Obsah
-
Filmem MEFISTO, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó vrcholu své dosavadní tvorby. Je to příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, jíž obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Přitom klame sám sebe iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Hofgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil. Jeho závěrečná slova ve filmu nejsou jen poznáním vlastní tragédie, ale i přiznáním zrady, beznaděje a viny. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu v třicátých letech. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klasu Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. Na XXXIV. MFF v Cannes 1981 získal Mejisto Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI. (oficiální text distributora)
Filmem MEFISTO, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó vrcholu své dosavadní tvorby. Je to příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, jíž obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Přitom klame sám sebe iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Hofgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil. Jeho závěrečná slova ve filmu nejsou jen poznáním vlastní tragédie, ale i přiznáním zrady, beznaděje a viny. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu v třicátých letech. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klasu Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. Na XXXIV. MFF v Cannes 1981 získal Mejisto Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI. Komentáře uživatelů k filmu (64)
-
Houdini
Oscar 1 : Cizojazyčný film . . . . . Zlatá Palma - výběr(30.6.2004)
-
Shadwell
Mefisto představuje velice výraznou tématickou variantu Schindlerova seznamu, zatímco tragikou hlavního hrdiny a zapojováním jeviště do příběhu tíhne k filmu All That Jazz. Jeviště tematizuje ve druhém plánu herectví, převlékání kabátů a upřímnost. Nakonec Hendrik Hoefgen coby stoupenec stanislavského metody, který se v reálu musí přetvařovat a směřuje až k jím neviděné iluzi, odpovídá obrazu zpitomělé a sobecké německé buržoazie meziválečné éry, která nespatřila a nechtěla spatřovat nebezpečí nacismu. V první půli připomíná Hendrik impulsivními výroky Hitlera u proslulého řečnického pultíku, zatímco ve druhé půli od podobných výstupů upouští. Přesto a proto si myslím, že hlavní představitel vyloženě kariéristickým umělcem není. Hendrik nikdy nepřivírá oči, nikdy se nepřikloní na stranu nacistických pohlavárů, naopak pomáhá přátelům (tak jako Oskar Schindler) a na rozdíl od ostatních neustále pochybuje. Podlehne nakonec? Zdá se, že pouze změní pozici z herce do diváka; do diváka bez možnosti ovlivňovat nastalou mašinérii. To symbolizuje film v závěru světlem namířeným na Hendrika, neboli světlem namířeným na diváka, jak o tom zhruba v půlce filmu sám hlavní představitel mluví. V duchu předešlého dodatek: Klaus Maria Brandauer je herec-nadčlověk.(3.11.2008)
-
B!shop
Nejvetsi problem tohohle filmu je delka. Tenhle film si je hodne podobnej s Hanussenem, taky jde hlavne o vystoupeni na podiu a vecirky, jenze zatimco Hanussen je velmi zajimava postava, zde se jedna pouze o herce. Navic je Hanussen o pul hodiny kratsi. Nicmene musim uznat, ze ackoliv tu jsou bud dialogy nebo divadelni vystoupeni, nijak vyrazne jsem se nenudil. Na druhou stranu, kdyz se dej filmu dlouho nikam neposouva a furt se jen hraje na jevisti, tak uz to tak upoutat neumi. Vsude jsou reci o nejakym moralnim padu a tak podobne, ale bud sem ten film spatne pochopil nebo nevim, protoze me to tak neprislo. Byla to proste blba doba a Hendrik Hoefgen jen miloval divadlo a nic jinyho ho nezajimalo. A zaver byl nejakej divnej, vubec nenavazoval na predchozi dej a byl tam asi jen kuli tomu, aby moh Hendrik rict hlasku "Ja jsem jen herec.". Kdyz uz je ve filmu neco nudnyho, je tu nastesti Klaus Maria Brandauer, kterej to vzdy zachrani a podava snad zivotni vykon, kuli nemu stoji za to tenhle film videt, ale jinak film nema moc co nabidnout.(14.2.2007)
-
Djoker
Film, na kterém mě více než téma upoutal výkon K. M. Brandauera, který se to děje opravdu vžil. Další herci jsou také dobří, ale on je prostě převyšuje. Příběh muže, který ve 30. letech tančil, jak ostatní pískali, mi moc neřiká, ale podané je to opravdu skvěle, ale ten konec byl pro mě opravdu zklamáním. Čekal jsem víc než jednu větu.(17.10.2009)
-
O*R*I*N
Film, jímž István Szabó proslavil po celém světě nejen sebe, ale i celou maďarskou kinematografii. Snímek inspirován stejnojmenným románem Klause Manna vypráví o vzestupu a následném morálním pádu herce Hendrika Höfgena, kterého vynikajícím způsobem ztvárnil rakouský herec Klaus Maria Brandauer. Höfgenovou životní rolí se stává postava Mefista, později se ale upíše skutečnému ďáblovi, nacismu. Přesto Höfgen sám sebe neustále ospravedlňuje: "Ich bin doch nur ein Schauspieler." Film je první částí historické trilogie, také známé jako brandauerovská.(11.2.2007)
-
gr8 escape
Z počátku silně nepřístupný snímek, který ale s přibývající stopáží začne stála a znova fascinovat, a ani na moment nenudí. K. M. Brandauer je neuvěřitelný...(5.2.2010)
-
sportovec
Szaboova středoevropská trilogie křísí polozapomenutou středoevropskou identitu, která ještě před šedesáti lety byla živou součástí veřejného povědomí všech národů a států "užší" střední Evropy. Brandauerovy výkony jsou vynikající a v zásadě vyvážené ve všech filmech tohoto širšího ideového celku. Důležitá je právě ona horní časová hranice před rokem 1945. Podobenství filmu je vlastně detailně zachyceným procesem nomenklaturizace jinak schopného, ve své profesi silného a odolného jedince (jedinečná je dech beroucí rekonstrukce avantgardních scén dvacátých let ve výmarském Německu. Slušnost přechází do zločinu tiše, zpolehounka, krůček za krůčkem. Zrod zločince a lumpa je zdánlivě pevně propojen a jasně dán. Včetně virtuální útěchy menšího zla a domnělých dílčích zásluh téměř opozičních. Už se nejedná jen o Hitlera, ale o jasné vymezení lidství oproti jeho zločineckým mantinelům včetně časově mladších totalit druhé poloviny minulého století. Konec - ve shodě s Mannovým stejnojmenným románem - je otevřený. Stejně jako naše znalosti tohoto zdánlivě neatraktivního, ale životně důležitého tématu. Navíc na případě strhujícího filmu již dnes poprávu považovaného za klasický.(23.9.2007)
-
kinej
Mefisto je dílo vskutku velkolepé. Nikoliv však velkolepé na výpravu apod, ale zejména na komplexní sdílnost. Höfgen je do hloubky propracovaná postava, a my, díky nesčetným dialogům, můžeme pozorovat její odkrytí až do hlubokého nitra. Tvůrci rozhodně dialogy ve scénáří nešetřili, ale výsledkem je útvar, z něhož doslova tečou myšlenky, poselství a dojmy. Stačí zachytit jen pár z těchto sdělení a zážitek je velkolepý. Režisér se inteligentně vyhnul škatulkování a žádnou z postav není možné snadné posoudit. Zejména konání Höfgena je i přes jeho kolaboraci nejednoznačné, špatně čitelné, za to však realistické. V závěru však je patrné, že i nerozhodnost, či tolerance jsou podpůrným pilířem čistého zla. Brandenauer opět předvádí nestandartně kvalitní výkon. Hraje si s rolí Höfgena a vnáší tak do osobnosti herců, zajímavé otazníky, ohledně upřímnosti a jiných vlastností. Snad jediným nedostatkem filmu je bídný německý dabing maďarských herců, který mírně kazí celkový skvělý dojem.(26.5.2008)
-
gudaulin
Z třídílné slavné série Istvána Szabó jde o první a z mého pohledu nejsilnější film, který přinesl K. M. Brandauerovi nesmírně vděčnou roli ambiciózního herce, který se stal pěšákem v mocenské hře. Díky ní se z něj definitivně stala velká hvězda filmového plátna. Szabó sice využívá konkrétní historické události a dobové rekvizity, ale vytváří nadčasový snímek o konformitě, manipulaci a kariérismu, která vede ke ztrátě vlastní identity. Szabův ministerský předseda není konkrétní historickou postavou, ale zosobněním mocenské zvůle a člověka na vrcholném postu kterékoli diktatury. Hodně chytrý scénář v řadě detailů ukazuje postupnou destrukci osobnosti a naznačuje, k jak temným koncům mohou vést počáteční kompromisy. Celkový dojem: 100 %.(17.10.2008)
-
kyselina
V postavě obyčejného herce Hendrika, který se vyšvihne mezi nacistickou elitu, chce Szabó ztvárnit člověka tvrdícího, že je jen prostý herec. Až na vrcholu své kariéry zjišťuje, že jeho životním vzorem je samotná postava Mefista, která uzavřela pakt s ďáblem a zůstává člověkem bez tváře. Představitel Hendrika, Klaus Maria Brandauer, dostal roli v celé Szabóvě historické trilogii (Plukovník Redl, Hanussen).(2.1.2008)
-
Lavran
Přiznávám, že mi nedělá radost, když je mrtvolné scénické schéma zatahováno i do filmu (neplatí pro Kurosawu a drobné výjimky), protože právě on je jediným médiem, jehož dynamickým výrazivem jsem schopen divadlo akceptovat a dokonce si ho i užít. Jistě proto nepřekvapí, že mé hodnocení neodráží formální aspekt snímku, kterému by vpravdě neuškodilo, kdyby se Szabó častěji zřekl své prkenné masky Rozvláčnosti a rozproudil pozvolna tuhnoucí krev v žilách divákových (tak jako s hravou sekvencí "převleků" nebo s geniálním zakončením do mrtvolky na betonově odosobněném a pustém stadionu), ale odměňuje zejména fantastickou procházku zákoutími duše, košatou látku na nerušené přemýšlení a herecký koncert Herr Brandauera, jehož výrazový rejstřík je stejně nevyzpytatelný jako měňavá podoba chameleona. Poznámka na okraj: Poněmčení dabingem nevyšlo tvůrcům zcela ideálně a vytrhává z dění. 4,5*(14.11.2008)
-
paascha
Velice silný a působivý příběh 2Block: Tak zkus něco kratšího, třeba večerníček!(26.9.2007)
-
Ajantis
Možná bych se na film díval jinak, kdybych neznal předlohu, takhle jsem se ale jejího stínu nedokázal po celou stopáž zbavit. Na Mefistovi je bohužel vidět, že nejde o dílo původní; když se Szabó výrazně od knihy odchyluje, je to v pořádku (např. výtečný závěr), ale nejednou se z ničeho zjeví postava či situace důležitá pro děj, pro kterou však chybí souvislosti, a výsledek působí značně nekompaktním dojmem. Mannův román nepovažuji za kdovíjak skvělý počin, v psychologické kresbě však vítězí; např. Hendrikův vztah s černoškou zde pozbyl své dominantně-submisivní roviny, stal se pro film v zásadě zbytečným a Hendrikovu osobnost znatelně zplošťuje. Příliš mi nesedl ani samotný K.M. Brandauer, obzvláště jeho afektované a povrchní ztvárnění Mefistofela. Silné ***.(17.11.2008)
-
NinadeL
