Klamné léto '68
-
Varljivo leto '68
-
Elusive Summer of '68, The
Komedie
Jugoslávie, 1984, 91 min
Režie:
Goran PaskaljevićObsah
-
Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.
Režisér Goran Paskaljevič se svými slavnými českými kolegy sdílí vhled do bolestivosti první, nesnadné lásky. (oficiální text distributora)
Na pozadí liberalizace v Jugoslávii za maršála Tita se odehrává komedie o dospívání Petara (Slavko Štimac), který hledá lásku všude, když teď zjistil, že existuje. Jeho otec (Danilo Stojkovič) je jiné povahy a chce, aby se soustředil na svoje známky, takže bude mít naději na dobrou budoucnost (a bude z něj dobrý marxista), ale Petar najde porozumění u dědy, který mu dá potřebné rady. Mezitím má Petar konflikt se svou krásnou učitelkou a ohrozí svoje studium, když se jí snaží dostat na kobylku kvůli tomu, že se koupala v řece se svým přítelem. Na tohle zranění svých citů brzy zapomene, když potká okouzlující dívku, která do města přijela s orchestrem mladých - a vyvine se z toho láska.
Komentáře uživatelů k filmu (25)
-
Marigold
Kromobyčejně poetický a laskavý portrét jednoho osudového léta, jedné rodiny, jednoho dospívání a jednoho tragického období evropských dějin. Paskaljevič nevytváří žádnou metaforu zrcadlení osudu velkého světa ve světě malém, naopak, osudy rodiny okresního soudce Cvetkoviče stojí úmyslně stranou a studentské bouře z Paříže, Bělehradu, i politický neklid Pražského jara do ní doléhají pouze prostřednictvím televize, politicky aktivní dcerky a vousatého studenta-buřiče Cileho. Sled milostných vzplanutí syna Petara je plný amarcordovské laskavosti, nadhledu a skvěle vymodelovaných postav, kterým védoví typický jugoslávský "dědek" Miji Aleksiče a kategorický generál rodiny Veselin Cvetkovič ve výtečném podání Danilo Stojkoviče. Petarovo hledání pravé lásky symbolicky vrcholí 20. srpna 1968 nocí s českou dívkou Růženkou. Ve chvíli, kdy mladý muž konečně nalezne velkou lásku, zasahuje velký svět do malého a zamíchá osudy bezvýznamných figurek na šachovnici evropských dějin. Přesto je Klamné léto chválou svým způsobem harmonické a v zásadě poklidné maloměšťácké rodinky, která žije svým tempem a před hlukem dějinných událostí se schová třeba tak, že otec odnese televizi. Goran Paskaljevič prodchnul svůj film poklidným rytmem, který více než divoké jízdy balkánské dechovky připomíná romanci pro křídlovku s pokojným humorem. Budu se opakovat – jugosloslávská kinematografie konvenuje mé duši a Klamné léta ´68 není výjimkou. Svým způsobem jugoslávské Pelíšky.(20.9.2006)
-
Pohrobek
Nevšední a nezapomenutelný pohled na jednu z nejtragičtějších událostí našich moderních dějin cizíma, avšak přece zasvěcenýma očima. Goran Paskaljevič ne nadarmo studoval v Praze, ne nadarmo se vyučil filmovému řemeslu právě u nás. Tento film je velkou poctou zemi, kterou si tak zamiloval, a která byla dlouhou dobu zle zkoušena. Zároveň a pochopitelně především citlivě i když se zřetelem ke všem podstaným aspektům popisuje a nádherně zachycuje situaci v Bělehradě i v celé Jugoslávii. Jaká škoda, že my sami jsme zatím nebyli s to, abychom se byť jen přiblíželi nějakým dílem a splatili tak dluh osmašedesátému roku, dluh který se časem netupí, nýbrž narůstá. Druhou, ještě výraznější, rovinou filmu je nesmělé a někdy směšné, jindy tragické, hledání první lásky a marné pokusy i trapné nezdary jím způsobené, jež je vykresleno skutečně líbezně, přejícně a přitom vlastně úplně pravdivě a místy až krutě realisticky. Zde jsou patrny české vlivy zdaleka nejvíce, a to především nenasytné se vyžívání v pomíjivých krásách našeho světa, respektive v pomíjivých krásách toho krásného pohlaví. Co si Paskaljevič vypůjčil z Československa na pomoc? No přece autobus plný překrásných, láskychtivých děvčat! Snad jen jediná chybka a ještě byla patrně objevena až při uvedení tohoto díla v České televizi, Paskaljevič se sice snažil o to, aby ve filmu zaznívající čeština byla hodnověrná a snad nikdo v Jugoslávii ani jinde nic postřehnout nemohl, ale nám to přece až tak čistě neznělo. Avšak co nadělat! Na natáčení takového filmu by ČSSR asi žádné své herce nepůjčila!(6.12.2004)
-
O*R*I*N
