Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francouzský film. Strojvůdce Pinsard zabránil s nasazením vlastního života při výbuchu parního kotle na lokomotivě železničnímu neštěstí. Přišel přitom o zrak, domnívá se však, že jen dočasně. Jeho matka, které lékař řekl, že ztráta zraku je trvalá, jej přemluví ke vstupu do slepeckého ústavu, kde Pinsard mezi stejně postiženými lidmi najde v práci rozptýlení. Seznámí se zde také s nevidomou učitelkou Luisou a mezi oběma mladými lidmi záhy vzniká přátelské pouto. Luisin snoubenec správce slepeckého ústavu, na Pinsarda žárlí a při jedné příležitosti po ostré výměně slov prozradí, že Pinsardovy naděje na znovunabytí zraku jsou marné. Pinsard po tomto odhalení ztratí veškerou víru v život a chce spáchat sebevraždu. Teprve v posledním okamžiku jej jeho švagr zachrání. Při vyšetřování Luisa zjistí, že žárlivost jejího snoubence byla příčinou Pinsardovy kritické duševní deprese. Rozchází se proto se svým snoubencem a pomáhá Pinsardovi svou láskou překonat těžké chvíle slepoty. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (8)

ripo

všechny recenze uživatele

V novém francouzském filmu režiséra Lacomba se setkáváme opět s vynikajícím představitelem hrdinů z řad prostých, pracujících lidí — Jeanem Gabinem, který si tentokrát zopakoval roli strojvůdce. Příběh filmu však volí prostředí železnic jen jako kulisu a hlavní důraz klade na psychologické prokreslení duševních stavů člověka, který nasadil život, aby zabránil neštěstí, a oslepl. Velkým kladem tohoto filmu je jemné, citlivé zpracování v podstatě tragického příběhu člověka hrdiny; autorům přitom na každém kroku hrozilo nebezpečí sklouznutí do sentimentality i kýče a na druhé straně do naturalismu, otřásajícího svou beznadějí. Svět slepců, jejich život se všemi problémy je ukazován nově, film se snaží odstranit často falešný a pokrytecký soucit zdravých lidí k postiženým a zároveň ukazuje, že i nevidomí mohou být platnými členy lidské společnosti. Filmový přehled 29/1953 ()

Martensson35 

všechny recenze uživatele

Mě se Gabinovi různorodé postavy z padesátých let líbí. Ano, je to plejáda lidových hrdinů a strojvůdce Pinsard není výjimkou. Na rozdíl od pozdější (nebo dřívější) pašovi tvorby nemají až takovou hloubku, na druhou stranu nejsou ani oborově jednotvárné (gauneři nebo policajti). Slepý strojvůdce je opět příjemně neotřelá figurka a "Velkým" hezky zahraná. Ze zbytku ancámblu zaujal hlavně režisér komediálních klasik Oury jako decentní žárlivec. Šik učitelka je tam pouze pro potřeby rozproudit děj ve směru milostné zápletky, ale tak proč ne. Co se děje samotného týče, ani mi moc nepřišlo, že by to nějak brnkalo na city. Příběh je v podstatě jasný už od začátku, takže jsem spíš jsem sledoval herecké výkony a co se kolem toho bude blábolit. Tady se "tradice kvality" drží osvědčeného standartu, který málokdy zklame,  byť na zadek se z toho neposadíte. Chtěl sem si doplnit Gabina do sbírky a nejsem zklamán, ostatně to bych od toho musel mít přehnané očekávání a to jsem neměl, prostě jsem to chtěl vidět. Očekával jsem příjemnou oddechovku, která v rámci doby přinese něco málo neotřelého na plátno stejně jako Případ doktora Laurenta a v tom směru jsem dostal vesměs vše. Tak na co si stěžovat. ()

Reklama

Aky 

všechny recenze uživatele

Mám nesmírně rád Gabina a hlavně proto jsem tenhle film sháněl. Přesto nakonec znamenal zklamání. Představuje veškerou naivitu průměrné části kinematografie počátku padesátých let a nespasí ho ani ten Gabin. ()

Galerie (3)

Reklama

Reklama