La Belle Équipe

,,Jsme jako krysy v tunelu." Dlouhou dobu to byl poměrně milý a optimistický příběh o dělnících v bídě, na nichž díky náhodě začnou čekat lepší zítřky. Jenže pokud jsou ve hře party velké peníze a boj o budoucnost, nic není zcela ideální... Dobrá parta splňuje přesně to, co si Jean Gabin od dobrých filmů představoval: dobrý příběh, dobrý příběh a do třetice dobrý příběh. Tenhle o obyčejných lidech z pekla miziny ve velkém štěstí v době meziválečné Francie má (i přes drobná slabší místa) čím zaujmout i dnes a navíc ho podepírá precizní Duvivierova režie, která spolu s výborným scénářem poskytla pro Gabinovu velkou hereckou osobnost skvělé podloží k jednomu z jeho zásadních filmů "první" kariéry. Trochu občas tápu, proč je u nás Gabin tolik populární až díky mnohem neskorším filmům, zatímco ve Francii jeho obrovská obliba dodnes pramení především ze slávy v meziválečném období. K zodpovídání druhé části mi stačilo po čase vidět další film, který mne sice samotný neohromil až tolik, jako o rok mladší Velká iluze, ale v němž mladý živel Gabin opět hraje jako o život a velice civilně. Svůj všestranný talent tady navíc přenáší nejen do mírně komičtější polohy v několika scénách, ale i do důstojného zpěvu šansonu. U té první části své otázky si budu muset vystačit s důvodem horší dostupnosti některých filmů a jejich ignorováním ze strany televize, což je v některých případech docela škoda. Pozitivem zatím je, že po restaurování v r. 2015 můžeme Dobrou partu konečně spatřit v původní verzi s pesimičtějším vyzněním, tak jak si to Duvivier, Spaak a Gabin původně ještě před zásahem producentů představovali. Ať žije dobrý a duchaplný příběh i pro příští generace... 80% (19.02.2020)