Jongens
Boys
Režie:
Mischa KampKamera:
Melle van EssenHudba:
Rutger ReindersHrají:
Gijs Blom, Ko Zandvliet, Ton Kas, Rifka Lodeizen, Jonas Smulders, Roosmarijn van der Hoek, Jeffrey Hamilton, Micha Hulshof, Julia Akkermans, Ferdi Stofmeel (více)Obsahy(1)
Jaké to je vyhrát závod s vědomím, že jste ztratili lásku? V době letních prázdnin trénuje patnáctiletý Sieger v barvách nového atletického týmu pro národní mistrovství ve štafetě. Setkání se zvláštním a nepředvídatelným Marcem v něm vzbudí pocity, které přesahují hranice běžného přátelství. Když Marc jeho city opětuje, Sieger se ocitá v osamělém zápase se sebou samým. A mistrovství se blíží... (Cinemax)
(více)Recenze (42)
Jak už jsme si u západní produkce zvykli, na televizní snímek se jedná o řemeslně velmi kvalitní podívanou. Po dějové stránce se však nejedná o bůhví co. Spojení GLBT a sportovní tématiky není nic nového a v tomto případě působí i nepříjemně vyčpěle. Na druhé straně zde ona sportovní vsuvka neukazuje svou drsnou stránku, jak je zvykem, ale spíše zde funguje jako odrazový můstek pro vznikající vztah. V rámci malého družstva, které se soustředí na rozvoj týmovosti, to mohlo působit logicky a uvěřitelně. Nicméně postavy neprochází žádným vývojem a veškeré události jsou tak spíše dílem náhody. Ve svém minimalismu je to velmi příjemné, nicméně přílišná nucenost celou tuhle snahu o komorní romantiku stahuje rychle dolů. ()
Krásný snímek s úžasně minimalistickou atmosférou a pěknými kluky, kterému škodí pouze příliš uspěchaný závěr. Přitom by stačilo přidat třeba jen deset minut se závěrečným políbením, aby ta romance vynikla. Třeba francouzský snímek V sedmnácti by mohl posloužit jako vynikající překlad. ()
Obyčejný film o (ne)obyčejných věcech. Příběh je sice na můj vkus až příliš nekomplikovaný, občas zbytečně prvoplánový, ale na druhou stranu nabízí poměrně zajímavé záběry a okamžiky mrazivě erotického jiskření mezi dvěma dospívajícími chlapci. Scéna s trampolínou je mimořádně působivým odkazem tohoto holandského televizního filmu. ()
Jemný, citlivý a emócií plný film. Krásne farebný a aj kamera bola celkom slušná. Dobre sa na to pozeralo, aj keď to neponúklo nič nové. A fotka na hlavnom plagáte k filmu je skvelá. ()
Hm. Tak na Zlinfestu 2014 sesbíral snímek Kluci několik cen (nejlepší hraný film pro mládež, cena diváků, cena za nejlepší herecký výkon). Pro mě rozhodně překvapivá volba...Tematicky se jistě jedná o zajímavé dílko, ale příběh je zcela prázdný a povrchní. Naprosto o ničem. A o předvídatelnosti a podobnosti se Sommersturm radši ani nemluvím... ()
Už zde padla zmínka o snímku Letní bouře, která byla, co se podobnosti týká, celkem trefná, i když je pravda, že oba filmy jsou v mnohém odlišné. Zejména pojetí vztahu obou hlavních hrdinů se liší, nicméně ten sportovní nádech a jakési obavy z reality oba filmy tak nějak spojuje. Sice nemohu říct, že by měl tento film vyrazil dech, ale dobře se na něj dívalo, vůbec mě neiritoval a působil realisticky. Zkrátka nenápadný nizozemský kousek, který zaujme svou jednoduchostí a upřímností. ()
Šedá kópia, schématický príbeh, bezvýznamný hrdina - zkrátka realistický príbeh o živote. Týmto jednoduchým a výstižným výrokom G. Lauba sa dá úplne presne popísať aj tento film. Obyčajný námet, obyčajné spracovanie proste nič veľkolepé ani zaujímavé sa v ňom nedeje, napriek tomu ma dokázal zaujať viac ako niekoľkomiliónový nákladný vizuálny trhák. Jemný príbeh dvoch mladých ľudí, ktorý sa učia byť samými sebou, plný nenápadných krásnych momentov s pekným vykreslením postáv. Úprimne sa priznám, že pri piesni "You are my sunshine" som sa okrem hlavného hrdinu zamilovala aj ja...do tohto filmu. ()
Další výborný festivalový snímek o dospívání a hledání sama sebe. Hodně mě zaujal sympatický výběr herců v čele s Gijs Blomem. A to všechno doplňoval skvělý soundtrack. V tomhle případě by mi nevadilo, kdyby se stopáž filmu trochu natáhla. Hrozně rychle mi film utekl. Bez váhání 80%. ()
Nizozemí je evropskou zemí s nejliberálnějším postojem ke gay komunitě, takže pokus natočit tady drama o vztahu dvou chlapců nutně vede k tomu, že žádné drama se neděje. Je to plytké a bez pořádného vývoje. A koukatelný Gijs Blom je na film trochu málo. ()
