Slunce rošťáků

Málokdy si udělám čas na nějakou typickou francouzskou kriminálku ze starý školy. Od teď vím, jaká je škoda, že právě na takové filmy si čas neudělám. Slunce rošťáků je totiž plný příjemných fajnových herců, kteří maj k elegánům tehdejší doby hodně blízko. V dnešní době jsou takoví lidé prakticky k nesehnání. No a tihle elegáni se chystají ještě elegantněji vyloupit banku. Zajímavě, nápaditě a originálně. I když vyloupení banky je skoro v každý kriminálce. Slunce rošťáků má v sobě pořád něco víc. A může za to především atmosféra tehdejších francouzských filmů, která dělá hrozně moc a já se na ní hrozně rád koukám. (04.12.2010)

Při sledování tohoto dramatu jsem se přenesl do dob staré dobré francouzské školy a nechal se unášet skromným herectvím Jeana Gabina. Možná, že z dnešního pohledu film už nemá takový drive, ale bylo to velmi příjemné a vůbec mi to nevadilo. Vlastní příběh je hezky propracovaný, logicky se odvíjí a snad jen ten závěr mohl být trochu dotaženější, ale jinak perfektní. Škoda, že se tohle už dneska netočí. (28.04.2009)

Jak vykrást banku. Jean Gabin, herec nebývale skromný, a přitom ve všech svých rolích fascinující, si ve filmu Le Soleil des voyous střihl jednu ze svých typických pozdních kreací – bývalého hochštaplera a profesionálního zloděje, který v okamžiku, kdy se na scéně objeví jeho dávný přítel ze starých časů, Jim, neváhá a vrhá se vstříc novému dobrodružství. Plán se zdá být perfektně promyšlený, jenže je tu ještě nesmiřitelná a bezskrupulózní konkurence... Film překvapivě zabrnká i na odlehčenější strunu (skvělý Albert Michel), není v něm ale ani nouze o dramatické zvraty a rozhodně se jedná o jeden z nejlepších počinů v bohaté filmografii Jeana Gabina i dalších zúčastněných. (13.10.2019)

Jean Gabin ( coby Denis Farraud ) říká: hrozně se NUDÍM. No, JÁ se rozhodně nenudil. Člověk vždy ( naštěstí ) ví, co může od takovýchto typů snímků očekávát. Zběsilé akční tempo to asi nebude :o) V celku jednoduchý příběh, poklidné vyprávění bez nijakých zbytečných kliček, přesto člověka snímek drží v napětí. To co táhne tento snímek, to je každému jasné hned od úplného začátku. Jean Gabin a jeho mistrné úsporné herectví. Na to se člověk může ( naštěstí ) vždy spolehnout, jako že ráno vyjde slunce. Škoda ( pro tento snímek ) a diváka, že se mu zde nedostává rovnocenného protivníka. Úsměv na tváři vyvolá i " pěstní souboj " Gabinova parťáka Beckleyho. Tady pověstný zub času zapracoval nejvíce. Co naopak potěší a to tak že velmi, je stylový závěr. Na perly žánru ( to si musíme přiznat ) tenhle snímek jednoduše nemá, přesto o nějakém zklamání nemůže být řeč. 70% (01.12.2010)

Pri sledovaní všetkých tých filmových lúpeží má divák pocit, že keď to ide tak ľahko vo filme, tak to musí ísť aj v reáli. Lenže v reáli sa banky inteligentne nevykrádajú. Asi aj o to viac ma bavia tie lúpeže filmové, pretože tam držíte palce práve tým "rošťáckým" zloduchom, ktorí v skutočnosti neexistujú. Dômyselný plán je hlavným zdrojom zábavy, ktorá je nasledovaná niečím, s čím sa dalo rátať od začiatku, ale priebeh toho "potom" nie je myslím nijak zvlášť predvídateľný. Pointa zodpovedá jednej starej známej pravde, ktorú tu vykecávať nechcem, nech si každý urobí varianty deja krátko po začiatku sám. Nie je to žiaden zázrak, ale taký ľahký závan niečoho starého a dobre odležaného, navyše v hlavnej úlohe s niekým, kto je v takejto roli nenahraditeľný. (19.05.2014)