Les sebevrahů

Snad ani samotnej scénárista nevěděl, co jsou jen výjevy mysle hrdinky a co je realita. Nebo alespoň který z výjevů má na realitu vlyv a když, tak jaký vlyv. Stejně tak jako nejspíš nevěděl, co přesně se stalo na konci. Film chce strašit duchařskými vsuvkami po vzoru americké verze The Grudge, dokonce i námět rozzlobených duchů lidí, kteří se zasebevraždili v lese je vypůjčený z původních japonských Ju-on: The Grudge. Ale chybí mu přehlednost a balanc mezi realitou, démonama z dětství a strašidelnými iluzemi v lese, a překvapivě i obrazová rafinovanost kamery a střihu, na kterou jsme zvyklí z kvalitních hororů. Podprůměrná jednohubka mrhající vysokým potenciálem námětu (ten les sebevrahů v Japonsku fakt existuje). (14.04.2020)

Někdy člověk prostě ví, že leze do nudné až otravné slaboduché pičoviny plné pomatené ťamanské mykologie a s kokotskou pointou, a přesto mu to nedá. Ale zase pak není až tolik zklamán, když dostane přesně to, co očekával, v tomto případě další unylou Nenávist v lese, kde k dokonalé spokojenosti všech anime otoků (mozku) chyběli už jen Pikaču, Afrosamurai a Goro, bílý pes. Když ťamanovi rupne ze všeho toho stresujícího koptění ve Fudži a nemá doma plyn, žiletky, vercajk na harakiri nebo lustrhák, na kterém by si v klidu hodil mašli, odchází roztrhat kalendář do bubuhvozdu Aokigahara, aby se pak mohl místo reinkarnace v Pandu seknout na Honšú a xmrti tam děsit slabomyslné japonské školačky a uživatele Yošitčuněho. A sem přijíždí slizká Natálie s beznadějným režisérem jménem Záda v zádech, aby zde s americkou hysterií a urputností tupě pátrala po svém pičím dvojčeti, jež se vydalo do lesa patrně pro pár hub šitake na polívku a nakonec si tu kulajdu omylem vylepšilo lysohlávkami. Halušky pak při tom lesním kempování pak mají úplně všichni a jsou vskutku strašlivé! Dvakrát za film na ně ukrutně bafne škaredá tokijská důchodkyně a jednou nasraná Reiko Kitamori, které se sem raději zaběhl kishu, aby ho nesežrala. Jinak jen hrůzostrašně šumí les a všichni se chovají jako úděsní kokoti, aby nakonec dospěli závěru natolik příšernému, že po něm má střízlivý Indoevropan i bez THC v krvi chuť mrdnout o zem ovladačem a zařvat: “Volím tebe, Toširo Mifune!“. (17.02.2016)

Les Aokigahara způsoboval vidiny nejen hlavní postavě tohoto snímku, ale i mně, divákovi. Na plátně se odehrával průměrný, nesnaživý americký horor, ale já viděl hlavně ten nevyužitý potenciál a hluboko v mlze ukrytý skvělý film, který na motivy daného místa mohl vzniknout. Ale to by se Jason Zada musel trochu snažit a stavět na něčem jiném než na několika ve větší míře totálně laciných lekačkách. Zahrát to na těžkou paranoiu, znepokojení a nejistotu. Nebo alespoň najít o něco strašidelnější prostředí, protože tenhle použitý srbský lesík je absolutně antiscary. I to by udělalo dost, viz třeba nedávné The Hallow nebo The Witch. Ale přestože jsem spíše kritický, mohl hororový rok 2016 začít i mnohem hůř. Je to takové nic proti ničemu. Viděno, standard, jedeme dál. (07.01.2016)

║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $26,594,261║Tržby Celosvetovo $39,803,818▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $620,474║ Tržby za predaj DVD v USA $696,106║ veľmi ploché, bez šťavy, na horor úplná slabota, zívačka k znudeniu /25%/ (27.06.2016)

