Obsah
-
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Režisér k natáčení filmu dodává: "Film Psí dny je takzvaným skutečným filmem - se skutečným scénářem, příběhem a opravdovými herci. Ale zároveň je mnoho věcí, které jsou odlišné. Existoval sice scénář, ale bez psaných dialogů. Ve filmu hrají herci, ale také spousta neherců, a navíc jsme se striktně drželi dokumentaristického přístupu k filmování." Snímek získal Velkou cenu poroty na MFF v Benátkách 2001. (oficiální text distributora)
Příběh dokumentaristicky laděného filmového debutu se odehrává během jednoho víkendu na anonymní periferii Vídně. V jakési zemi nikoho mezi dálnicí, hypermarkety a skladišti sledujeme monotónnost víkendových prací a činností, jež lidé vykonávají bez jakékoli známky radosti či potěšení. Je strašné horko a lidé, kteří na sobě mají jen málo oblečení, se postupně obnažují nejen fyzicky, ale i psychicky. Teplota stoupá, atmosféra víkendového podvečera houstne a agrese se stupňuje. Večer je plný her, sexu a násilí. Režisér nás konfrontuje s osudy několika lidí, které se různě protínají. S jejich zoufalou touhou po lásce a s téměř beznadějnou nemožností ji nalézt a udržet.
Komentáře uživatelů k filmu (24)
-
lucasss
Vyborny a odporne pravdivy film...(6.11.2007)
-
Názorožec
nevím čím to je, ale rakušáci maj v sobě zvláštní psychosexuální obscese... a do umění jim to prosakuje víc než jiným. (viz Akcionisté, Elke Krystufek, Elfriede Jelinek a její Pianistka atd.) psí dny jsou sondou do nudy a povrchnosti konzumerismem prorostlé střední třídy je to syrové a je to dobré. Je škoda že takový film v čechách nevzvikl (a hned tak asi nevznikne) bylo by ho třeba v království tragikomedií...(6.3.2009)
-
tatka
Seidl nám ukázal niečo, na čom sme sa pred tými 10. rokmi bohovsky dobre zabávali. Predmestie bez duše, zapratané peknými domčekmi s katalógovými záhradkami s katalógovými bazénikmi. Pochybná anonymita, osamelosť, odľudštenosť ich obyvateľov pomaly, ale iste deformuje. Jediná zábava tu je – šmírovať suseda, alebo sa uzavrieť vo vlastnom svete a pomaly blbnúť. Ako je už u Seidla zvykom, všetci aktéri sú viac, či menej odporní, protivní, strelení, slizkí, submisívni, agresivní, sexuálne deviovaní. Okrem tej 70 ročnej babky, čo robila striptíz. Tá mala aspoň radosť zo života. A my sme sa ani nenazdali, už tu máme hektáre predmestí s panelákmi naležato na miniatúrnych parcelkách, oddelené dvojmetrovými múrmi. Tu sa už ani nesleduje, čo robí sused, tu sa len blbne a kuká do múru. Brizantný materiál na dvojku, čo poviete, pán Siedl?(5.9.2011)
-
easaque
Dokumentární formou natočený film, který málokomu zpříjemní odpoledne kvůli své syrovosti. Ale jinak je to zdařilá reflexe vyprázdněnosti lidského života dnešní doby. Aktéři se ve změti provokujících scén zoufale snaží zaplnit svoje životy nějaký smyslem. Toto téma je zdařile uchopené, ale bohužel pro mě odpudivé. To je důvodem mého nízšího hodnocení, jinak bych dal více hvězdiček.(21.1.2012)
