, v němž se vše bortí a vnitřně destruuje - vše, co je v něm prezentováno, je následně zesměšněno či zpochybněno. Nic není takové, jak se jeví na první pohled, vše může být docela jinak, a film se po této stránce otevírá mimořádně velkorysému poli intepretace. Není to ani psychologická studie lesbického vztahu jako Život Adele, ani surrealistická hříčka ve stylu Švankmajerova krátkého filmu Historia Naturae, a ani zábavná přehlídka sexuálních fantazií a úchylek jako australská komedie Little Death, ačkoli může všechny tyto filmy připomenout - a spolu s nimi nespočetné množství filmů dalších (nepřehlédnutelná je například podobnost s Herzovým filmem Morgiana). Možná tak bude nejblíže pravdě domněnka, že PESTROBARVEC je v první řadě velice důkladně promyšlenou a symbolickou podívanou plnou početných aluzí, v níž si každý může najít to své, v závislosti na osobním diváckém vyladění (není bez zajímavosti například srovnat vývoj vztahu Cynthie a Evelyn s postavami mileneckého páru v Kunderově povídce "Falešný autostop"). Jako můj filmový cup of tea mi to na první dojem nepřipadá, ale rozhodně nemohu filmu upřít, že mě vyloženě okouzlil úvodními titulky, nádherným soundtrackem od Cat's Eyes a mimořádnou působivostí svého filmového výrazu. Neviděl jsem v životě moc filmů, jako je tento, a nepochybuji, že ho budu z hlavy dostávat velmi, velmi dlouho.(16.4.2015)

  • PP66
    ****

    Skvělá kamera, výborná hudba, příběh o proměnách lásky - moc ve vztahu (a ani mi nevadilo lesbické téma), lehké erotično, sic mohlo to být kratší. Viděno v rámci 22.dnů evropského filmu.(10.4.2015)

  • kajda.l
    ****

    [Dny evropského filmu 2015] Britsky uhlazené, emocionálně strohé, artově i eroticky decentní, audiovizuálně podmanivé, žensky vyzývavé a sexy i pro mužského diváka. Truhla, kalhotky, psaníčka, krtonožka a všudypřítomný cvrkot. Viktoriánská atmosféra, kterou rád konzumuji v jakékoliv podobě. Jen škoda, že Strickland neukočíroval délku, skončit to v momentu, kdy je Evelyn se zavázanýma očima v obklopení motýlů, film by téměř neměl chybu. Zábavné bylo sledovat, jak si obě partnerky prohazují své role sub/ domina, nebo spíše jak se dominantnější Evelyn dobrovolně staví do submisivní role. Strickland si vyhrál. Čekal jsem však více. Slabší čtyři. [Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií](12.4.2015)