Normální člověk by se lesu sebevrahů vyhýbal, ale americká kráva se rozhodne v lese přenocovat... Je to jebnuté? Jo. (19.02.2016)

// Distribútor: Focus Features // Počet premietajúcich kín v USA: 2,509 // Otvárací Víkend v USA: $12,741,176 // (17.06.2016)

Trailer byl lákavý, film jsem sotva dokoukal. Téměř nic se tam nestane, lekačky absolutně nefunkční s low audiem. Do toho připočtu nesympatickou hlavní hrdinku, naivní chování všech zúčastněných, průměrnou režii a výjde mi tisíckrát omletá duchařina ( divím se, že jsem to dokázal napsat), kde je lákavý snad jen ten Japonský les, který je stejně nevyužitý.Slabé,nudné,odpudivé. 35% (16.02.2016)

Amíkům už jsou jejich lesy příliš malé, takže usilovně hledají jiná místa ve světě, kde bezpečně zaklepat bačkůrkama. Vemte si takové Japonsko (ve skutečnosti však Srbsko). To má jedno obzvlášť super místo, tzv. Les sebevrahů. Už jenom ten název evokuje spoustu morbidní zábavy ve společnosti životem omrzelých dušiček. Ale bohužel, zas taková sranda to není. Blonďatá Natálie tam hledá obarvenou Natálii, v husté zeleni se samozřejmě ztratí: tam trpí haluškami, blázní a přestává věřit svému komplici, co by jí rád přeříznul. Nebo snad pomohl? Je to vlastně fuk, nepovede se mu nic. Stejně jako filmu se nepovede vás pobavit, napnout nebo alespoň trochu vyděsit. Tak snad jindy. (15.02.2016)

Aokigaharaaaaa!!! Běžný les pro sběr Bedel vysokých, dokud jednoho geniálně impotentního spisovatele nenapadlo okopírovat Šejkspíra a sepsat románový bestseller, ve kterém se nešťastní milenci rozhodnou zabít právě v něm. Náhle vznikl geniální návod na sebevraždu a legenda o nejlepším místě v Japonsku, kde si hodit mašli, děsně EMOčně měsíce hnít přivázaný na stromě, smrdět na tři kiláky daleko a svým rozkládajícím se masem krmit místní zvěř, larvy hmyzu a perverzní nekrofily. Zkrátka romantika nešťastné lásky jak vyšitá a neodolatelná nabídka pro všechny sebestředné idioty z okolí, které musí každý den hledat a odřezávat ze stromu nebohý lesník, kterému ti čeští, spravující les 10x10 metrů mezi Tescem a Kauflandem, mohou tiše závidět to každodenní vzrušení a práci na nasládlém čerstvém vzduchu. Jakmile v Americe objevili Ameriku, roztrhl se pytel sraček právě s tímto děsným bu bu bu tématem, ve kterém nikdo ze západní civilizace není schopen pochopit, proč se ti Japonci prostě nestřelí doma do palice, případně se neožerou dvěma litry Jacka, nezmlátí západním způsobem manželku do bezvědomí, nenasednou do svého BMW z třetí ruky a nenarazí autem ve 190 do protijedoucí rodiny vracející se z chalupy jako správný tvrdý chlap páchající sebevraždu, ale dělají z toho hru na stopovanou, kdy na konci není poklad sladkostí, ale nafouklý rákosník s vyklovaným mozkem. Zcela překvapivě jsou všechny tyto sázky na tajuplnou japonskou kartu nesledovatelný přešlap. Tento film není výjimkou, zvláště když celou dobu ani nesledujeme les v Japonsku, natož Japonsko samotné, ale les na Balkáně a Srbsko, Dormer neukáže ani jednou kozy a ještě k tomu se snaží hrát naplno, i když nedokázala uvěřitelně zahrát ani anál s Jindrou osmým v posteli Tudorovců. Příběh je zábavný a smysluplný asi jako myšlenky člověka házejícího lano přes větev a to je asi tak všechno, co k této sračce mohu napsat. Příjemnou zábavu u sledování! 18% (11.06.2016)

Les Aokigahara je energeticky jistě velmi zajímavé místo a jakožto hororový expert a znalec tajemna bych v něm jednu dvě noci s radostí strávil. Rozhodně bych však nechtěl, aby mi dělal průvodce Jason Zada, jelikož se v něm ve své hororové prvotině dočista ztratil. Úvod snímku se může pyšnit výbornou mysteriozní atmosférou a divák napjatě očekává, kam ho Zada zavede. Je pln kýžené nejistoty, která se však postupem času přenese i na samotného Zadu, jenž nakonec ukazuje divákům záda a nechává je tak lesu a rozhněvaným duším napospas. Režie zbavená opratí přináší zmatené bloudění po lese za doprovodu nepříliš efektivních lekaček a atmosféry ztrácející na síle. Pochválil bych pouze výskyt halucinačních scén. Co se týká závěru, tak ani ten nelze považovat za příliš vydařený. Jedná se o uspěchané chvátání k závěrečným titulkům, Jakoby si Zada říkal, že už to chce mít všechno za sebou a Aokigaharu (a možná i celý hororový žánr) co nejrychleji opustit. (25.04.2016)

Čím strašidelnější to mělo být, tím víc jsem usínal, to je docela inovativní přístup k žánru hororu, ale nejsem si jist, zda je to ta správná cesta. Dále je tento film originální tím, že to není(!) found footage. Jinak jde o zcela podprůměrný b-mínusový horor a smysl jeho uvedení v českých kinech v den světové premiéry mi uniká. A přestože městské záběry se točily v Japonsku, celý les se točil z nepochopitelných důvodů v Srbsku, takže les ve filmu vypadá jako ULES (Univerzální Listnatý Evropský Les).________ Rád bych se tu pochlubil, že jsem ve skutečném lese Aokigahara byl, ale bohužel není tomu tak. Byl jsem jen pár kilometrů od něj. Bohužel jsem ho tehdy neznal a v průvodci Rough Guide o něm nebylo bůhvíproč ani slovo. Tak aspoň moje fotka z Mt. Tenjo s vyznačením místa, kde by byla Mt. Fuji, kdyby tam nebyly ty z&@!#ný mraky: http://i.nahraj.to/f/1msR.jpg (23.02.2016)

Američanka Sara prichádza do Japonska, aby v lese, v ktorom ludia páchajú samovraždy, našla svoju sestru, ktorú už síce vyhlásili za mŕtvu, ale Sara stále verí, že je nažive. Sara má šťastie, že sa k nej pridá žurnalista, ktorý chce na jej príbehu zarobiť a miestny obyvatel, ktorý lesné cestičky pozná naspamäť. Začína sa tak cesta za záchranou sestry, ktorá bude ale neuveritelne ťažká, pretože les, do ktorého trojica práve vstúpila, skrýva ovela temnejšie veci ako nádhernú prírodu a lesné zverstvo. - Dnes ráno ma potešilo, že sa The Forest objavil na verejnosti len mesiac po premiére, ale po dopozeraní sa moje nadšenie vytratilo. Už dávnejšie mi prekážal názov, ktorý tento horor dostal v distribúcii, pretože inak by som bol ovela prekvapenejší jeho témou. Na rozdiel od hereckého obsadenia majú tvorcovia niekolko skúseností s hororom, a preto som mal očakávania trochu vyššie. Nemôžem poprieť, že námet je zaujímavý, lenže to dopadlo ako klasické horory, ktoré sa u nás dostávajú do kín. Buď sú to komédie s jemnými prvkami hororu, nezmyselné PG-13 horory, alebo nádejné projekty, ktoré však vo výsledku viac sklamú, ako potešia. A tretí prípad sa týka aj konkrétne hororu The Forest. Našťastie sa tvorcovia vyhli intenzívnejšiemu kontaktu dvoch kultúr, pretože toto mi u hororov v spojení USA + Asia väčšinou vadí. Natalie Dormer si ma až tak úplne nezískala, ale verím, že v Patient Zero to napraví. Ostatné postavy nedostali dostatok priestoru na ukázanie svojich schopností, čo možno bolo jedným z dôvodov, kvôli ktorým sa The Forest nestal fascinujúcim hororom. Natalie Dormer to proste v mojich očiach sama neutiahla. Les musím pochváliť. Pekné boli zábery zvrchu, aj keď ich bolo málo. Našťastie sa tu neopakoval fail z The Blair Witch Project a tvorcovia sa nebáli zájsť hlbšie do lesa, takže za toto im patrí moja pochvala. Chýbala mi nejaká výraznejšia hudba a preto si myslím, že aj lakačky fungovali slabšie. Aj keď skúsenejšieho diváka zrejme nevylakajú, musím pochváliť snahu o obrazové lakačky, ktoré sa už dnes často nevidia. Nanešťastie sa úplne nevydarili ani masky, ktoré pôsobili dosť neprepracovane, a tak nemajú žiadnu šancu vystrašiť. The Forest je rozhodne zaujímavým projektom, ale osobne som od neho aj po dosť rozsiahlej reklamnej kampani očakával viac. (09.02.2016)

Debilní sračka! (01.06.2017)

Typicky prázdna, prehliadnuteľná, neefektívna a obohratá americká duchárčina dnešnej doby. Až na to, že ako „pridanú hodnotu“ si zvolila akýsi mizerný srbský háj; mysliac si zrejme, že je to aj tak jedno, veď divák rozdiel nepozná a poserie sa z tých najlacnejších bu-bu-bu scén. Herecky mizerné, vizuálne nudné, hororovo neatmosférické, nestrašidelné a občas sa tak vážne tváriace, až mi bolo trápne. Slabota! To už ma na podobnú tému viac bavili nenápadné béčka "Forest of the Living Dead" či "Grave Halloween". (09.02.2016)

Dobrý námět, tradičně zesraný režisérovou neschopností. Opravdu je nutné stále držet "čím víc lekačka, tim víc horor"?. Navíc opět lekačky toho nejprimitivnjšího rázu. Škoda, třeba se lesa sebevrahů v budoucnu ujme někdo schopnější a plně vytěží nabízený potenciál. 50%. (16.01.2016)

Výsledkem mohl být dokonalý mindfuck, ale potenciál filmu nebyl využit ani z 1%. Já jsem ještě navíc hodně otrávený z toho, že se točilo v průměrném evropském lese, jehož strašidelnost rozhodně nevykouzlí bafání špatných masek a šero nebo mlha. Mluvím slušně japonsky a u Aokigahary jsem pár dnů přenocoval, tak vím, jak vypadá ve skutečnosti (nijak extra strašidelně, jen je tam všude mech - ale atmosféra tam je). Proč film vůbec parazitoval na Japonsku nechápu. N. Dormer byla celkem OK herecky, zbytek ani náhodou. (21.01.2018)

Natalie Dormer dokazuje, že není jen pěknou tvářičkou, ale dokáže také přesvědčivě zahrát roli final girl na místě ze kterého není úniku. Místy to bylo trochu tripy a možná až příliš překombinované, ale v zásadě to nebylo vůbec špatné. (17.10.2021)

Pouze a jedině za Natalii Dormer dávám dvě hvězdy. Člověk by řekl, že v roce 2016, u filmu s dost dobrým námětem založeným částečně na skutečnosti, s očividně dostačujícím rozpočtem, exotickými lokacemi Japonska a Natalii Dormer, by mohlo vzniknout něco alespoň PRŮMĚRNÉHO. Ovšem tohle v bubu scénách (které jsou samozřejmě pro horor stěžejní) padá někam do béčkovo céčkových vod nejhoršího druhu nízkorozpočťáků, co se k nim člověk nachomýtne spíš omylem. Scéna jako že hrdinka se pomalu přibližuje k osobě, které není vidět do obličeje, pak se najednou osoba prudce narovná, má velmi strašidelně démonický ksicht a následuje trhavý střih kdy se ksicht přibližuje do kamery, je v tomto filmu modifikovaná do několika stejně nudných variací způsobujících leda nasrání nad takovým nedostatkem invence. V jiný scéně zas týpek se plazí po zemi stylem školníka ze Silent Hillu, což se absolutně a nehorázně vůbec nehodí do stylu filmu. Celou dobu sledování jsem byla strašně nasraná a konec to ztvrdil. Ne, Ne a ne! (03.09.2016)