Sebeironické nahlížení na události revolučního roku 1968, jež s jistým politickým podtextem reflektuje. Na filmu je silně znát vliv "české školy" (tedy nejen Paskaljevičova studia na FAMU, ale i čeští režisérští tvůrci). Často úsměvné vyprávění o radostech a strastech dospívajícího a právě maturujícího Petara, jeho prvních opravdových láskách a sexuálních zkušenostech... Prozatím nejlepší Paskaljevičův film, co jsem měl možnost vidět, divácky také velmi vděčný. P.S.: Jagodinka Simonović :o*(31.12.2007)
-
sud
Krása. Velmi citlivý úsměvný příběh o dospívajícím chlapci, přísném otci, vrtošivém dědečkovi, krásných ženách, prvních láskách a sklamáních na pozadí událostí roku 1968. Ze začátku to prvních pět minut vypadá jako zajímavý, ale ničím nevybočující film. Ovšem poté toto tvrzení vyvrátí děda v nemocnici, scéna na pláži, v pekárně, ve vlaku a máme tu nevšední zážitek. Milý, vřelý, příjemný a opravdový. Jestli mne někdo osloví, jestli bych mu doporučil nějaký Jugoslávský film, bez váhání to bude "Klamné léto '68".(20.9.2006)
-
kinej
Určitě nebudu jediný, koho zde napadne přirovnávat Klamné léto 68 k Pelíškům. A i když ani Pelíšky nepovažuji za geniální film, jsou pro mě z pohledu Čecha lepší. Humor jugoslávského Klamného léta buď není mezinárodní a univerzální, nebo možná zkrátka není tento film až tak vtipný. Možná by ex-jugoslávci hodnotili stejně naopak Pelíšky, nevím. Každopádně u Pelíšků si může člověk říct:,,Teď je nám líp.“ Řekne si ale něco takového u Klamného léta Srb, či Makedonec? Nebyla lepší totalita, než genocidy? Možná proto se mi zdá, že film, ač antikomunistický, je prodchnut sentimentálními vzpomínkami na staré dobré časy.(2.7.2007)
-
Vitex
Škoda že čeština Růženky Hrabalové má velmi srbský přízvuk. Jinak ale asi opravdu není co filmu vytknout. Přesto na pět hvězdiček nemůžu. (ale ty ženy, ty ženy - )(20.9.2006)
-
pm
Klamné je léto 68 jak počasím, tak historickým vývojem v Československu. Film stojí na skvělém výkonu Danily Stojkoviće, který aniž by sklouzl ke karikatuře, přestože ji hraje, skvěle a nadčasově vystihuje touhu po respektu a důstojnosti, ničenou jak žoviálností vlastního otce, tak lehkomyslností syna.(8.12.2011)
-
dzej dzej
Zřetelná inspirace českou Novou vlnou a zejména filmy Miloše Formana - generační konflikt hlavního hrdiny a rodičů, scéna z venkovské tancovačky a následné kázání rodičů (Černý Petr). K Československu odkazuje i velká láska hlavního hrdiny s příznačným jménem Růženka Hrabalová. Subžánr vzpomínkového filmu s dospívajícím hrdinou (Amarcord, Vzpomínáš na Dolly Bell?). Zásah událostí roku 1968 – i v Jugoslávii studentské bouře, nucený odjezd Růženky po sovětské invazi. Krásna, vtipná a jemná erotická scéna v pekárně.(15.11.2005)
-
Skip
Moc pěkný a milý film, který tak nějak pohladí po duši, ač se odehrává na pozadí dosti tragických událostí.(1.10.2006)
-
fantoci
Je to výborná maloměstská komedie - reminiscence na rok 1968. Film je o prvních láskách a sexu. Vystupuje v něm mnoho pěkných dívek. Ve filmu jsou promítnuty i události, které hýbaly Evropou v r. 1968 - studentské demonstrace ve Francii, nepokoje v Bělehradě či okupace Československa.(20.6.2006)
-
Machrovic
SPOILEROIDNÍ HLÁŠKY Z FILMU, KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: "Jen kvůli ní jsem se rozhodl pro maturitní práci z marxismu." // "V osmnácti jdeš na zteč s úžasnou ideou socialismu." // "Zbabělci umírají tisíckrát. Stateční jenom jednou." // "Nevím, možná je rok 1968 dobrý pro lidstvo. Ale pro mě je zdrcující." // "Podívej, děda je s Češkama." // "Žijeme jen jednou. Pamatujte si to, jen jednou." // "Na nešťastnou lásku a osvobozující smrt!" (?) // "Ukážu vám, jak jsem vyřešil problém s prvorozeným. ... Petre, zabiju tě!" // "Tolik masa a já jsem vegetarián." // "Odteďak se můžete dívat. Soudruh Tito řekl, že studenti jsou v právu." // "Toho rána jsem našel konečně ženu svého života. Růženku Hrabalovou." // "Tak skončila moje první velká láska."(8.11.2006)
-
ravenir
Výborná komedie! Tak jsem se dlouho nebavil. Naprosto odlehčené nahlížení na události roku 1968 spolu s veselými historkami pubescenta Petara. Dostala mě Růženka Hrabalová, ale vrchol všeho je scéna s kyprými ňadry vnadné pekařky :-)(10.12.2004)
-
Jiří K.