  • Matty
    ****

    Pestrobarvec nabízí rozhodně důmyslnější podívanou, než byste čekali od pocty sexploatačním filmům Jesúse Franca, která sleduje dvojici masochistických leseb-lepidopteroložek. Ve skutečnosti jde o decentní vztahovou studii, zamýšlející se nad tím, jaké kompromisy jsme ochotni učinit, a jak velké části svého pohodlí jsme ochotni se vzdát kvůli rolím, které hrajeme k potěšení svého partnera. Chceme víc, aby osoba, kterou milujeme, byla šťastná, nebo aby byla s námi? ___ Během prvních minut sledujeme strohou komunikaci dvou žen, které se možná vůbec neznají a možná jde o paní domu a její služebnou. Cynthia a Evelyn se ve skutečnosti znají velice dobře na to, aby věděly, po čem ta druhá touží. Jejich soužití získalo formu ritualizovaného přehrávání omezeného množství situací. Emocionální napětí vyplývá z drobných variací v opakujících se scénách, které jsou na základě měnících se kontextu jednou vzrušující, podruhé vtipné nebo smutné, a jejichž podobnost vyvolává pochyby ohledně časové souslednosti záběrů. Strickland si pohrává se záměnami rolí a s nepatrnými posuny akcentu a zkoumá tenkou hranici, oddělující erotické od fádního. Původně možná vzrušující sadomasochistické hry na dominanci a podřízenost se změnily v rutinu, jejíž vinou jednotlivé dny splývají hrdinkám i divákovi. ___ Vztah s funkcemi rozdělenými stejně jasně, jako jsou klasifikováni všudypřítomní motýli, postupně vyjevuje své trhliny. S porušováním pravidel se začíná měnit také uhlazený styl a vyprávění filmu. Přísnou sevřenost vytlačuje větší formální neukázněnost. Jako kdyby režisér nad filmem ztrácel kontrolu. Nikoliv. Záměrně se jí zříká, aby nás upozornil, že sledujeme film, řídící se v zájmu většího porozumění stejně jako vztah určitými schématy. ___ Omezení fikčního světa Stricklandovi umožňují motivovat jednání postav téměř výlučně v návaznosti na erotiku a soustředit veškerou pozornost na perverzitu mocenských sexuálních her. V podstatě si vytvořil experimentální laboratoř, ve které může zkoumat chování dvou spárovaných lidských samiček pod tlakem. Podobně jako ve Fincherově Zmizelé, také v Pestrobarvci tvoří základní podmínku k udržení dlouhodobého vztahu ochota vyjednávat a odpouštět druhému to, kým ve skutečnosti je. Nejednoznačný konec filmu může značit ústup z pozic a uzavření oboustranně přínosné dohody, stejně jako započetí nového, nic neřešícího cyklu. ___ Pestrobarvec v tradici starých dobrých evropských artfilmů nic nezjednodušuje, nepodsouvá a nejde nám vstříc. Koláž různorodých stylů a žánrů neslouží výhradně k vyprávění příběhu, ale ve velké míře také k vytváření jedinečné atmosféry na pomezí reality a snu, ne nepodobné atmosféře Buñuelovy Krásky dne. Pocit, že jedna nebo druhá z žen, na jejichž hledisko je film po celou dobu vázán, opouští své tělo, zesilují časté záběry odrazů ženiných tváří v oknech a zrcadlech. Hypnotizující je i soundtrack a narkoticky pomalé tempo vyprávění. Také diskontinuitní řazení scén vyvolává dojem, že se hrdinky volně pohybují časem a prostorem. Možná pro svou unikavou, na dráždění smyslů založenou povahu, možná proto, že uvízly ve spirále přehrávání stále týchž scénářů. ___ Nehledě na to, jak moc naše snahy vytvořit dokonalý vztah připomínající sadomasochistické psychosexuální melodrama, pořád jsme aktéry komedie. Pestrobarvec petrklíčový tohle (a mnohé další) říká tak podmanivě, že mi pár hodin trvalo, než jsem se z jeho světa voňavého prádla, hebké kůže a lahodných čokoládových dortů vrátil zpátky do reality. Rozšířená verze zde. 85%(21.4.2015)

  • JohnMiller
    ****

    The Duke of Burgundy je neo-goticky-esteticky dokonalá, jemne erotická dráma ktorá je podliata v marináde gialla. Práve takáto kombinácia je pre mňa filmová, gurmánska lahôdka. Anglický režisér Peter Strickland sa dokáže s vizuálnou a zvukovou stopou pohrať tak zapálene, že je vlastne jedno.. alebo skôr v záberoch vyslovene prekáža nejaký príbeh alebo postup deja. Je to vec ktorá robí s gialla (čo je vlastne subžáner Talianskeho kriminálneho thrilleru) umelecky nesmierne hodnotné dielo, hoci tu absentuje hocijaká substancia tohoto, mnou veľmi ceneného, žánru, dôraz na estetiku interiérov a exteriérov sa nedá zaprieť . Tak ako tento režisér skvele skombinoval tirto prvky vo svojom minulej snímke Berberian Sound Studio tuto nezaostáva vôbec za ničím. Celý čas sledujeme vyvíjajúc sa vzťah medzi dvoma zrelšími ženami. Jedna pani domu, pravdepodobne na nejakom grófskom sídle, a druhá je slúžka. Medzi nepríjemnou a krutou vlastníčkou sídla a slúžkou po čase vznikne veľmi silné sexuálne puto plné zvrátených úchyliek v podobe trestov, ale nemôžem povedať, že by išlo o vulgárne scénky. Čo je však najzaujímavejšie je to, že ich vzťah vôbec neovplyvnil ich formálne sociálne role. tresty, poslušnosť a arogantnosť medzi vzťahom slúžky a šéfky hrali ako nejakú fetišistickú úchylku. Bolo to také De Sadovsko zmyselné. Podľa mňa rozhodne nejde o nejaký sexploitation. K dokonalosti mi chýbalo málo ale predsa... Scenáristicky mi to neprišlo také pestré. Sledovať postaršie panie ako sa objímajú 1 a pol hodiny je síce pekné ale čakal som troška viac.(28.4.2015)

  • - Pestrobarvec petrkličový je název pro druh motýla - Hamearis lucina. (Digi_cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace