Kätilö
The Midwife
Režie:
Antti J. JokinenKamera:
Rauno RonkainenHudba:
Pessi LevantoHrají:
Krista Kosonen, Lauri Tilkanen, Pirkka-Pekka Petelius, Tommi Korpela, Leea Klemola, Seppo Pääkkönen, Johannes Brotherus, Elina Knihtilä, Tiina Weckström (více)Obsahy(1)
Finsko roku 1944. Země je zmítána laponskou válkou, německo-finským konfliktem na sklonku druhé světové války. Helena, porodní "bába", které členové její malé komunity přezdívají Divoké oko, potká nacistického důstojníka Johanesse Angelhursta. Mladou dívku záhadný cizinec okouzlí, a tak ho následuje do zajateckého tábora, kde začne pomáhat jako polní zdravotní sestra. Pro Angelhursta je Helena jiná než ostatní ženy a oba se do sebe vášnivě zamilují. Ani jejich spalující láska ale nedokáže vymazat traumatické zážitky z války, které důstojníka pronásledují, ani příšerné tajemství skrývající se za zdmi tábora. Když pak válečná vřava oba milence rozdělí, domluví se, že se setkají v odlehlé chalupě, kde spolu zažili nejšťastnější chvíle. Na konci války nasadí Helena a Johannes své životy a podstoupí obrovské utrpení, aby si k sobě vybojovali cestu. Jejich touha přežít je natolik silná, že se vyhýbá jakýmkoli morálním očekáváním. (Cinemax)
(více)Recenze (21)
Midwife mi príde ako pomerne kvalitná, ale aj tak v mnohom dosť rozporuplná a nedotiahnutá dráma z vojnového prostredia. Najviac som sa obával samotnej romantickej línie, ktorá jednoducho u mňa už len z princípu týchto postáv nemohla fungovať, čo sa síce aj stalo, ale nakoniec aspoň nebola až tak nudná a navyše ani nemala až tak moc priestoru, ako som čakal a tak filmu to nakoniec vôbec neškodí. Inak ma to hlavne prvú polovicu celkom bavilo, severské prevedenie mám rád, rovnako tématiku druhej svetovej vojny a nacistických zločinov, pričom z toho bolo cítiť, že by sa to neskôr mohlo naplno rozbehnúť, len k tým postavám som mal problém vytvoriť si lepší vzťah. Hlavná hrdinka mi aj napriek viacerým kladom často prišla svojim správaním jednoducho až príliš divná, aby som jej fandil a jej nový priateľ mi teda tiež neprišiel práve najsympatickejší, aj keď sa aspoň nejednalo o žiadnu čiernobielu postavu. No nanešťastie v druhej polovici to už upadne, film si síce stále udržuje obstojnú kvalitu, aby sa to dalo bez problémov dopozerať, ale tých pár zaujímavých dejových prvkov z prvej polovice sa už ani moc nerozvíjalo a už ma to prakticky prestalo výraznejšie zaujímať. Po akčnej stránke tu tiež nie je o čo stáť, síce tých pár sekvencií je technicky skvelo zvládnutých, ale sú tak krátke a obsahovo úplne štandardné, že ani nestoja za väčšiu pozornosť. A čo je asi najhoršie, aj napriek téme nacistických zločinov ma to emocionálne úplne minulo. Ale inak sa to po režijnej stránke dá len chváliť, vizuálna stránka je výborná, lokácie perfektné a ten chladný severský štýl tiež. Takže potenciál bol podstatne väčší, ale zlé to určite nebolo a kvôli tej lepšej prvej polovici som rád, že som si Midwife pozrel. 64% ()
Film mi byl doporučen lidmi, co znají knihu. Prý finský Stoletý stařík, prý se i zasměju. Tak to tedy vážně ne. Prostě válečné drama. ()
Hodně zvláštní záležitost a opět děkuji příteli Volodimirovi2 za echo... Mým hlavním problémem byla po celou dobu filmu snaha získat nějaký kladnější vztah k hlavním postavám a zejména k ústřední dvojici. A ačkoliv jsem se opravdu snažil, nepodařilo se. Velitel sonderkommanda SS od Babího Jaru byť zde byl vykreslen jako psychicky zlomený člověk na mne nepůsobil jako oběť. Pro mně to byl prostě masový vrah a co na tom, že mu svědomí nedalo pak spát a dostal třas? To samé Čtyřočka. Buď byla úplně hloupá, nebo schválně neviděla zřejmé. A to jak ve vztahu k Němci tak ve vztahu k táboru a zvěrstvům co se tam dělo. Jistě, je hezké (na druhou stranu nijak neuvěřitelné), že i tito mladí lidé do sebe silně zamilovali. Na mne však ta romance mladé lásky odehrávající se během válečných hrůz nefungovala. Ba co víc, některá rozhodnutí i chování některých postav mi přešla nedomyšlená a nepochopitelná. Místy film něco naťukne, ale dále už o tom nepadne zmínka a tak divák očekávající např. reakci velitele tábora - kterému se lhát beztrestně nesmí a který zjistí, že mu Čtyřočka lhala očekává reakci zbytečně... Co na filmu zaujme určitě je pěkná kamera a samozřejmě krása exteriérů. Pro mne osobně to byl hodně zajímavý kousek z opravdového okraje druhoválečného bojiště. Vůbec jsem netušil, že tak daleko nahoře měli Němci své tábory smrti a ,,kravíny''. Finové rozhodně zaslouží palec nahoru za odvahu, protože film je to dosti kontroverzní a silně se vymyká všem těm válečným filmům, kde zlí a dobří jsou daní už jen díky stranám za které bojují. Tři ampulky opiátu. * * * ()
Filmov z obdobia druhej svetovej vojny vzniká všade každý rok veľké množstvo. A je niekedy ťažké urobiť originálny film, alebo minimálne dostatočne zaujímavý na to, aby udržal našu pozornosť od začiatku do konca. "Kätilö" to zvláda celkom schopne. Ešte som nevidel film z tejto doby orientovaný na Fínsko a je aj celkom pozoruhodné vidieť, že sa k Fínom nesprávali tak, ako k mnohým iným. Na druhej strane mám pocit, že tento film som videl tohto roku spracovaný aj vo filme Colonia. Len vymeňme obdobie a niektoré scénky. A ináč je to v podstate ten istý film. Spojený s romantikou. Ale napriek tomu mám pocit, že tu to bolo spracované zaujímavejšie. Herci sú podľa mňa dobrí a uveriteľní, prostredie je výborné a neustála zima tomu tiež niečo pridáva. Možno tá lovestory nemusela byť až tak tlačená a najmä v závere to na mňa pôsobí dosť neprirodzene. Celkovo som si film užil, malo to svoje dobré momenty a tie dve hodiny času, čo som tomu venoval neľutujem. Rozhodnite sa sami. Hodnotenie: B ()
Film o síle lásky uprostřed válečného běsněn je podle předlohy románu finské prozaičky Katji Kettu Porodní bába. Pojednává o válečném utrpení lidí bez rozdílů národnosti i o naději v život budoucí generace. Příběh se odehrává v několika měsících od června do září 1944 v nehostinných končinách na severu Evropy mezi Finskem, Norskem a tehdejším Sovětským svazem. Hlavní postavou je podceňovaná a nevzhledná dcera finského komunisty a šamanky Iso-Lamperiho Šikmooká, od roku 1929 porodní bába. V průběhu cesty od porodu k porodu se dostane jako Fräulein Schwester do lágru 322 Titowka, kde jsou soustředěni zajatci Rudé armády. Ženy radistky a výsadkářky jsou v části zvané Kravín. Dozorci SS a pomocný personál sloužící wehrmachtu si sem chodí jako do nevěstince.... . ()
Je to ďalší výborný vojnový film v podaní fínskej kinematografie. Ak sa mu chcem trocha venovať po historickej stránke, musíme si odmyslieť tu romantickú vsuvku a tak mi z filmu veľa neostalo. Táto časť tzv. Laponskej vojny bola pre obyvateľov tejto časti Fínska tou najstrašnejšou morou. Na rozkaz Hitlera, ktorý sa chcel Fínsku pomstiť za akt prímeria so Sovietmi, ostalo v Laponsku pri ústupe nemeckej armády, len spálená zem a ľudské utrpenia. Táto časť vojny je veľmi dobre zobrazená vo filme Vojna v severnej Európe, 2007 ale predovšetkým jeho druhý diel pod názvom Spálená zem. Niekoľko krát sa vo filme premietla otázka vytváraných zmiešaných vzťahov medzi miestnymi fínskymi ženami a nemeckými vojakmi. Po vojne sa do Nemecka dostalo len pár týchto žien so svojimi deťmi, ostatným (okolo 700 žien) ostali vo Fínsku len oči pre plač. K vysvetleniu tejto otázky je spracovaný výborný film Dva životy, 2012. ()
Válečný epos se nekonal, škoda :-( Sice válečné filmy mám rád, ale tyhle rádoby dramaticko-romantické slátaniny nemám moc v lásce. Finka co se zabouchne do esesáka a žili šťastně až do smrti. 50% ()
Zpočátku zajímavě se rozvíjející se film. Finsko, laponská válka, situace Finů v té době, tradiční společnost, která odmítá moderní prvky. Ale časem se to zhoršilo, a proměnilo v románek, na jehož pozadí probíhá válka.... Škoda, očekávání byla poněkud větší. ()
Na povrchu pod povrchem, nikde nic. ()
viac dramatické , ako "romantické". Troška rozkúskované, troška nedotiahnuté. Nepasoval mi tam ten "fínsky likvidátor" ... a dosť povrchne bol riešený druhy hlavný predstaviteľ (Lauri Tilkanen). Zdá sa, že knižná predloha predči filmové spracovanie. Dosť ma zarazila záverečná poznámka o "nechcených deťoch a mamách" (okolo 700) z tohto obdobia zo strany fínskej vlády.. Kurnik šopa !!!! ()
To je snad ještě horší, než kniha. Za prvé z těch dvou milenců udělali dost neviňátka. Ta hlavní síla knihy jsou myšlenkové pochody a vnitřní pocity, kterými se snaží ospravedlnit různé krutosti a ohavnosti, které provádí - ať sebevíc amorální, z jejich pohledů pochopitelné. Tady nic takového není a v podstatě dostaneme jen romantickou linku na pozadí válečných zločinů, která vůbec není tak "bizarní", jak by měla. Její slepá zamilovanost a postupná otupělost z jeho strany chybí, stejně jako vyobrazení různých tělesných detailů, lidského chtíče, touhy a sexu a plození a umírání a znásilňování a lhostejnosti. Taky všechno ostatní, včetně různých postav a událostí nebo osudu ženské hrdinky, je osekané. Je to prostě špatně natočený film, který se snaží, aby se nám postavy zalíbily, což by ve skutečnosti neměly. Vlastně mě zaujal jedině Tommi Korpela, který se do role hlavního nácka hodil dokonale. Jo a pár povedených zpomalených záběrů. ()
Dost zvláštní film. Drsná Finka se nechá přijmout do koncetráku, aby byla se svojí láskou - SSákem, fotografem ... a přitom se nebojí ničeho, nikoho a už vůbec ne dělostřelectva :-D Je to divný, ale mělo to něco do sebe :) ()
Prostě to nefunguje. Nejde si najít cestu k postavám, jako by tam chyběla jakákoliv lidskost, i když se o ní tu a tam mluví. Všudypřítomná krutost, drsnost, ale přesto nepřichází žádný kontrast k ní, láska mezi ústřední dvojicí je víc vyřčená než zahraná. Jestliže je film o síle lásky, pak hledejte ve filmu všechno možné, ale lásku ne, je ústředním motivem, ale přesto tam chybí. Navíc z filmu nejde poznat řada motivací postav, nuancí, vůbec se nedozvíte nic o hlavní hrdince, proč ji ostatní říkají tak jak říkají, pokřikují na ní. Dvouhodinový film, který vám naservíruje krutost doby bez příběhu, na konci promítání sedíte v kinosálu a je vám psychicky nevolno, ale vaše emoce jakoby byly nedotčeny. Když z poslední doby vzpomenu třeba na českou Colette, která vás vydeptá a nepustí ještě několik dní, pak je Porodní bába těžko uchopitelná pro diváka, nespolupracuje s ním, nenabízí žádné možnosti jak se, i když trnitě, dostat k postavám. 55% (viděno v rámci Severské filmové zimy 2016) ()
Tak nějak nevím, co si vlastně myslet, protože můj pohled je zatížený předchozí četbou knihy, takže jsem příběh dopředu znala. Tvůrci příběh značně zjednodušili a osekali o většinu vedlejších postav a všechny vedlejší zápletky a komplikace. Zůstal vlastně jen banální milostný příběh dvou lidí stižených válkou. Abych řekla pravdu, tak mám pocit, že ani nevím, čím tvůrci zaplácali ty dvě hodiny, když skoro nic neřekli ani o oněch dvou hlavních postavách, o jejich traumatech - Johannesově válečném a Helenině vyděděneckém. ()
Dějově je to naprosté nic vzhledem k tomu co všechno je popsáno v knize. Film jako takový rozhodně není špatný, ale poslední půl hodina pro mě bylo skoro utrpení. Taky mám po shlédnutí filmu docela nejasno v konci příběhu, protože kniha uvádí konec úplně odlišný. ()
Kniha je vrstevnaté syrové vyprávění hlavní hrdinky. Nepopsatelné, naprosto strhující rytmem, jazykem, obrazy, dějem. Film je plytké, popisné, neuvěřitelné (ve smyslu pravdivosti) milostné drama, se špatnými herci (na vině bude nejspíš režisér; proč musí Víločka vypadat jako ošklivka Betty, hlavní padouch SS jako karikatura a milenec jako účastník super star?), s krásnými záběry severské přírody a ilustrativní druhou světovou válkou kdesi mimo „klasické“ válečné lokace. Ve výsledku jako bych viděla perníkovou chaloupku i s Jeníčkem, Mařenkou, Ježibabou i Ježidědkem ve válečném filmu. Vše pro mě podstatné z knihy ve filmu není. Budu se opakovat, ale je to kýč jako bič. Co mě nejvíce zklamalo, že se na tomto podílela jako scénáristka samotná spisovatelka Katja Kettu. ()
Jedním slovem: Chaos... Zběsilé střihy, nedotažené scény, skoky v ději. Musím si přečíst knihu a spravit si dojem. ()
Knihu jsem nečetla, ale z různých komentářů jsem zjistila, že film je oproti knize dost osekaný. Věřím tomu, protože někdy se v ději nešlo neztratit, některé scény mi přišly nedotažené nebo úplně mimo. Z jednání hlavní hrdinky mi šla chvílemi hlava kolem, postrádala jsem nějaký hlubší motiv. Těšila jsem se na příběh o temnějším období, na jehož pozadí bude probíhat nějaká romance, ale dostalo se mi v první řadě jen té romance za krušných časů. Co by se dalo přičíst k velkým kladům filmu byly záběry na finskou krajinu, ty jsem si skutečně užívala. Tvůrci měli při obsazování šťastnou ruku, zvlášť co se týče Lauri Tilkanena, který měl skutečně pohled, co by nejednu slečnu přiměl odejít za ním kamkoli. Jenže, to je tak nějak málo. Takže z celkem velkého těšení zůstává vlastně jen nemastný, neslaný dojem. (Viděno v rámci Severské filmové zimy 2016) ()
Mám smolu, alebo šťastie, že som túto krásnu knihu čítala a to jedným dychom. Historický dramatický príbeh o pomaly sa napĺňajúcej láske v období druhej svetovej vojny. Úžasne vykreslená fínska príroda a drsné osudy ľudí v tábore aj mimo neho. Nemala som veľké očakávania, nakoľko toľko obrazov a zvratov je nemožné vtesnať do dvojhodinového filmu, ale totálne som bola sklamaná. Zrýchlené podanie okresaného deja nestačilo na to, aby si divák našiel nejaký vzťah k hlavným postavám. Krista Kosonen tu bola nepresvedčivá, aj keď v Jokinenovej Očiste podala dobrý výkon. A ten unáhlený záver, na ktorý som bola veľmi zvedavá, režisér vôbec nerozohral a tým celý film úplne potopil. Preto odo mňa také nízke hodnotenie. ()
Přestože se jedná v podstatě o nízkonákladový film, tak jsou válečné scény velmi povedené. Zejména při náletech někdy tuhne krev. Ve snímku jsou krásná panoramata zachycená výbornou kamerou a i hudba je skvělá, na rozdíl od jalové Lídy Baarové. A to v obou hraje zejména orchestr. Za málo peněz se zkrátka povedlo udělat hodně muziky, respektive filmu. U nás by z toho vznikla jen snůška nudných dialogů podobně jako v Českém století nebo v už zmiňované Lídě Baarové. Na rozdíl od těchto filmů je Porodní bába povedený historický film. ()