Kluci

Hm. Tak na Zlinfestu 2014 sesbíral snímek Kluci několik cen (nejlepší hraný film pro mládež, cena diváků, cena za nejlepší herecký výkon). Pro mě rozhodně překvapivá volba...Tematicky se jistě jedná o zajímavé dílko, ale příběh je zcela prázdný a povrchní. Naprosto o ničem. A o předvídatelnosti a podobnosti se Sommersturm radši ani nemluvím... (05.06.2014)

Jak už jsme si u západní produkce zvykli, na televizní snímek se jedná o řemeslně velmi kvalitní podívanou. Po dějové stránce se však nejedná o bůhví co. Spojení GLBT a sportovní tématiky není nic nového a v tomto případě působí i nepříjemně vyčpěle. Na druhé straně zde ona sportovní vsuvka neukazuje svou drsnou stránku, jak je zvykem, ale spíše zde funguje jako odrazový můstek pro vznikající vztah. V rámci malého družstva, které se soustředí na rozvoj týmovosti, to mohlo působit logicky a uvěřitelně. Nicméně postavy neprochází žádným vývojem a veškeré události jsou tak spíše dílem náhody. Ve svém minimalismu je to velmi příjemné, nicméně přílišná nucenost celou tuhle snahu o komorní romantiku stahuje rychle dolů. (31.07.2014)

Obyčejný film o (ne)obyčejných věcech. Příběh je sice na můj vkus až příliš nekomplikovaný, občas zbytečně prvoplánový, ale na druhou stranu nabízí poměrně zajímavé záběry a okamžiky mrazivě erotického jiskření mezi dvěma dospívajícími chlapci. Scéna s trampolínou je mimořádně působivým odkazem tohoto holandského televizního filmu. (15.09.2015)

Byl jsem hodně skeptický. Faktžejo. Říkal jsem si: další comingouťák, nuda, navíc v Sommersturm střihu. Ne, na tohle se dívat nebudu. I když tomu dal Plangi - překvapivě - pět hvězdiček. Pak tomu dal i tomeš pět hvězdiček. To bylo už fakt divné. Zvědavost zvítězila, a já to zkouknul. A nelituju! Je to jemný, lehce stravitelný film, kde lyrika zřetelně převládá nad epikou. To sto+jedenkrát viděné comingoutové téma je podáno hlavně skrze emoční vyjádření situací. Bez toho by Jongens hned zapadli mezi ostatní již okoukané comingouťáky. To zaměření se na emoce hlavních hrdinů detailisticky vyjádřené mimikou obličeje mi připomnělo Single Mana. Spojitost s Billy Elliotem, kterou zmiňuje tomeš, není jen ve skákání na trampolíně, ale zejména v identickém ztvárnění rodiny hlavního hrdiny (matka zemřela, otec i starší bratr macha (byť řádově menší než angličtí uhelní horníci), konfliktní rivalita mezi nimi, a hlavní hrdina - mladší syn - s jemnějším a méně testosteronovým charakterem). Konec byl zase vyloženě Améliovitý. Ať už záměr či náhoda, tyhle pozitivní prvky z jiných filmů zde pokupě dotvářejí celkově příjemný dojem z filmu. Dramatická složka zde má obroušené hrany, přecejen jsme v liberálním Holandsku a ne v Americe času Zkrocené hory. A to je jedině dobře. Díky tomu se nedočkáme žádné homofobní dějové linie. A to ani té ve sportovním prostředí, kde jsem ji očekával. Prostředí atletického klubu je využito jen jako matrice, ve které se film odehrává. Tvůrci naštěstí jemnost filmu nezkazili žádným tvrdým doprovodným poselstvím o sociálně-patologických jevech. Zároveň - a to je taky moc dobře - se nedočkáme žádné sexuální dějové linie, která v teplých filmech málokdy chybí. Jen jemná, čistá a spontánní romantika. A nijak přehnaná. A to je právě to, co z Jongens dělá koukatelný a vysoce ohodnotitelný comingouťák, pokud jste jich už několik viděli. Žádné opakování příliš zdramatizovaných vnitřních bojů vyvíjejícího se homosexuála, žádná nenávistná homofobie. Jen ta emoční jemnost, důraz na pocity. Funguje to. Faktžejo. (04.09.2014)

Už zde padla zmínka o snímku Letní bouře, která byla, co se podobnosti týká, celkem trefná, i když je pravda, že oba filmy jsou v mnohém odlišné. Zejména pojetí vztahu obou hlavních hrdinů se liší, nicméně ten sportovní nádech a jakési obavy z reality oba filmy tak nějak spojuje. Sice nemohu říct, že by měl tento film vyrazil dech, ale dobře se na něj dívalo, vůbec mě neiritoval a působil realisticky. Zkrátka nenápadný nizozemský kousek, který zaujme svou jednoduchostí a upřímností. (16.07.2014)