Sára napriek nesúhlasu manžela opúšťa spojené štáty, aby v Japonsku, neďaleko Tokia, v lese Aokigahara, ktorý je známy pre množstvo samovrážd, našla svoju niekoľko dní nezvestnú sestru Jess. Keď po príchode do danej oblasti nedokáže nájsť spriaznenú dušu, ktorá by jej pri pátraní pomohla, nečakane spoznáva mladého Austrálčana, ktorý jej ako jeden z mála neodmietne podať pomocnú ruku. Po najatí miestneho sprievodcu, vstupuje trojica do oblasti množstva mŕtvych duší, ktoré nikdy nenašli dostatočný pokoj, aby tak konečne opustil svet živých bytostí. Pre Sáru sa tak záchranná akcia nečakane zmení na najdesivejšiu nočnú moru. Osobne ma dosť mrzí, že si len matne spomínam na obdobný snímok s totožnou tématikou Japonského lesa samovrahov, "Grave Halloween". Ten na ČSFD svojimi 40% rozhodne veľa vody nenamútil, aj keď z môjho komentu k danému hororu nemám až taký pocit, že by bol úplne katastrofálnym počinom. Keď si občas čítam diskusiu nadšencov k niektorým "očakávaným" hororom, je mi fakt na smiech, ako sú podaktorí už pár týždňov pred premiérov schovaný pod dekou. Jason Zada napísal mizerný scenár k ešte nepodarenejšiemu "Houses October Built", takže moje očakávania od "Forestu" boli viacmenej nijaké. No a vzhľadom k námetu, sa ani tu samotní tvorcovia priveľmi nepotrápili že? Veď zhoďme to všetko na legendu a "les", veď tí to hádam nejako potiahnu. Taký "The Veil", ktorý viacerí zjebali pod obraz boží, je minimálne o triedu lepší. A to nehovorím len o hororových prvkoch, ale i vďaka celkovému nápadu spracovať niečo "nápaditejšie", ale i kvalitou či hereckým obsadením - skrátka zaujímavejšie. Toto je proste jedna "obrovská" slabota, ktorá sa nevedno ak, dostala až do kín, aby Vás obrala o vaše vreckové. No a tých nevedomých, ktorí ani len netušia "vo co gou", aj pekne obrala. Ale aby som nebol len kritický, samozrejme aj tu sa našlo pár zaujímavých pasáži, z ktorých podaktorých zamrazí. Z môjho pohľadu sú však priveľmi čitateľné, či akosi nedotiahnuté do konca, aby dostatočne dokázali na diváka zafungovať. Celý čas rozmýšľam, čo s týmto počinom, ták aspoň vďaka tomu snaživému záveru, drbnem svoju obligádnu "dvoječku", nech nemám žiadne výčitky ;) - 45% (12.02.2016)

Znám křišťálovou studánku… The Forest mi připomněl mé rané mládí na škole v přírodě. Taky jsme podnikali dobrodružné výpravy do hlubokých, neprobádaných hvozdů, tenkrát to pro nás bylo strašidelné a velmi přitažlivé. A že jsem tady..? No, někdo se vrátit musel. :-) Teď už to spíš vidím očima Pokáče a jeho písničky "V lese", ale jinak to nebylo, zas až tak tragické a Natalie Dormer, byla tak ukázkově "mimo", že to musím náležitě ocenit. (28.01.2020)