Sama nocí tmou

Vizuálně působivé, každý záběr je dokonale vycizelovaný. Bohužel se ale někde na pozadí kouřících továren a v hloubkách temných průchodů ztratil koncept filmu. Jednotlivé záběry se tak spíše přebíjí, než aby tvořily celek. Navíc také veci ako scénár má Ana Lily Amirpour, jako "ambiciózní autorka artového filmu", zrejme úplne v pyči. Postavy moc nemluví, ke každému slovu se dlouho odhodlávají (ano, znak mnoha artových filmů) a když konečně něco vypustí z úst, působí to iritujícím a zbytečným dojmem. Nevím, jestli jsem se na to moc soustředil, ale ke konci mi to přišlo až vtipné. Celkově film působí asi tak skutečně jako iránské město v kalifornské poušti. Slovy režisérky, je to jako kdyby spolu Sergio Leone a David Lynch měli malého íránského rockera a hlídat jim ho přišel Nosferatu. (08.01.2015)

Uhrančivý atmosférický audiovizuál, kterému bohužel k dokonalosti chybělo poměrně hodně. Především pevně sevřená dějová linka, která by celé to krásno pořádně podtrhla, nebo také propracovanější reflexe hlavních postav. Z kinematografického pohledu mnoho nedostatků, které však u mě přebila skvělá kamera. Sama nocí tmou vnímám spíše jako dlouhý hudební videoklip (parádní a vtipný videoklip!), než plnohodnotný celovečerní film. (09.01.2015)

Já si nemůžu pomoct, ale i když si po pár dnech pořádně ani nemůžu vzpomenout, o čem ten film vlastně byl, což je v podstatě dáno minimalistickou zápletkou, neutuchá ve mně pocit, že jsem při koukání na Samu v noci ve tmě nudu nepocítil. Zaujal mě těžce haluzovej soundtrack, který misty rozsvěcuje ve všudypřítomné noční tmě. Doporučovat nebudu, jedná se o vyloženě pocitovou a asi i náladovostní záležitost. 70% (26.04.2015)

Hodne artovy kousek, ktery neni pro kazdeho a ktery se ale mozna bude libit i tem, co zrovna artovy filmy nemusi jako ja :) Prirovnani s Jarmushem je na miste, proste upiri "romance", kdy Jarmushuv kousek me k uzoufani nudil, ale tohle me mnohokrat rozesmalo. Podruhy se na to nepodivam, krom jedne genialni sceny, ke ktere si jdu hned hledat dany song. To, ze se reziserka vyuziva v detailech mi ani nevadilo, trochu nudne tempo ano, protoze jsem se porad divala na hodinky. Je to asi prvni projekce CSFD, ze ktere odchazeli lide za salu. Bohuzel po par letech jsem byla v kine Aero a musim rict, ze porad ho shledavam dost rusivym, nejenze si opravdu vsimnete kazdeho, kdo ochazi, ale je to mnohonasobne rusivejsi nez v multiplexu, protoze vetsinou priserne dube, neprikri se a otevirani a zavirani dveri do salu je taky kapitola sama pro sebe, v tichych scenach slysite hluk z baru, nepohodlny sedacky bych jim odpustila :) (08.01.2015)

Hodně zajímavý debut, nad nímž se vyplatí přemýšlet. Od začátku je vidět, že Amirpour přesně věděla, co chce točit a diváka pohltí ponurou atmosférou osamělého města, které jako by existovalo ve vlastním vesmíru a v jakémsi bezčasí a jehož obyvatelé žijí alternativním a z reality odtrženým životem. Prakticky každá postava je nesmírně zajímavá ("mimózní" dealer, tajemná upírka, těžce drogově závislý otec, rádoby rebel, který neví, co si se sebou počít...) a je fascinující je sledovat. Amirpour bravurně pracuje jednak se zmiňovanou atmosférou, ale také s hudebním doprovodem, který se k náladě snímku přesně hodí a sem tam připomene Morriconeho, aniž by ho ale jakkoli vykrádal, což je strašně příjemné a osvěžující. Vysloveně potěší i promyšlené kamerové hrátky, které krom černobílého ladění zaujmou především změnou perspektiv a invenční prací se zaostřováním. Taktéž neznámí herci jsou skvělí a dokreslují navozený pocit autenticity. Je ovšem pravda, že film není jednoduchý na sledování, některé věci tam nejsou objasněné (hlavně původ titulní upírky) a toho tzv. artu tam bylo na můj vkus až moc a některé dlouhé záběry a formální manýry si autorka rozhodně mohla odpustit. Tato určitá zahleděnost do sebe sama totiž zbytečně sráží velmi dobrý dojem z jinak zdařilé žánrovky, která je neotřelá, nepostrádá nápaditost a v neposlední řadě představuje autorku, jejíž tvorbu se v budoucnu nejspíš vyplatí sledovat. 70% (07.01.2015)