Kukuřičný ostrov

Štvrť filmu dedo s vnučkou stavajú búdu, do búdu ti zateká. Slovka nepovedia. Hodíš prútený čereň, úlovok rýb istý. Pokopeš zvyšnú časť ostrovčeka cca 200 m2, zasadíš kukuricu a čakáš rekordnú hektárovú úrodu. Nezabudneš ani na protipovodňové opatrenia ostrovčeka. Sušíš nachytané ryby na stene búdy a kŕdle vtáctva sa ich ani nedotknú. Kukurica rastie a dedo s vnučkou nestíhajú tých 100 vyklíčených kukuríc okopať a nahrnúť. Na ostrovček pripláva jeleň a čo čert nechcel, pytliaci ho v hmle ako mlieko picnú. Keď ho ťahajú do člna povalia rastlinky. Úroda je ohrozená, tak si vezmeš flintu a urobíš si tam trvalé bydlisko. Abchazanka padla v ľubvu do ranéneho Gruzínca, ale vyparil sa. Prichádzajú návštevy vojakov, ani divá sviňa nevie kto je kto. Protihrádzové opatrenia nevydržali, dvaja nezvestní.Film na ktorom spolupracovalo 5 krajín. ПИЗДЕЦ ! (04.07.2020)

Inštruktážne video pestovania kukurice určené prvoplánovo pre medzinárodné festivaly. Nevyberavým spôsobom skúša divákovu trpezlivosť. Žabo-myšie vojny a separatistické snahy regiónu sa odohrávajú na pozadí a človek im ani nemusí rozumieť. Mne na túto tému vcelku sadla kniha "Planéta Kaukaz". Absencia komunikácie medzi dedkom a vnučkou pôsobí bohužiaľ dosť umelo a strojene. Preto sa podvedome začali vynárať otázky typu: koľko stovák kg kukurice sa dá vypestovať z takej plochy? Pokryl by zisk z tohto obchodu vôbec vynaložené náklady? (21.09.2021)

Nádherná relaxační výprava připomínající korejskou poetickou pouť. Tento snímek rozhodně není pro každého, ale zaručuji vám, že pokud si vás získá, tak si vás získá pořádně. 100 minut je člověk v absolutně jiném světě. Ve světě kde se nespěchá, ve světě kde se zbytečně nemluví, ve světě, kde když něco není hned, tak to není pozdě... Gruzínci mě velmi příjemně překvapili. Trošku jsem před zhlédnutím bál, že by válečné pozadí mohlo narušovat až budhistickou atmosféru. Moje sympatie si ihned získal starý farmář i jeho mladistvá vnučka, která zde na několika málo metrech čtverečních dozrávala společně s kukuřicí. Docela by mě zajímal její věk v době natáčení, neboť zde dostal divák příležitost detailně prozkoumat jak její zadek, tak její dvě ozdoby, které by člověk nezměřil ani posuvným měřítkem s noniem. Každopádně i přes teprve se rýsující ženské přednosti byla velmi roztomilá, a dokonce i puritán jako já, by se pro ni obětoval a nechal se od ní pozvat na prohlídku panenské jeskyně. Mistrně zvládnutý snímek s jednoduchým dějem, minimem slov, krásnými záběry i hudbou, kde je navíc plno symboliky, která je SROZUMITELNÁ a nahrazuje nadbytečné dialogy. Nemohu přijít na to, co bych filmu vlastně v rámci žánru vytkl. Vzhledem k tomu, že se mi dokonale trefil do nálady, neboť o víkendech rád vyvažuji podobnými snímky a čajovými dýchánky týdenní fofr a udržuji se tak v dokonalé duševní rovnováze, tak budu nucen sáhnout po hodnocení nejvyšším. Krásný film. (25.02.2018)

Nádherný film - hlavně ve své minimalističnosti výrazových prostředků. Autor jde občas sice až na snesitelnou mez (ne)přirozenosti, ale nikdy za ni, i proto film nepůsobí nijak kašírovaně, je uvěřitelný a silný. Zase jeden z filmů z poselstvím, že je lepší si zpolu zazpívat a zatančit, dobře se spolu najíst a napít, nežli spolu válčit a zabíjet se. (18.11.2014)

Stařec nachází nově utvořený kus země a na holém ostrůvku uprostřed vyostřené hranice zbuduje prakticky z ničeho dům i pole. V tichosti se nesoustředí na nic než na práci kolem úrody a občasné chránění právě dospívající vnučky před vojáky na obou březích, jenže úplného odizolování od problémů vnějšího světa beztak nedosáhne. Podobenství o zemi nikoho, jež se v pravidelných cyklech objevuje stejně jako mizí a je zcela lhostejná k zanechané stopě člověka, zpočátku působí jako klasický lyricko meditativní příběh o darech i krutosti přírody za zvuku šplouchajících vln. Spodní proudy kolem kukuřičného ostrova ale mnohem viditelněji vynáší aktuální politická a společenská témata a jejich dopad na jedince než vztah člověk-příroda a místo pomalu narůstajícího pnutí útočí náhle a bez varování. (10.07.2014)