Intolerance

Snímek byl později kvůli své délce sestříhán a rozdělen na dvě části: "Pád Babylonu" a "Matka a syn". (Witta)

Ve filmu se objevuje kolem 3000 komparzistů. (Witta)

Exteriérové stavby zůstaly stát ještě dlouho po dokončení filmu jako chlouba Hollywoodu. (Witta)

Podle Amerického filmového institutu jde o 49. největší snímek všech dob (2007). (džanik)

K natočení filmu, tedy vyjádření problému s nesnášenlivostí vůči názorům druhých, vedly D.W. Griffitha hlasité protesty při uvedení jeho Zrození národa (1915). (džanik)

Na konci druhé dekády 20. století se film stal ohromným hitem v tehdejším Sovětském svazu. D.W. Griffith z toho však neměl žádný finanční prospěch, jelikož šlo o pirátské kopie. (džanik)

Filmový Jenkins a jeho nadace byla vytvořena podle Johna D. Rockefellera a jeho vlastní nadace. Masakr dělníků z úvodu filmu vychází ze skutečného ”Ludlowského masakru” (20. dubna 1914) během stávky horníků a jejich rodin v Coloradu, do kterého byl zapleten i Rockefeller. (džanik)

Svatební scény v části z Ježíšova života byly připraveny a natáčeny podle židovských tradic pod dohledem rabína Myerse. Jeho dcera, Carmel Myersová, hrála otrokyni v babylónských scénách. (džanik)

Role druhého Farizeje je v titulcích připisována Erichu von Stroheimovi, který ji ale ve skutečnosti nehrál. D.W. Griffith použil von Stroheimovo jméno jako pseudonym pro herce Williama Courtrighta. Von Stroheim se natáčení účastnil ”pouze” jako produkční asistent. (džanik)

Scénu s ukřižováním D.W. Griffith točil nadvakrát. Podle některých totiž bylo napoprvé okolo kříže příliš mnoho Židů a málo Římanů. (džanik)

Samotná scéna babylónských orgií stála 200 tisíc dolarů, což byl téměř dvojnásobek celého rozpočtu Zrození národa (1915), předchozího Griffithova filmu. Jen sám D.W. Griffith do celé produkce investoval tehdy bezprecedentní sumu, přes 2 milióny dolarů. (džanik)

Příjmy se ani zdaleka nepřiblížily vynaloženým investicím. Publikum v roce 1916 prostě nebylo na tříhodinové filmové produkce připraveno. Nepomohlo ani následné uvedení filmu jako dvojpředstavení. (džanik)

“Babylónský” komparz si přišel na tehdy nevídané 2 dolary denně (jedna každá osoba), k tomu dostával obědové balíčky. (džanik)

Podle některých zdrojů měly filmové hradby Babylónu skutečnou výšku, tedy kolem 90 metrů. Pomocný režisér Joseph Henabery to však popřel. Stavba z latí a sádry měla ”pouze” kolem 30 metrů, jelikož vyšší kulisy by ”zrušil”už slabý vítr. I tak bylo potřebné ukotvení pomocí ocelových lan. (džanik)

V mezititulcích byl použit název a některé verše z Whitmanovy básně “Out of the Cradle Endlessly Rocking". (džanik)

Na stavbu šibenic, které vidíme v závěru “Moderního příběhu”, dohlížel Martin Aguerre, bývalý dozorce z věznice v San Quentinu. (džanik)

Vyvedení babylónských scén bylo inspirováno obrazy britského romantického malíře, Lawrence Almy-Tademy (1836-1912). (džanik)

Mnoho komparzistů se během ”bitev” tak vžilo do svých rolí, že si navzájem způsobovali skutečná zranění. Na konci jednoho natáčecího dne bylo ošetřeno celkem 60 poranění. (džanik)

V listopadu 2001 se v Hollywoodu slavnostně otevíral ”Kodak Theatre Complex” (od března 2002 zde pravidelně probíhá oskarová ceremonie). Vysoká klenutá brána v jedné z jeho částí je kopií stavby z tohoto filmu – jedna socha slona váží přes 15 tun. (džanik)

Film je zařazen na seznamu "nejvýznamnějších filmů", který vydal Vatikán v roce 1995 na přání papeže Jana Pavla II. Je zařazen v kategorii filmů, které jsou významné svými náboženskými myšlenkami. (gjjm)