Na začátku se mi to zdálo nějaký prkenný a trapný. Ale pak jsem tomu jednoduchoučkýmu, lineárnímu příběhu bez odboček začal propadat a nakonec mi to náramně sedlo. (Což je možná i tím, že jsem za poslední půlrok filmově zcela vyhladovělý). Inovativní hudba, vynalézavá kamera, skákání na trampolíně (vybavil se mi Billy Elliot), vzorné Holandsko, kde i motorkáři jsou vlastně milí kluci. Takhle si představuju gay teen TV romanci 2014. Za mě dobrý! ()
Prvoplánový snímek bez zlomku originality a překvapení. ()
Byl jsem hodně skeptický. Faktžejo. Říkal jsem si: další comingouťák, nuda, navíc v Sommersturm střihu. Ne, na tohle se dívat nebudu. I když tomu dal Plangi - překvapivě - pět hvězdiček. Pak tomu dal i tomeš pět hvězdiček. To bylo už fakt divné. Zvědavost zvítězila, a já to zkouknul. A nelituju! Je to jemný, lehce stravitelný film, kde lyrika zřetelně převládá nad epikou. To sto+jedenkrát viděné comingoutové téma je podáno hlavně skrze emoční vyjádření situací. Bez toho by Jongens hned zapadli mezi ostatní již okoukané comingouťáky. To zaměření se na emoce hlavních hrdinů detailisticky vyjádřené mimikou obličeje mi připomnělo Single Mana. Spojitost s Billy Elliotem, kterou zmiňuje tomeš, není jen ve skákání na trampolíně, ale zejména v identickém ztvárnění rodiny hlavního hrdiny (matka zemřela, otec i starší bratr macha (byť řádově menší než angličtí uhelní horníci), konfliktní rivalita mezi nimi, a hlavní hrdina - mladší syn - s jemnějším a méně testosteronovým charakterem). Konec byl zase vyloženě Améliovitý. Ať už záměr či náhoda, tyhle pozitivní prvky z jiných filmů zde pokupě dotvářejí celkově příjemný dojem z filmu. Dramatická složka zde má obroušené hrany, přecejen jsme v liberálním Holandsku a ne v Americe času Zkrocené hory. A to je jedině dobře. Díky tomu se nedočkáme žádné homofobní dějové linie. A to ani té ve sportovním prostředí, kde jsem ji očekával. Prostředí atletického klubu je využito jen jako matrice, ve které se film odehrává. Tvůrci naštěstí jemnost filmu nezkazili žádným tvrdým doprovodným poselstvím o sociálně-patologických jevech. Zároveň - a to je taky moc dobře - se nedočkáme žádné sexuální dějové linie, která v teplých filmech málokdy chybí. Jen jemná, čistá a spontánní romantika. A nijak přehnaná. A to je právě to, co z Jongens dělá koukatelný a vysoce ohodnotitelný comingouťák, pokud jste jich už několik viděli. Žádné opakování příliš zdramatizovaných vnitřních bojů vyvíjejícího se homosexuála, žádná nenávistná homofobie. Jen ta emoční jemnost, důraz na pocity. Funguje to. Faktžejo. ()
Festivalová jednohubka s výbornou kamerou, ktorej nechýba európska schopnosť zachytiť (po)city. V dialógoch krásne osobné, ale v deji ako celku zúfalo predvídateľné. ()
Dávám 1 * za každou dobrou scénu. ()
Jednodušší, ale podle mě celkem povedený film s obzvlášť vydařenou poklidnou atmosférou. Líbilo se mi, že je celá problematika hodně citlivě a lidsky pojatá, nevadilo by, kdyby se tvůrci pustili trochu víc do hloubky postav a trochu víc rozvinuli děj, který byl hodně prostinký a předvídatelný. To je to, co mě mrzelo. Ve výsledku mi to ale nevadilo tolik, aby se mi "pokazil" pocit ze závěru. Trochu mi všechna ta příroda, zvuky a vzdáleně i motiv lásky připomněl snímek My Brother Tom. (Netvrdím, že jsou podobné, jen jsem si na ten film vzpomněla.) Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. ()
Další srdcovka do sbírky. Ačkoliv se jedná o 100+1 krát viděné téma, navíc pojaté velice minimalistickým způsobem (málo dialogů, jedna dvě vedlejší dějové linie...), film je natočen s neskutečným citem, který buďto divák přijme, nebo ne. Já osobně byl emočně odbourán. ()
...moc milá pocitovka... prima kontrast proti všem těm uskákaným, akčínm scénám a zápletkám a zrychlenému všemu... prostor a čas na vnímání je v dnešní kinematografii velký dar... ()
Co je špatného na tom být gay? V dnešní době je nejtěžší outing. Je to nekonečný boj se sebou samým. Strach z odsouzení čemu sami nemůžeme poručit. Nádherný příběh o sebepoznání. Dojal mě natolik, že jsem nemohla dát jinak než 5/5. Zvláštní na tom je, že vždy si vašich pocitů a myšlenek všimne jen nejbližší osoba, což bývá nejlepší přítel, se kterým se znáte mnoho let, a přesto vás na toto téma nikdy neosloví a dává vám dostatečný prostor k vyjádření svých citů až na to budete sami připraveni, přesně jak to bylo znázorněno v tomto filmu. ()
S citem natočené (vzhledem k tématu), avšak obsahově, až příliš přímočaré. ()
Velmi podobné Letní bouři (2004)... Ale pěkné to bylo, jak Kluci tak Bouře! :) ()