Shigatsu monogatari
-
April Story
Romantický
Japonsko, 1998, 67 min
Režie:
Shunji IwaiHrají:
Takako Matsu, Seiichi TanabeObsah
-
Příběh vypráví o dívce Nireno. Je to dívka z vesnice Hokkaida, avšak pokusí se prorazit do města a dostat se na prestižní Tokijskou univerzitu, což se jí také podaří. Její první láska ze střední zapřičinila dalekou cestu mimo domov, kde si poprvé na vlastní kůži vyzkoušela starosti obyčejného dospěláckého života. (xerno)
Příběh vypráví o dívce Nireno. Je to dívka z vesnice Hokkaida, avšak pokusí se prorazit do města a dostat se na prestižní Tokijskou univerzitu, což se jí také podaří. Její první láska ze střední zapřičinila dalekou cestu mimo domov, kde si poprvé na vlastní kůži vyzkoušela starosti obyčejného dospěláckého života. Komentáře uživatelů k filmu (9)
-
May
Nireno je uplne obycejna vesnicka divka, ktera se rozhodla zkusit stesti a dostat se na prestizni Tokyjskou univerzitu.. a ono to vyslo. Prvni tajna laska ze stredni skoly zapricinila dalekou cestu mimo domov a prvni kroky samostatneho 'dospelackeho' zivota. Hodinovy pribeh nataceny rucni kamerou s naprosto realnymi herci. Shunji Iwai ma svuj osobity styl a i kdyz byvaji prvni minuty jeho filmu mozna az neprijmne diky sve ohromne nefilmovosti, celistvy dojem je vzdycky uzasny a uplne 'jiny'. Ne lepsi ani horsi ale.. jiny, lehci, ..povznasejici.(25.3.2005)
-
molotov
Nuda. Trochu děje, téměř žádný příběh, absolutně žádné drama, mizivá stopa romantiky. Přestože má film jen trošku přes hodinu, připadal mi mnohem delší. Například uprostřed filmu je hrdinka v kině a my téměř deset minut sledujeme film, co běží v kině. Ve výsledku dost velké zklamání. Bohužel.(21.11.2006)
-
kitano
Spomienka na študenstké časy, na príchod do miesta kde je všetko neznáme, nesmelé spoznávanie nových ľudí....a to natočené nenásilným, minimalistickým spôsobom plným dlhých záberov a piánkovej hudby. Náplňou filmu sú tie najvšednejšie činnosti a do poredia výraznejšie vystupuje iba romantická línia, ktorá je však taktiež veľmi minimalistická. Pravda je, že by to mohol byť začiatok ďalšieho srdervúceho filmu, no takto zostal nenápadným snímkom, na ktorý možno čoskoro zabudnete. Ale tá hodinka bola naozaj strašne príjemná. (7.8/10)(31.10.2008)
-
yenn
Šigacu monogatari vypráví o studentce z Hokkaidó, která odjíždí do Tokia, kde bude studovat univerzitu a čelit vcelku běžným životním radostem a starostem. Snímek je to pohodový (nejdramatičtějším okamžikem je promoknutí v dešti:-)), docela roztomilý a díky umírněné stopáži nezačne nudit. 7/10(23.4.2007)
-
belldandy
Je to typický japonský příběh, který staví spíše na náladě než na ději. Přesto je dobré vyčkat do konce, který předchozí děj sice nepřehodnotí spíše mu konečně vtiskne nějaký smysl. - Je duben. Nireno nastupuje do studia na Tokijské univerzitě. Uprostřed jara, tedy začátkem roku stojí Nireno nejen na počátku studia na vysoké škole, ale i na prahu dospělosti. Nireno cosi hledá snad jen své místo v životě. Její stav se podobá dubnovému počasí, které se nemůže rozhodnout, zda pršet či hřát. Jakoby bezúčelné potulování mladé Nireno začínáme chápat až ke konci. Radostná katarze ovládne oblohu, hlavní hrdinku a dokonce i diváka. - Zase jeden z oněch japonských příběhů o dospívání – kterým u nás doma říkáme stále častěji „murakamiovské“ (podle našeho oblíbeného japonského autora). Je to nenápadný, ale (z odstupu se mi zdá) stále více povedenější film.(31.3.2006)
-
Rudovous
Maly, prosty, pomaly film s hezkym pozitivnim zaverem. Nic zvlastniho to neni, ale vyjadreni atmosfery zacatku skolniho roku na univerzite ve velkem Tokiu je velmi poeticke a zaroven autenticke. Trosku mi to pripominalo nektere ceske filmy ze sedmdesatych let.(27.1.2008)
-
Maemi
Takový obyčejný snímek bez jakýchkoli příkras, co si plyne svým tempem. Je rozhodně velice příjemný a milý. Někoho snad nebude bavit začátek a bude ho nazývat nudným a nezáživným, ale radím vám, abyste to vydrželi, protože ke konci se vyjeví spousta věcí, co přispěje k plnému pochopení a docenění děje.(9.10.2009)
-
BUD-SFIS
Bohuzel na asijskou romantiku trosku slabsi nez obvykle, sice osobity styl kamery a nenarocnost pribehu, delaji snimek prijemny ale bohuzel jen prijemny.(25.10.2005)
-
profhubert
Nireno jela do Tokia na univerzitu. Rozloučila se s rodiči, přijela do Tokia, ubytovala se, šla si koupit knížku, přečetla si ji, šla do kina, kde jsem se s ní podíval na deset minut jakéhosi velmi napínavého samurajského filmu, mezitím taky zašla do školy, pak do menzy na oběd a aby se neřeklo, taky se zapsala do nějakého školního kroužku a stalo se ještě mnoho a mnoho věcí. Mně by ten děj vůbec nevadil, kdyby to mělo poetiku, ale já jsem ji tam nikde nenašel. A ať to pan režisér točí na amatérskou kameru, ale to k tomu pak taky nesmí dodat ten ucajdaný hudební doprovod.(13.9.2010)