"ŽÁBA KOUKÁ, JAK KONĚ KOVAJÍ A TAKÉ ZVEDÁ NOHU" V Československu ve své době přísně trezorový film. Komediálně laděný poetický příběh nezbedného osmnáctiletého kluka a jeho přísné rodiny (zejména jeho otčím - synonymum to mentora), o jeho tápání, prvních milostných zkušenostech a jeho prohrách, a to vše na pozadí politických událostí v 68. roce. Oficiální recenze (pokud existovaly) popisovaly toto dílo jako očividný produkt Formanovy školy a vklad do Paskaljevičova režisérského umění (vzhledem k častému prolínání Pražského jara 68´ s osudy hlavních hrdinů se tomu ani nedivím), mně však celá atmosféra, obraz i dialogy spíše přesvědčovaly o podobnosti snímku s některými Tornatoreho melodramaty. Porovnejte si tuto jugoslávskou komedii s tím co se točí dnes. Bezpochyby pět hvězdiček. Prostě nádhera!(7.12.2004)
-
darwin
Tak takového dědu bych chtěl mít.(7.12.2004)
-
Slimak
Velice příjemný film o dospívání...a prostě o lidech za jednoho napjatého léta v našich dějinách...na pozadí konfliktů zuřících kdesi ve světě se na maloměstě někde v Jugoslávii odehrává příběh který je obyčejný natolik že v každém rozžehne vzpomínky na sebe samotného...tápání po lásce,stres ze zkoušek,strach z přísného taťky který chce aby z vás něco bylo...a ten děda...to byla kapitola sama pro sebe....je to jeden z těch filmů na které se nezapomíná...(30.1.2006)
-
ddf76
Jugoslavke pelisky z 68., ktere vznikly jeste za totality v Juguslavii. Paskaljevic namichal skvelou komedii. Hlavni hrdina Petar je skvely :). Jeho historky jak bali zensky jsou nezapomenutelny, ale skvele mu sekunduje jeho otec, jehoz hlasky jsou super :) a vse doplnuje dedecek, ktery Petara povzbuzuje :).(20.9.2006)
-
janisska
No ne! Kdybych neznala zemi původu, myslela bych si, že to natočil Hřebejk.// Maloměstská rodinka, "obyčejné" figurky (každá s nějakou malinkou úchylkou, která ji učiní ještě roztomilejší), historická kulisa - pro jistotu zastřená něžnými a laskavými pocity. Postavy a prostředí miloučké, vtipy předvídatelné a blboučké. Obdivovat se na tom dá jen filmařské řemeslo.(29.8.2011)
-
lsd
Krásný humor a krásný film. Souhlasím s Marigoldem, že je to film hodně podobný jak Amarcordu (ve snaze hlavního hrdiny příběhu o ztrátu panictví) tak Pelíškúm (díky tragikomickému příběhu a laskavému humoru i podobnost některých postav byla znatelná). Výborná byla i ta spojitost s událostmi v Československu. Nejvíc mi byla sympatická ta postava dědy (např. vyprávění o sokolském sletu v Brně v dvaadvacátém). Takového by chtěl mít asi každý:-). Opravdu nádherný poetický snímek.(26.10.2006)
-
weselow
Srbská.. vlastně jugoslávská komedie na téma Pelíšků, ovšem točená už v roce 84. Pravda, humor je to trochu zvláštní, ale film celkově nakonec nezklame.(26.7.2008)
-
ric
Tak tenhle snímek ma pro mě dvě různé roviny: I jinde než u nás se dají natočit hřejivé komedie o dobách totalitních. Jinde nebyla kinematografie tak přísně cenzurována, když tohle mohlo vzniknout už v roce 1984.(6.2.2005)