Zrcadlení Klause Manna, syna Thomase Manna, na téma Gustafa Gründgense (1899-1963). V románu a posléze ve filmu je formováno jako vzestup Hendrika Höfgena skrze provinční koketování s levicí v Hamburku, zlomené ovšem záhy společně s růstem kariéry v Berlíně a proměněné v poklonkování pravici. Klaus Maria Brandauer tradičně prožívá naplno všechny vrcholy své postavy. Jako ambiciózní herec zabředává do divadelní předválečné atmosféry, do toho neopakovatelného světa, který byl tak surově zničen. Tato zkáza pak ruku v ruce způsobí vzestup a pád mnoha takových Hendriků, kteří si ani během těch pár let nevšimli, že budoucnost pro ně může být už jenom horší. Co je ale zdaleka nejzajímavější, je zachycení ve vedlejší linii příběhu německé černošky, což skutečně ve filmech z meziválečné doby nebývá zvykem.(5.1.2012)
-
Vitex
Film je čím dál lepší... to znamená, že první půlka je docela nudná(**), druhá půlka by si zasloužila ****, to dává průměr ***, k tomu jednu hvězdičku za Brandauera... ale i za herce, který hraje generála. Režisér Szabó filmu nic výrazného nepřinesl.(11.5.2005)
-
Aky
Naprostá dokonalost. Myšlenková, filmařská socha. Neomylně přesné sdělení, jak se zcela pochopitelně a uvěřitelně stane z člověka zločinec nebo aspoň významný spoluviník, aniž si to byl schopen uvědomit. Přesně takhle v Němcích narůstal fašismus až do zrůdnosti. Přesvědčováním o vlastní nadřazenosti má tvor lidského rodu schopnost s čistým svědomím překročit všechny hranice lidskosti. Kdyby nebyl herec, byl by se Hofgen schopen stát ve stejném vnitřním rozpoložení velitelem koncentráku.(24.10.2009)
-
dzej dzej
Film o subjektivní morální odpovědnosti ve velkém, objektivním dějinném procesu. Herec Henrik Höfgen se skrývá za svou divadelní masku se kterou chce proplout dějinami. Osudová role Mefista jej ale vrhá do náruče ďábelských nacistických struktur, ze kterých není úniku. Divadelní herecká exaltovanost splývá s reálným "divadlem" nacistického teroru, Höfgen je od jisté chvíle nenávratně ztracen (viz věta ministerského předsedy - "Učím se od vás."). První spolupráce režiséra Szabóa s K.M. Brandauerem, který podává nezapomenutelný výkon. Jako elitní divadelní herec suverénně prezentuje svou výraznou postavu v díle, které je divadlem zřetelně ovlivněno i formálně (málo postav, málo velkých celků a dynamických záběrů, řada dlouhých monologů hlavního hrdiny...).(2.6.2006)
-
lena60
Stejnojmenná kniha Klause Manna, podle níž byl Mefisto natočen, patří k mým nejoblíbenějším, a proto jsem se nemohla ubránit srovnávání. Musím uznat, že István Szabó odvedl velmi dobrou práci. Adaptace zdařilá, i když i tentokrát vítězí nad filmem kniha. Jinak pro film je stěžejní herecký výkon Klause Marii Brandauera, který Hendrika Hofgena(provinčního herce, jenž se díky schopnosti přizpůsobit se okolnostem stane figurkou nacistů) zahrál tak přesvědčivě, že jsem ani na moment necítila k Hofgenovi žádné sympatie. Neuvěřitelná zbabělost, zlo a prospěchářství OBYČEJNÉHO HERCE...(27.6.2008)
-
sta
Výkon K. M. Brandauera je ďábelsky dokonalý. Velice zdařilá adaptace Mannovy předlohy.(27.5.2003)
-
GilEstel
Chtěl konat dobro. Tak z ušlechtilých pohnutek sáhl po žezlu moci. To však skrze něho vládlo tak strašnou silou, že sebe již více nepoznal. ____ Szabovo nejslavnější filmové drama. Mnoho filmů se zabývá temným obdobím Třetí říše. Jen málo jich ale dokázalo tak výborně popsat vliv politických tlaků na životní situaci německého člověka v letech cca 1930 - 1941. Pokud se zaměříme čistě na divadelní a kulturní svět, takový snímek ani nenajdeme. Neutralita politických názorů. Žít jen pro umění. To vše je jen iluze, kterou člověk znovu a znovu klame sám sebe. Jedinečný herecký výkon Klause Brandauera. Mimořádný film. 84%(29.1.2012)
